Čtecí návyky

8 Lis

reading-book

Na blogu Knižního přátelství můžete každou sobotu najít tématický článek. Moc se mi líbil ten na téma Čtecí návyky. Rozhodla jsem se použít stejné otázky ve svém vlastním článku. Tady ho máte :)

1. Máš doma určité místo na čtení?
Nejraději čtu v posteli, ale někdy to svádí k tomu si na chvilku zdřímnout a pak je po čtení :) Ráda čtu také v křesle a nebo u stolu, když jsem hodně unavená a nechci nad knihou klimbat. Když je hezké počasí, tak se taky dobře čte u našich na zahradě.

2. Záložka nebo kousek papírku, který se právě válí poblíž?
Dřív to byl většinou nějaký papír vytržený ze sešitu, na který jsem si rovnou zaznamenávala čísla stránek, ke kterým se chci později vrátit a opsat si nějaký citát či úryvek. Teď záleží na tom, kde zrovna jsem a co mám při ruce. Pokud si dopředu naplánuji, že knihu budu číst, tak si nachystám nějakou z mých oblíbených záložek. Když ale knihu rozečtu třeba už po cestě z knihkupectví a žádnou záložku po ruce nemám, tak použiji cokoliv, třeba i reklamu, kterou někdo rozdával na ulici nebo účtenku. Doma to potom vyměním za záložku.

3. Můžeš prostě jen tak přestat číst, nebo nejprve dočteš kapitolu?
Samozřejmě bych byla raději, kdybych mohla vždy dočíst kapitolu, ale to někdy není možné. Čtu velmi často na cestách městskou hromadnou dopravou, takže jakmile zjistím, že jsem na zastávce, kde mám vystupovat, zaklapnu knihu a pádím ven. Někdy je to třeba i v půlce věty. (Občas se zapomenu a jedu o zastávku dál.) Potom opět začínám číst na založené stránce. Díky tomu někdy sice čtu některé věty dvakrát, ale aspoň mě to vrátí do obrazu.
Větší problém mi spíše ale dělá přestat číst, když jsem doma, hlavně když si čtu před spaním. Řeknu si klasickou větu knihomola „ještě jednu kapitolu“ a pak prostě čtu a čtu a když s hrůzou zjistím, kolik je hodin a že opět budu zítra (říkám sice zítra, ale on je to většinou už ten stejný den, kdy mám za chvilku vstávat) za zombie, ne-li zcela nepoužitelná, tak rychle zaklapnu knihu, ať už jsem s četbou kdekoliv, a snažím se urvat aspoň trošku toho spánku. Jenže bohužel někdy mám v hlavě jen děj té určité knihy a spánek nepřichází, takže už se mi několikrát stalo, že jsem to vzdala, knihu dočetla a pak rovnou vstávala. Bohužel se to nedá praktikovat moc často, protože pak je člověk opravdu nepoužitelný. Ale kniha je dočtená, takže spokojenost :D

4. Jíš nebo piješ během čtení?
Piju při čtení neustále. Vodu, colu, džus, čaj,… Jakmile se začtu, ztrácím někdy pojem o čase a pak dochází k dehydrataci, takže jsem se naučila si to hlídat a pravidelně doplňovat tekutiny. Co ale miluju, když je venku hnusně a vlezlo, tak si zalézt do postele a ke čtení si uvařit horký čaj, kafe nebo kakao. Musím se ale přiznat, že nejdřív je nápoj příliš horký, takže se nedá pít a pak se tak začtu a zapomenu na něj, že ve finále pocucávám vlažnou verzi původního „zahříváku“.
S jídlem je to složitější. Mám strach, abych knížku nezašpinila, takže raději se rychle najím a pokračuji ve čtení v klidu. Někdy ale mám třeba ovoce nebo něco „bezpečného“, co knihu neohrožuje, takže pak no problem. Ale mám potom někdy pocit, že se pořádně nesoustředím ani na knihu ani na jídlo, takže jím u čtení opravdu jen velmi vzácně.

5. Posloucháš u čtení hudbu nebo televizi?
Televizi nemám, takže ta už teď u čtení nehrozí. Dřív jsem občas u televize četla, ale dost mě to rušilo. Když třeba běžel nějaký film nebo pořad, kde se hodně mluvilo nebo se dělo něco zajímavého, tak mi oči občas automaticky zalétly k obrazovce a přečíst kapitolu mi zabralo celou věčnost. Takže spíš jsem si vybrala nějaký hudební kanál. Ale to mi pak zase občas vadilo, když tam nepouštěli hudbu lahodící mému uchu. A jsme u té hudby. Občas u čtení něco poslouchám, ale strašně záleží na mé momentální náladě a povaze knihy. Pokud se musím víc soustředit, hudba mě spíš ruší. Ale když čtu něco nenáročného, tak si často pustím nějakou klidnější muziku. Většinou nějaké rockové a metalové balady nebo nějaký soundtrack. girl_reading_a_book

6. Čteš vždy pouze jednu knihu, nebo několik zaráz?
Tak tady jsem narazila na svůj věčný problém. Někdy mám totiž rozečteno i opravdu hodně knih najednou. Několik komiksů různého typu, několik anglických i českých knih různého žánru. Nikdy to sice není dějově podobná kniha, aby se mi to pletlo, ale i tak už mi to někdy přerůstá přes hlavu. K některým knihám se totiž potom ne a ne vrátit, protože stále rozečítám nové a další, zajímavější.

7. Preferuješ čtení doma nebo čteš kdekoliv?
No nejraději čtu samozřejmě doma, ale nedělá mi problém číst v podstatě kdekoliv. Neustále s sebou nosím knížku, čtečku nebo alespoň mobil, kde mám taky nějaké elektronické knihy a snažím se ke čtení využít jakoukoliv volnou chvilku. Čekání na zastávkách, u lékaře nebo v nějakých obřích frontách? Žádný problém. Všichni neustále nadávají, ale já vytáhnu knížku/čtečku/mobil a ponořím se do čtení. A najednou ten čas rychle uteče. Stejně tak si čtením zpříjemňuju cestování. Ať už v MHD nebo ve vlaku či dálkovém autobusu. Někdy čtu tajně i ve škole nebo v práci. (Ale pšššt!) ;)
Jediné co neprovozuji je četba za chůze. Ne že bych měla strach, že spadnu někam do kanálu či do škarpy nebo že mě porazí auto, spíš jde o to, že mě z toho bolí hlava a oči. Ale znám pár takových nadšenců, kteří čtou i za chůze.

8. Čteš nahlas nebo pouze ve své mysli?
Nahlas čtu opravdu velmi málo a to jen když někomu předčítám. Když si čtu sama pro sebe, tak jen v duchu. Nejen, že je to rychlejší, ale navíc to ani nikoho neruší.

9. Čteš si některé pasáže dopředu nebo dokonce přeskakuješ kapitoly?
Dělám to sice velmi zřídka, ale občas přece jenom. Část kapitoly jsem přeskočila zatím ve dvouch případech, kdy v knize byl detailní popis toho, jak umíral pes. Tohle já moc nedávám, psychicky mě to vždycky šíleně vydeptá na několik dní.
Stejně tak občas nakukuji o kousek dopředu, když se hodně bojím o život nějakého zvířete nebo některé vedlejší postavy. (V případě jistých autorů si člověk nemůže být jistý ani i u hlavních postav.) Občas mám nutkání podívat se na konec knihy, ale zatím zdatně odolávám.

10. Lámeš hřbět nebo se jej snažíš uchovat jako nový?
Snažím se při čtení knihu poškodit co nejmíň. Vzhledem k tomu, že miluju paperbacky, tak se občasnému opotřebení neubráním, ale dělám co můžu, aby zůstala kniha co nejkrásnější. Nejvíc trpím, když někdo chce nějakou knihu půjčit a já pak vidím, jak s ní zachází. Nyní jsem to omezila na minimum a půjčuji knihy jen bezpečným a ověřeným lidem. Ale z minulosti si bohužel některé mé knihy ponesou své šrámy už navždy. Chudinky občas vypadají, jako by někomu upadly do vany a pak sloužily jako odkládací pultík při smažení řízků. A to v tom lepším případě, někdy se mi nevrátily vůbec :(

11. Píšeš si do svých knih?čtečka
Do beletrie nikdy. Pokud mě něco v knize zaujme, někam si poznamenám číslo stránky, nebo si tam nalepím takový ten samolepící papírek, pokud ho mám zrovna po ruce, a později si tu zajímavou část opíšu do speciálního bloku, který mi k tomuto účelu slouží a nebo přímo na svůj druhý blog s úryvky a citáty. ( Dark Woods ) Jediné knihy, do kterých si dělám nějaké poznámky jsou jazykové učebnice, kuchařky a nově i knihy o cvičení a hubnutí od Jillian Michaelsové.
Když jsem ale byla ještě na základce, tak v naší místní maličké knihovně byl mezi mladými čtenáři takový milý zvyk, že do každé knížky dozadu každý napsal několik slov či vět, jak se mu kniha líbila. Moc ráda jsem si tyto hodnocení po dokončení knihy četla a stejně tak ráda jsem přidala nějaký ten svůj vlastní postřeh. Byl to vlastně takový papírový předchůdce Goodreads :)

A co vy? Jaké by byly vaše odpovědi na tyto otázky o čtecích návycích? Nebo pokud dokonce máte svůj vlastní článek, hoďte mi do komentáře odkaz, ráda se podívám a počtu si :)

komentáře 3 na “Čtecí návyky”

  1. Ilona D. 9.11.2014 v 18:31 #

    Skvělý článek, já to mám hodně podobně, jen se nebojím u čtení jíst. Dávám si pozor a jde to celkem normálně, zatím se mi nestalo, že bych knihu opravdu jídlem zničila :D

    • Wolf Draven 10.11.2014 v 19:48 #

      No mně se právě jednou stalo, že jsem si četla u jídla (byly to špagety se salsou), přítel něco náruživě povídal a máchal vidličkou a šup a byl flek na knížce, takže čtení u nebezpečných jídel už se vyhýbám :))

  2. Crowley 23.12.2014 v 09:16 #

    Víc takových článků prosím :)

Zanechat komentář