Beautiful Music for Ugly Children – Kirstin Cronn-Mills [RECENZE]

30 Zář

BeautifulMusicAutor: Kirstin Cronn-Mills
Název: Beautiful Music for Ugly Children
Nakladatelství: Flux
Rok vydání: 2012
Vazba: brožovaná
Počet stran: 262
Žánr: YA, drama, současná literatura
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

„This is Beautiful Music for Ugly Children, on community radio 90.3, KZUK. I’m Gabe. Welcome to my show.“

My birth name is Elizabeth, but I’m a guy. Gabe. My parents think I’ve gone crazy and the rest of the world is happy to agree with them, but I know I’m right. I’ve been a boy my whole life.

When you think about it, I’m like a record. Elizabeth is my A side, the song everybody knows, and Gabe is my B side–not heard as often, but just as good.

It’s time to let my B side play.

* * *

Tato kniha mě zaujala nejen pro svůj krásný název, ale i díky slibné anotaci. Mnoho knih, které by se zabývaly tímto tématem, jsem zatím nečetla, i když mě osobně toto téma velmi zajímá a to nejen proto, že jsem se jako malé dítko toužila stát klukem. Vyrůstat zároveň se stejně starým bratrancem, který má téměř vše povolené, protože je kluk, ale vy to máte zakázané, protože jste holka, vás prostě poznamená. :) Takže jsem odstartovala svou vlastní malou rebelii.

Vybrala jsem si klučičí jméno, ostříhala jsem se na ježka, začala nosit pouze kalhoty a všem v rodině jsem oznámila, že odteďka jsem kluk a proto budu, stejně jako bratránek, lézt po stromech a dělat další úžasné klučičí věci. Tehdy se mi povedlo zmást spoustu lidí, včetně učitelek ve školce i na prvním stupni. Dnes už je všechno úplně jinak, ale ráda a s úsměvem na tohle své období vzpomínám. A i přesto, že moje důvody stát se klukem, byly trošku odlišné, dost dobře jsem se dokázala s hlavní protagonistkou příběhu ztotožnit.

Liz (Elizabeth) se už od dětství vždycky cítila být chlapcem. Celý svůj dosavadní život to víceméně tajila, ale nyní se blíží maturita a ona hodlá začít nový život jako Gabe (Gabriel). Sní o tom, že půjde na operaci a pomocí hormonů a všemožných zákroků se z ní časem stane opravdový muž.

Když to ovšem prozradí svým rodičům a mladšímu bratrovi, jsou z toho všichni trošku „paf“. Osobně moc nechápu, proč je to tolik šokovalo, když jisté náznaky tu byly odjakživa a celý život nosila převážně chlapecké oblečení. Ale někdy asi lidé nevidí to, co vidět nechtějí.

Její jediná nejlepší kamarádka Paige, do které je Liz/Gabe tajně zamilovaná/ý, to bere podstatně víc v pohodě a Liz/Gaba ve všem velmi podporuje.

Kromě Paige miluje Liz/Gabe bezmezně ještě hudbu. Její soused John, který je DJ v místním radiu, ji neustále zásobuje samými skvělými nahrávkami. Přesto, že je o dost starší než Liz, mají spolu úžasný kamarádský vztah. Také jen díky němu si Liz přičuchne k práci v radiu a totálně si ji zamiluje. Začne vysílat svůj vlastní pořad s názvem Beautiful Music For Ugly Children jako Gabe.

Pořad začne mít mezi místní mládeží docela úspěch, Gabovi volá do studia spousta fanoušků a založí na jeho počest i stránku na Facebooku. Jako Ugly Children Brigade plní s velkým nadšením některé úkoly, které jim Gabe přes rádio zadává.

Jedna fanynka jménem Mara je dokonce natolik neodbytná, že si vynutí rande. Liz/Gabe zpočátku neví, co dělat, ale nakonec sebere odvahu a s Marou se setká. Ta ale bohužel v Gabovi pozná Liz, hodně se naštve a všude to rozhlásí. Hodně lidí kvůli tomu přestane pořad poslouchat a roznáší o Liz samé hnusné věci. Ale pár fanoušků i nadále zůstává Gabovi a jeho vysílání věrných. John Liz neustále všemožně podporuje, dokonce jí pomůže sehnat práci v obchodě s cédéčky a přihlásí ji do soutěže jednoho radia, které hledá nové nadějné DJ. Stejně tak přijme dobře i fakt, že z Liz je najednou Gabe.

Ale bohužel vše není jen růžové. Rodina se s přerodem Liz v Gaba jen velmi těžce a pomalu srovnává, ale to není to nejhorší. Liz je nyní středem nechtěné pozornosti, výhrůžek, ponižování a dokonce se objeví i násilí. Někteří lidé prostě nedokážou překousnout to, že se někdo odlišuje. Jak tohle může skončit?

Tahle knížka byl skvělý čtenářský zážitek. Určitě si ji ještě někdy hodlám přečíst. Příběh Liz/Gaba mě opravdu dokázal strhnout a bylo zajímavé sledovat Liziny pocity a myšlenky. Ráda bych si přečetla i nějaké další knihy zabývající se podobným tématem. Možná by nebylo od věci vyhledat si nějakou knihu, která se tentokrát soustředí na opačné pohlaví – tzn. příběh nějakého kluka, který se cítí být dívkou.

Jak už jsem zmínila výše, nedělalo mi vůbec žádný problém se s postavou Liz ztotožnit a bylo velmi lehké si ji zamilovat hned na začátku knihy. Ona vlastně nechtěla nic víc, než aby ji všichni brali takovou, jaká se cítí být a velmi ji mrzelo, že se s tím její rodina nedokázala vypořádat lépe, chovali se k ní velmi odtažitě a občas ani neměli odvahu se jí podívat do očí.

Johna jsem si taky okamžitě oblíbila a jeho přístup ke všemu byl unikátní. Jak sám správně poznamenal, zažil toho už mnoho, aby ho něco ještě dokázalo překvapit a v podstatě je Liz či Gabe pořád ta stejná osoba, takže neviděl jediný důvod, proč se začít chovat jinak než doposud. I díky tomuhle měl mé velké sympatie.

Navíc oba dva byli, stejně jako já, velkými fanoušky hudby!  Hudba je nedílnou součástí tohoto příběhu a každá kapitola je nazvaná stejný způsobem. „… (ten a ten) je nový Elvis, protože …“ Bylo to velmi vtipné a mělo to jistou pointu. Stejně tak jako metafora se stranou A a B.

Mou zvláštní pozornost a sympatie měly i postavy Heather, Paige nebo Lizin bratr. Jediný, kdo mi neseděl, byla Mara. Byla až moc vlezlá a pak, když Gabe nesplňoval její požadavky a předpoklady, tak to Liz dala pěkně „sežrat“. A to ani nemluvím o násilnících, kteří si chtěli dokazovat, jací jsou drsní frajeři. Ubožáci!

Pokud vás toto téma alespoň trošku zajímá, jste zvědaví a otevření všemu možnému, nebo si jen chcete přečíst něco odlišného, tak vám vřele tuto knihu doporučuji. Angličtina se mi zdála vcelku jednoduchá, takže by s ní neměli mít problém ani začátečníci.

Možná si někteří z vás dokonce vzpomenou na film „Kluci nepláčou“ s Hillary Swankovou v hlavní roli, který se tímto tématem také zaobíral, ale byl poněkud drsnějšího charakteru. Při čtení této knihy mi několikrát vytanul na mysli.

komentářů 7 na “Beautiful Music for Ugly Children – Kirstin Cronn-Mills [RECENZE]”

  1. Spooky 1.10.2013 v 15:20 #

    Opravdu pěkný název :-)

  2. Ferko Mrkvička 2.10.2013 v 16:05 #

    Tak to vyzerá úžasne! Aj ja som chcela byť chalanom. A krátky čas som tiež nosila chlapčenské veci :D Vtedy som mala asi desať. Po stromoch som liezla skoro vkuse spolu so svojim o dva roky mladším bratrancom. Na hlave neustále šiltovka a rozbité kolená. Až do 13 sme sa hrávali s autami, či veľkými alebo malými, vonku, vnútri… všade! Na hodoch som si kupovala pištole a potom sme sa hrávali na Laru Croft a Blade-a…
    Ostalo to vo mne. Doteraz pohrám všetkým ružovým a príliš babským. Dosť tomu pomáha aj naša škola, ale to je už naozaj úplne iný príbeh, takže by som mohla písať aj tri hodiny…
    Jednoducho to vyzerá veľmi dobre a v budúcnosti si to určite prečítam! Skvelá recenzia. :)

    • Wolf Draven 4.10.2013 v 14:07 #

      Ty taky? ;))
      Já vždycky když jsem dostala k narozeninám kočárek na panenky, tak jsem ho s bratrancem předělala na „závodní formuli“ a jezdili jsme s kopce dolů. Brzdy nás tehdy nějak moc netrápili, takže občas to nedopadlo úplně nejlépe :D
      A na hodech jsem si taky kupovala pistole :D Ještě někde na půdě možná tu svoji sbírku mám :D
      Co ta škola? To mě zajímá, povídej ;)

      • Ferko Mrkvička 4.10.2013 v 23:07 #

        No tak u nás v obci máme dve školy. Dedinčársku a vršársku. Za tých deväť rokov čo tam chodím som si na tieto dve školy urobila takú svoju malú teóriu. Škola má na nás obrovský vplyv.
        Začnime od toho horšieho. Dedinčárska škola(keby to tak čítali!) Chalani sú ešte ako tak, ale baby sú totálna katastrofa! 1D jena téme denného poriadku… jedna baba od nich prešla do našej školy. Vždy keď som s ňou tak na ňu kukám ako keby prišla z iného sveta! Na nose má vyrážku *vytiahne zrkadielko s pudroma tou veľkou bakulou na rozotieranie* „Ach, tá vyrážka mi je zas vidno!“ *afektovane rozpráva a zúrivo si na tú mikrovyrážku hádže kilo púdru*
        U nás, čiže na vršárskej škole sú baby trochu… iné. Jasné.. máme tam aj také baby čo sa malujú už od piatej triedy, ale oni sa tiež dokážu pobiť. V našej škole počtom prevažujú chalani, takže baby sú trochu mužné. Bijú sa s chalanmi, grgajú horšie ako chalani (osobne môj prípad), neurážajú sa na každú blbosť. Nie sú tam nejaké také baby, čo by sa potrebovali púdrovať alebo niečo také… (teraz už áno, ale to sa neráta!)

        Ak si tú poslednú otázku myslela ironicky, tak máš smolu :D Stalo sa a keď som to už napísala… tak nejdem mazať :D
        Ja som vždy pred narodeninami zašla za mamou aby mi kúpila auto a nie babrbinu :D Problem vyriešený :D
        Moje pištole väčšinou skončili v zlom stave… ehm!

        • Wolf Draven 3.1.2014 v 01:25 #

          U nás to bylo trošku podobné :D

  3. Wolf Draven 3.1.2014 v 01:25 #

    Koukám, že se mi tehdy asi neuložila moje odpověď :(

Zanechat komentář