Beze stopy – Jane Caseyová [RECENZE]

10 Kvě

Beze stopy-Jane CaseyAutor: Jane Casey
Název: Beze stopy
Originální název: The Missing
Nakladatelství: Argo
Překlad: Jarka Stuchlíková
Rok vydání: 2012
Vazba: vázaná
Počet stran: 344
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Román Beze stopy je napínavá psychologická detektivka se strhující atmosférou; přestože jde o debutovou prózu, ocitla se kniha záhy na žebříčku britských bestsellerů, stejně jako autorčiny následující knihy THE BURNING a THE RECKONING.
Když jednoho dne zmizí dvanáctiletá Jenny, uvědomuje si její učitelka Sára Finchová mnohem lépe než ostatní, že se s každým dalším dnem zmenšuje naděje, že její žačku naleznou živou a zdravou. Jako dítě totiž Sára zažila něco podobného: jednoho dne beze stopy zmizel její starší bratr Charlie, a celou její rodinu tato tragédie hluboce zasáhla. Sáře je nyní něco přes dvacet a bydlí s matkou, která své chmury zahání alkoholem a pokojíček svého syna udržuje v někdejším stavu jako jakousi podivnou svatyni. Pak se Sáře přihodí něco příšerného: v lesíku nedaleko svého domu objeví Jennyino tělo. Je vtažena do policejního vyšetřování, a zatímco vzdoruje obrovskému mediálnímu zájmu, pomalu na ni samotnou padá podezření. Ale nesleduje ji jen policie…

* * *

BEZE STOPY

Opět se mi do rukou dostala velmi kvalitní detektivka přesně dle mého gusta.  Byla to víceméně náhoda, vůbec jsem o této knize neslyšela, dokud jsem neměla tu čest a možnost vybrat si z široké palety knih nabízených v internetovém obchodě Dům knihy knihy na recenzi. Výběr to byl opravdu složitý, protože zde mají tolik nádherných knih, které bych si chtěla přečíst. Po dlouhém a složitém rozhodování nakonec moje volba padla na druhý díl série Román prázdné rakve od Gregga Olsena s názvem Zrada (recenze) a při prohledávání jsem narazila i na knihu Beze stopy, která mě okamžitě zaujala nejen svou anotací, ale také obálkou s vyobrazením temných lesů. Přes obal se táhne žlutá páska ve stylu policejní zábrany „CRIME SCENE DO NOT CROSS“, jak ji známe z kriminálních filmů a seriálů. Je sice velice jednoduchá, ale zde přesně platí, že v jednoduchosti je síla. Navíc mi kniha vzhledově připomíná jiný můj oblíbený thriller – V lesích od Tany French.

Děj knihy je rozdělen na několik časových období. Na začátku se ocitáme v roce 1992, kdy malá holčička jménem Sára leží na dece na trávě a užívá si volného dne. Její o 4 roky starší bratr Charlie hraje sám tenis o barák, protože přece nebude hrát se sestrou. Je to holka a navíc ještě mladší. Poté se sebere, řekne Sáře, že za chvilku je zpět a odejde. A už ho nikdo nikdy znovu neuvidí.

V této časové linii postupně sledujeme přibývající hodiny, dny, týdny, měsíce a roky, kdy je Charlie nezvěstný. Nejdřív si všichni myslí, že se jen někde zdržel, pak už je povolána policie, která po něm začne bezvýsledně pátrat. Zprvu je stále dokola vyslýchána Sára, protože se má za to, že něco ví a měla bratra krýt. Později se zas soustředí pozornost na otce. Rodinu to totálně zničí a po Charliem stále ani stopy.

V další, hlavní, linii sledujeme již dospělou Sáru, která si změnila příjmení, má za sebou studium na vysoké škole a už přes rok učí na Edgeworthské dívčí škole. Žije spolu se svou matkou, která se nikdy nevzpamatovala z Charlieho zmizení a celé dny jen vysedává v jeho pokoji, popíjí alkohol, čeká, až se jí syn vrátí domů a své dceři neustále něco vyčítá.

Jednoho dne, v pondělí, přijde do Sářiny hodiny ředitelka školy s panem Shepherdem, tatínkem jedné z žaček. Dvanáctiletá Jenny totiž odešla v sobotu asi v 6 večer ven vyvenčit svého psa a už se nevrátila. Vystrašení rodiče zavolali policii, ale ti je odbyli tvrzením, že až se Jennifer bude chtít vrátit domů, tak se vrátí. Bude asi u nějaké kamarádky. Podle nich totiž ve 12 letech nespadá do kritické kategorie a hledat ji mohou, až bude nezvěstná delší dobu. Její zmizení začnou brát vážně až v momentě, kdy se vrátí Jennin pes sám domů. Tatínek Jenny žádá její spolužačky o pomoc, jestli o ní něco neví nebo jestli ji s někým neviděly.

Sára na Jenny nedokáže přestat myslet. Navíc tato událost vyplavila na povrch vzpomínky na bratra a jeho zmizení a staré rány se opět otevírají. Sára si potřebuje pročistit hlavu a tak si jde zaběhat do lesa, kde zakopne, upadne a náhodou tak narazí na hrůzný nález – Jennino potlučené a mrtvé tělíčko.

Na místo dorazí policie, mezi jinými také vrchní inspektor Vickers a detektiv seržant Blake, a začíná rozsáhlé pátrání po pachateli či pachatelích. Sára sama má nutkavou potřebu nějak pomoct, protože má pocit, že její rodině tehdy policie moc nepomohla, a tak se do všeho zaplétá a nechtěně se tak dostává do obrovského nebezpečí. Navíc se zdá, že Sára je jistým pojítkem všech událostí. A k tomu se začínají vynořovat určité skutečnosti z minulosti, které by mohly souviset i s osudem Charlieho.

Kdo a proč jen ublížil takovému malému a nevinnému děvčátku? A jak s tím souvisí Sářina minulost i přítomnost?

Když jsem se dozvěděla, že jde o debut, byla jsem velice překvapená. Autorka zřejmě nedostatkem talentu netrpí a určitě si posvítím i na její další dílka. Její styl psaní se mi zdál velmi příjemný a ani přes značnou délku knihy jsem nenarazila na nudnou pasáž, kterou bych snad měla tendence jen rychle prolítnout očima. Neustále se zvyšující napětí, pozvolné odhalování skutečností, které se táhnou i několik let nazpět do minulosti a také nenadálé zvraty a šokující překvapení vás drží stále ve střehu a nedovolí vám knihu odložit. Jedinou její chybku jsem viděla v její velikosti, která mi znemožňovala nenápadné čtení v nudných částech dne či v přeplněných prostředcích MHD. A také se špatně nosila s sebou v tašce. Ale to je opravdu jediné její mínus.

Když se kniha blíží ke konci a vám už je jasné, kdo a proč je vrah, najednou se stane něco, co vás naprosto usadí na zadek a budete jen šokovaně zírat před sebe v němém úžasu. Mně autorka dokonale vyrazila dech a ještě teď se nemůžu vzpamatovat.

Postava Sáry, očima které příběh sledujeme, mi byla velmi sympatická a nedělalo mi problém se s ní ztotožnit, i když si prožila nesrovnatelně horší věci než já. Její chování jsem dokázala pochopit a její talent dostávat se do problémů mi připomínal mou osobu. Taktéž příběh její rodinné tragédie byl velmi dojemný.

Tuto originálně napsanou detektivku s nádechem psychologického románu určitě doporučuju všem velkým milovníkům napínavých kriminálních thrillerů navíc s nečekanými konci, mohla by to pro ně být stejná lahůdka jako pro mě.

Touto cestou bych chtěla opět poděkovat internetovému obchodu Dům knihy knihkupectví Kanzelsberger za poskytnutí této knihy na recenzi. Knihu si můžete zakoupit přímo zde – Beze stopy.

komentáře 4 na “Beze stopy – Jane Caseyová [RECENZE]”

  1. HλNKA 10.5.2013 v 17:25 #

    Těšila jsem se na tvojí recenzi na tuhle knihu :-)
    Jakmile jsem ji prvně uviděla v knihkupectví, strašně mě zaujala obálkou, především obálkou, a anotací :-)
    A teď už vím, že si jí můžu s klidem koupit a že mám nejspíš na skvělé knihy dobrý čuch :-)
    Je pravda, že formát knihy je poněkud nepraktický, ale vem to čert, ta kniha zní neskutečně dobře! :-)

    • Wolf Draven 17.5.2013 v 00:15 #

      :) Je skvělá :) Miluju takovéhle knihy, i když se s nimi špatně manipuluje :D
      Určitě máš dobrý čuch na skvělé knihy, to jde poznat i z toho, které recenze tě zaujmou ;)

  2. Anna Elizabeth Potter 23.7.2015 v 10:40 #

    Souhlasím s tebou naprosto skvělá kniha! Dočetla jsem jí včera a taky jsem z ní úplně paf. I když já jsem tak nějak dokázala odhalit, kdo bude skutečně vrah a tím pádem mě ten konec tak nepřekvapil :)
    Jinak V lesích od Tany je jednou z mých nej knih! :3 Zjišťuji, že máme docela dost podobný vkus :)

    • Wolf Draven 29.7.2015 v 12:47 #

      Jeee, to su ráda, že se našel někdo, kdo tyto knížky četl! :)

Zanechat komentář