Bez kalhot ani ránu – Mark Lowery [RECENZE]

18 Lis

bez-kalhot-ani-ranuAutor: Mark Lowery
Název: Bez kalhot ani ránu
Originální název: Pants are Everything
Nakladatelství: Argo
Překlad: Jiří Popel
Rok vydání: 2014
Vazba: brožovaná
Počet stran: 290
Žánr: humor, young adult, současná literatura
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Na Michaela Swarbricka se konečně usmálo štěstí. Má rande s dívkou svých snů… nejprve se romanticky prohánějí po pláži na roztomilém oslíkovi a pak se koupou v moři. Nádhera! Jenže ouha… věčnému smolaři prostě na lepší časy svítat nemůže. Za kratičký okamžik štěstí musí Michael zaplatit vysokou cenu: a) je zatčen a uvězněn, b) proti jeho vůli je z něj lokální celebrita a c) stane se internetovou senzací, protože si o něm všichni myslí, že je NUDISTA! (Ale to on, proboha, není!) Události se na chudáka Michaela valí jako lavina, která mu rozmetá život na kusy – UŽ ZASE!

Volné pokračování humoristické knihy Jenom ponožky nestačí bylo nominováno na Cenu Roalda Dahla a umístilo se mezi šesti nejzábavnějšími knihami roku.

* * *

Může obsahovat spoilery na knihu Jenom ponožky nestačí.

Na další setkání s Michaelem Swarbrickem z knihy Jenom ponožky nestačí (recenze) jsem se neskutečně moc těšila a jen jsem tajně doufala, že z pokračování nebudu zklamaná. Nyní mohu s klidem říct, že se tak nestalo, pokračování je stejně vtipné jako předchozí kniha a já si opět přišla na své.

Michael Swarbrick byl ještě donedávna vcelku obyčejný teenager, který vedl svůj relativně šťastný a poklidný život. Díky shodě několika nešťastných náhod se ovšem ne zrovna příjemným způsobem dozvídá, že jeho rodiče jsou náruživí nudisté. (Teda převážně jeho maminka.) K čemu to všechno vedlo se dozvíte v knize Jenom ponožky nestačí. Kniha Bez kalhot ani ránu přímo navazuje na události na konci předchozí knihy.

Nacházíme Michaela v momentě, kdy má přesně čtrnáct dní na to, aby zachránil svou školní kariéru. A důvody? Ty jsou následující:

1) Byl zatčen za to, že tančil nahý před odcizeným oslem.
2) Vychloubal se bodem 1) na přední straně místních novin.
3) Naboural se do počítačové sítě a celé škole ukázal holý zadek.
4) Zapálil se.
5) Bodem 4) rozpoutal masové veřejné obnažování.
6) Kvůli bodu 5) se stal internetovou senzací.
7) Kvůli bodům 1) – 6) se stal slovem ve slovníku. Swarbrickování je nyní pojem!
8) Poprvé v životě se líbal s nejneuvěřitelnější dívkou z celého vesmíru. To by měla být dobrá věc. Protože ale přitom nebyla tak úplně vzhůru, lidé to pokládají za velmi, velmi špatnou věc.
9) Uvěznil starší dámu a donutil ji, aby se stala nudistkou.
10) Zničil auto jen proto, aby mohl posílat neslušné textové zprávy cizí přítelkyni. Notabene: Tohle ve skutečnosti neudělal.

Vedení školy nemá zájem studenty vyhazovat ze školy a proto, když udělají nějaký průšvih, nastoupí do pracovního programu nazvaného “Prací k druhé šanci”.
Proto musí Michael nyní čtrnáct dní přes den pracovat a pak přemýšlet o tom, proč nesedí ve škole, a zapisovat, co se toho dne naučil. Pokud bude patřičně dřít a dokáže, že je slušný člověk, bude se možná smět vrátit do školy.
Někdo by si z toho všeho mohl odvodit, že je Michael špatný člověk. Tak to ale není, on dělá vše v dobré víře, jen je neskutečný smolař.

Protože si sám není schopný najít práci, jelikož většina lidí si myslí, že je notoricky známý nudista a nechcou s ním mít nic dočinění, škola mu dá vybrat. Buď bude pracovat pro svého bývalého školního psychologa Chase nebo bude ručně odstraňovat droby z mrtvých kuřat v továrně nazvané Zlaté nugety. Pro Michaela je to těžká volba, z minula nemá ze spolupráce s Chasem zrovna dobré zkušenosti. Pomáhal mu dříve vyřešit jeho problémy s tím, že jeho matka byla šílená nudistka, která se zostudila před celým městem, a on měl panickou hrůzu z nahých lidí a oslů. Byla to v prvé řadě Chasova vina, že Michaela zatkli, což potom vedlo k celé řadě dalších hrozných věcí.

Nyní se zdá, že se bude vše opakovat. Michael nás opět postupně díky svým zápiskům zasvěcuje do nepříjemných událostí a nedorozumění, která se mu přihodila. Tyto zápisky se střídají s přítomným dějem a až ke konci vše začne přesně zapadat na ta správná místa a vám začne vše dávat dokonalý smysl.

V příběhu se opět setkáváme s Michaelovou tajnou láskou Lucy Kingovou i jejím vojensky přísným otcem Davem, dále také s Michaelovým nejlepším a jediným kamarádem Paulem Bearym a jeho francouzskou přítelkyní Chantelle, stejně tak jako s náruživou nudistkou v podání jeho matky. Nechybí ani Michaelův starší bratr Steven neboli Ste, dříve známý jako Stevenator, nyní Stecenáš, který je nyní údajně napravený a až podezřele dokonalý gentleman.

Kniha je opět nejen humorná, ale také je velmi milá a navíc k tomu i dosti napínavá. Jakmile se do ní jednou začtete, už ji nebudete chtít odložit, protože se budete toužit dozvědět, jak to všechno vlastně s tím Michaelem bylo a co přesně provedl, že se to zase všechno obrátilo proti němu a zda-li to vůbec byla jeho chyba. Místy už mi ho bylo opravdu upřímně líto.

Knihu mohu opět s lehkým srdcem doporučit naprosto všem, kteří mají rádi humor, protože i když je hlavní hrdina pouze čtrnáctiletý, příběh sám dokáže vyvolat úsměv na tváři i nejednomu staršímu čtenáři. Zvlášť když si vzpomene na své vlastní dospívání a pubertu.

Ukázka

Na policejní stanici

Za hodinu jsem seděl s policistou a s rodiči ve vyšetřovně. Většina mladých lidí by za to, že byli zatčeni, měla průšvih.
Já ne. To, co se stalo mně, bylo mnohem horší.
Asi bych vám měl připomenout, že moje matka byla (a bohužel stále ještě je) až zvrhle nadšená nudistka. Když se policista usadil naproti nám, probodla ho nepřátelským pohledem. “Michaeli, tomuhle neotesanému surovci už neříkej jediné slovo,” zasyčela.
Podíval jsem se na zem. “Připadám si… nečistý.”
“Není divu, když s tebou takhle zacházeli,” řekla máma.
“Nejdřív tě zamknou v cele. Pak tě podrobí výslechu. Co dál? Vytrhají ti nehty a ukamenují tě k smrti?”
Policista si povzdechl. “Jistěže ne.”
“Nebo ti připojí k bradavkám elektrody a pustí do tebe proud?”
Táta si odkašlal. “Uklidni se, Joan.”
“Já jsem naprosto klidná, Royi,” řekla máma a zhluboka se nadechla. “Jen se tu snažím chránit našeho syna.”
“Michaela propustíme s varováním,” prohlásil policista. “Ale takovejhle pohovor je běžná věc.”
Máma vtáhla hlasitě vzduch mezi zuby. “Tady sedí odvážný mladý muž,” řekla a popadla mě za ruku, “který byl po celý svůj život uvězněný.”
“Uvězněnej? Takže tohle není poprvý, co má problémy s policií?”
“Ne, vy hlupáku. Uvězněný v bavlněných celách společnosti.”
“Ehm?” řekl policista.
“Myslím jeho šaty, vy natvrdlý osle, jeho šaty. Celý život má panickou hrůzu ukázat světu své tělo, protože společnost to považuje za ‘špatnost’. A teď, když v sobě konečně sebere odvahu, aby to udělal, tak ho zavřete. Zrovna ve chvíli, kdy Michael konečně přijme nudismus…”
“Cože?” vyjekl jsem.
“…a já chci dodat, že to udělal správně,” řekla máma a poplácala mě po ruce.
Policista vztyčil prst. “Nejsem si jistej, jestli byste mu měla blahopř-”
“Jsem na něj pyšná,” pokračovala a objala mě. “A on je hrdý, že je nudista.”
“To opravdu, ale vážně nejsem,” řekl jsem.
Táta se zavrtěl na židli. “Jestli chlapec říká -”
“Na čí straně jsi, Royi?” utrhla se na něj máma.
Policista položil obě dlaně na stůl. “Podívejte se. Všichni jsme na Michaelově straně. Jen se potřebujem ubezpečit, že už se to nebude opakovat.”
Máma snížila hlas. “Vy si myslíte, že můžete lidi šikanovat, protože máte uniformu. No, něco vám řeknu. Pod oblekem jsme všichni stejní. A já vám to můžu okamžitě dokázat.”
Máma vstala.
“Co to děláš?” kníkl jsem.
Sundala si svetr.
“Na tohle teď není ani vhodná doba, ani místo,” poznamenal policista.
“Nesmysl!” odsekla a přetáhla si přes hlavu tričko.
“Nech toho. Prosím!” škemral jsem.
Policista stiskl na stěně velké červené nouzové tlačítko.
“Paní Swarbricková. Nesundávejte si podprsenku…”
Příliš pozdě.
Máma začala rázovat po místnosti. “Úžasný pocit. Michaeli, přidej se ke mně. Teď jsi také nudista!”
Když mámu táhli dva jiní policisté z vyšetřovny, chytila se dveřního rámu. “Svobodu a spravedlnost pro mladé nudisty!”
Chvíli jsme seděli s tátou v naprosté tichosti. Vytáhl jsem inhalátor a nadýchl se. Potom mi vzal táta inhalátor z ruky, a přestože není astmatik, dal si tři dlouhé šluky.

komentářů 5 na “Bez kalhot ani ránu – Mark Lowery [RECENZE]”

  1. Mája 18.11.2014 v 13:54 #

    Ježiši to vypadá dobře. :-D Takové knihy zbožňuji. :-)

    • Wolf Draven 18.11.2014 v 14:07 #

      Tak to doporučuju přečíst oba díly, stojí to fakt za to. Já se směju ještě teď :D

  2. Ilona D. 18.11.2014 v 16:54 #

    To vypadá bombasticky. Co nejdříve si budu muset sehnat předešlý díl! Skvělá recenze :)

    • Wolf Draven 18.11.2014 v 20:11 #

      Díky, je to fakt ohromná sranda :)

  3. Crowley 23.12.2014 v 09:15 #

    :D :D :D

Zanechat komentář