Co bude dál – John Katzenbach [RECENZE]

28 Kvě

co bude dálAutor: John Katzenbach
Název: Co bude dál
Originální název: What Comes Next
Nakladatelství: Domino
Překlad: Jiří Kobělka
Rok vydání: 2013
Vazba: vázaná
Počet stran: 456
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Internetovému voyeurovi nestačí oběť sledovat. Chce o jejím osudu rozhodnout…

Bývalý univerzitní profesor Adrian Thomas prožívá nejdramatičtější den svého života. Nejprve se od lékaře dozví, že trpí vzácnou chorobou, kvůli níž bude postupně ztrácet paměť a do několika let zemře. A cestou z ordinace se stane svědkem únosu mladé dívky.

Šestnáctiletou Jennifer drží v zajetí zvrácený pár, který provozuje webovou stránku s názvem Co bude dál. Z unesené dívky je teď pouhé Číslo čtyři, jehož utrpení mohou prostřednictvím internetu sledovat tisíce diváků. Stačí zaplatit a být dostatečně otrlý a zvrácený. Nic víc není zapotřebí k tomu, aby se voyeuři mohli ukájet dívčiným utrpením a spolurozhodovat o jejím dalším osudu.

Policie je bezradná a profesor si uvědomuje, že pokud nezačne rychle jednat, unesenou dívku se už nepodaří najít živou. Muž, jehož život se chýlí ke konci, bojuje o záchranu dívky, která má celý život před sebou.

* * *

Děj této knihy začíná v momentě, kdy se jedna z hlavních postav – postarší univerzitní profesor Adrian Thomas – od doktora dozví, že se nachází v progresivním stadiu relativně vzácného onemocnění nesoucího název „Demence s Lewyho tělísky“. Tato nemoc se velmi rychle zhoršuje. Člověk začne mít halucinace, pak přichází ztráta tělesných funkcí, následuje ztráta kritického úsudku, nastupuje ztráta krátkodobé paměti a pak i té dlouhodobé. A na závěr ortel smrti. Klasicky to znamená, že už zbývá jen 5 – 7 let života, ale jelikož u něj už nemoc nějakou dobu trvá, může to být i méně.

Profesor Thomas si velmi dobře uvědomuje, že vidět a mluvit se svou mrtvou ženou Cassie, synem Tommym i bratrem Brianem je jen první stupeň. Tenhle mu ale vadí ze všeho nejmíň. Naopak ho vítá. Jeho milovaní mu už dlouho chyběli a i proto se chystá se k nim brzy navždy připojit. Už si vše naplánoval. Zastřelí se stejnou zbraní jako jeho bratr, který před lety spáchal sebevraždu.

Naposled vyleze na pahorek Mount Pollux, kochá se pohledem a vzpomíná na svůj život. Po cestě domů projíždí kolem mladé dívky, která ho zaujme svým rázným a odhodlaným krokem. Má roztrhané džíny i bundu a na zádech narvaný batoh oblečením a plyšového medvěda. Ten upoutá jeho pozornost. Dívka vypadá tak na 15 nebo 16 let, má ještě dětský obličej.

Když Adrian zastaví u svého domu, neustále dívku pozoruje, ani neví proč. Najednou se v ulici objeví bílá dodávka bez loga firmy. Adriana zarazí především to, že ji řídí žena, vedle které sedí muž. Je to velmi neobvyklý jev. Dodávka přibrzdí u dívky, čímž Adrianovi znemožní dívku nadále pozorovat. Když pak dodávka zrychlí a odjede, po dívce už není nikde ani stopy. Jen na zemi zůstane její růžová kšiltovka. Adrian přemítá, čeho to byl vlastně svědkem. Byl to únos? Nedá mu to a vezme si dívčinu kšiltovku domů.

Mezitím se čtenář dozvídá něco o další hlavní postavě – dívce jménem Jennifer Rigginsová, která měla v plánu utéct z domova. Chtěla se dostat pryč od matčina přítele, od jeho pohledů a věcí, které s ní prováděl, když byli sami, ale také od spolužáků, kteří se jí neustále posmívají. Je to její už několikátý pokus o útěk, ale tentokrát to má více promyšlené. Ale pak u ní zastaví bílá dodávka.

Adrianovi neustále vrtá v hlavě, co to vlastně (ne)viděl. Když si důkladně prohlédne kšiltovku, zjistí, že je hodně obnošená, což značí, že je to dívčin oblíbený kus šatníku. Určitě by ji jen tak nenechala válet na chodníku. To ho utvrdí v jeho přesvědčení, že dívka byla unesena. Jenže když zavolá na policii, nevypadne z něj kloudné slovo a nemá ani žádný důkaz, že se jednalo opravdu o únos.
Halucinace jeho zesnulé ženy mu radí, aby pomohl té dívce předtím, než se zastřelí, protože nikdo jiný to zřejmě neudělá, když vlastně ani netuší, že ji unesli. A tak se do toho Adrian vrhá po hlavě a začíná pátrat na vlastní pěst. A nezastaví se doslova před ničím.

Tehdy se setkáváme i s další ústřední postavou – inspektorkou Terri Collinsovou, které dispečink zavolá v 11 v noci k případu jí dobře známé „útěkářky“ Jennifer Rigginsové. Zmínit se také musím o sexuálním delikventovi Marku Wolfovi, který je zde sice pouze vedlejší postavou, ale i on se svým podstatným dílem zapojí do děje.

Svou velkou roli v knize sehraje i zvrhlá a sadistická dvojice milenců – Linda a Michael, kteří se kdysi potkali na podivné a zvrácené sexuální párty, dali se dohromady a začali spolu uskutečňovat ještě zvrácenější vysílání na internetové stránce cobudedal.com. Nyní začíná již 4. série s dívkou jménem „Číslo 4“ (Jennifer) v hlavní roli. Ta, připoutaná řetězy ke stěně své cely, leží na posteli téměř nahá a s kápí na hlavě. Neví, co se s ní bude dít, ví jen, že musí plnit rozkazy svých trýznitelů a věznitelů. Při jakémkoliv zaváhání následuje krutý trest.

Jejich internetoví zákazníci si zaplatí nemalé peníze, aby viděli, co se s dívkou bude dít a ti, kteří zaplatí cenu nejvyšší, tak budou moci o jejím osudu dokonce i částečně rozhodovat. Podaří se profesorovi Jennifer najít včas a zachránit ji?

Musím se přiznat, že tahle kniha mi nedávala spát. Je tak realistická, plná nepochopitelného násilí a zvrácenosti až mi z ní bylo několikrát dosti úzko. Představa, že se něco podobného někomu někdy dělo, děje, či mohlo by se dít (a že takových podobných případů není v reálném světě málo!) mě po několik nocí, kdy už se mi podařilo usnout, zásobila pěknou řádkou nočních můr, kdy nejhorší byla asi ta beznaděj, kdy jsem nebyla schopná někomu pomoci. Při čtení se u mě střídaly všechny možné emoce a po dočtení jsem se cítila totálně „vyšťavená“. Naordinovala jsem si proto povinně následné poklidné čtení nějaké veselé knížky, i když zde mám na recenzi nachystané ještě další 2 detektivky, které je potřeba přečíst. Ale ty budou muset počkat, aby se mé nervy nejdříve trošku zklidnily.

Přes to všechno, ale musím uznat, že to byla skvělá kniha. Autorovo mistrovské umění vyprávět napínavý příběh vás nenechá chvilku v klidu a nutí vás číst jednu stránku za druhou, jen abyste se dozvěděli, jak to se všemi protagonisty nakonec dopadne, i když tak nějak tušíte, že ne pro všechny to bude konec dobrý.
Někdy vám autor naservíruje všechny detaily a to i ty drsné, ale někdy vás lehce ušetří a nechá pracovat jen vaši fantazii. Ale i to stačí, aby vám naskočila husí kůže, protože vám dojde, co je „mezi řádky“ skryto.

Kniha je psána z různých pohledů. Hlavní slovo tu má profesor Adrian Thomas, ale velká část je věnovaná i pohledu Jennifer, inspektorky Terri Collinsové či Lindy s Michaelem. Mně osobně byla nejbližší postava Jennifer, ale profesora jsem si naprosto zamilovala. To jeho odhodlání za každou cenu dívce pomoci bylo až dojemné a nejednou mi vehnalo slzy do očí.

Tento mrazivý thriller bych doporučovala převážně těm otrlejším milovníkům detektivních a napínavých psychologických dramat a příběhů, které jen tak něco nevyděsí.

Tímto bych chtěla velice poděkovat nakladatelství Domino za poskytnutí této knihy na recenzi.

Ještě na závěr taková zajímavost. V knize je zmínka o vrazích z močálu, což byli Ian Brady a Myra Hindleyová a opravdu existovali. (viz wikipedia)

komentáře 2 na “Co bude dál – John Katzenbach [RECENZE]”

  1. Rodaw 29.5.2013 v 16:58 #

    Miluju Tve recenze!!:-)
    Knížku mám doma a moc se na ni těším:-)

    • Wolf Draven 29.5.2013 v 23:47 #

      Díky, teď se červenám :))
      Určitě si ji brzo přečti :)

Zanechat komentář