Down a Dark Hall – Lois Duncan [RECENZE]

23 Kvě

down a dark hallAutor: Lois Duncan
Název: Down a Dark Hall
Český název: Temnou chodbou
Nakladatelství: Laurel-Leaf
Rok vydání: 1990
Vazba: paperback
Počet stran: 181
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Kit Gordy sees Blackwood Hall towering over black iron gates, and she can’t help thinking, This place is evil. The imposing mansion sends a shiver of fear through her. But Kit settles into a routine, trying to ignore the rumors that the highly exclusive boarding school is haunted.

Then her classmates begin to show extraordinary and unknown talents. The strange dreams, the voices, the lost letters to family and friends, all become overshadowed by the magic around them.
When Kit and her friends realize that Blackwood isn’t what it claims to be, it might be too late.

* * *

V poslední době se mi velmi často stává jedna zajímavá věc. Jakmile si objednám nějakou knihu v angličtině, ke které prozatím neexistuje české vydání, tak přesně v momentě, kdy mi dorazí domů, oznámí jedno z českých nakladatelství, že knihu budou v nejbližší době vydávat.
Stalo se mi to již u Beautiful Disaster / Krásná katastrofa, Quarantine: The Loners / Karanténa: Samotáři, Delirium, Monument 14, Blacklands / Vřesoviště, Raven Black / Černý krkavec, When You Find Me / Až včera dorazíš, Afterwards / V plamenech a určitě ještě nějakých dalších.

Tuto knihu mám sice doma už nějaký ten pátek, ale přesně ve stejný den, kdy jsem ji začala číst, nakladatelství Baronet zveřejnilo obal knihy Temnou chodbou, kterou má v plánu vydat letos v srpnu, což je právě český překlad knihy Down a Dark Hall od mé oblíbené autorky Lois Duncan. Podle jejích knih se točí i spousta úspěšných filmů. Např. Tajemství loňského léta 1, 2, 3, Hotel pro psy, Hra o výkupné, Cizinka s mou tváří, Únos profesora Griffina a další.

Kniha Down A Dark Hall, která původně vyšla už v roce 1974 (!), vypráví příběh čtrnáctileté (v novější originální i české verzi šestnáctileté) americké dívky jménem Kathryn Gordy, které všichni říkají Kit. Zastihneme ji v momentě, kdy ji její maminka spolu se svým novým manželem Danem vezou na dívčí internátní školu Blackwood. Plánují totiž na své dlouhé svatební cestě procestovat celou Evropu a nemohou (a ani nechtějí) vzít Kit s sebou.

Kit původně měla jít na tuto školu se svou nejlepší kamarádkou Tracy, ale ta se na Blackwood nedostala, což Kit přijde značně podezřelé, protože Tracy má mnohem lepší známky než ona.
Kit je velmi naštvaná a na školu se jí bez kamarádky vůbec nechce. A když dorazí na místo a uvidí to monstrózní, hrůzu nahánějící stavení, její nechuť se ještě zvýší. Navíc má z této budovy velmi nepříjemný pocit, jakoby z ní cítila nějaké zlo. Ještě naposledy se snaží přemluvit maminku, aby ji zde nenechávali, ale ta je natolik unesená impozantností sídla, že ji téměř nevnímá. A její nevlastní otec Dan rezolutně odmítne a nejraději by se hned vydal na cestu zpět domů, protože zítra brzy ráno vyplouvají na cestu do zahraničí. Proto ji sem taky přivezli o den dřív.

Kit vidí, že ji nezbude nic jiného než to tu nějak přežít. Rozhodne se už mamince nic neříkat, protože jí nechce zkazit svatební cestu. Je konečně po dlouhé době – po tatínkově tragické nehodě – opět šťastná a rozhodně si to zaslouží. Kit sebere veškerou sílu a soustředí se na to, aby se jí tu zalíbilo.
Když ji majitelka školy a současně i ředitelka a učitelka Madame Duret ukáže její pokoj, který bude mít celý pro sebe, je ohromena jeho velikostí i prazvláštním vybavením. Další divná věc, která jí vrtá hlavou, je zámek. Pokoj lze zamykat pouze zvenku, ale zevnitř nikoli.

I to je jeden z důvodů, proč se jí v noci špatně spí. Ráno si říká, že až bude škola plná děvčat, tak ten podivný pocit zmizí. Jaké je ale její překvapení, když přijedou pouze další tři dívky – Sandy, Linda a Ruth. Madame Duret to zdůvodní jejich výjimečností, žádné jiné dívky neodpovídaly požadavkům. Ani učitelů zde moc nenaleznete. Kromě Madame Duret bude dívky učit hudební výchovu  Jules Duret (ředitelčin syn) , velmi atraktivní mladík, který zrovna dokončil uměleckou školu. Dále už je tu jen jeden postarší učitel.

I ostatní dívky mají problémy se spaním a trápí je podivné sny. Něco hrozivého přichází s temnotou. Když si vzájemně sdělují své poznatky, zjistí, že všechny v minulosti zažily něco, co je zřejmě dělá výjimečnými a proto byly vybrány pro Blackwood. Každým dnem přibývá podivností a u každé z dívek se začne vyvíjet rozdílný talent. Jedna píše básně, druhá maluje nádherné obrazy, další neustále počítá nějaké matematické vzorečky a rovnice a Kit najednou umí zahrát úžasně na klavír skladby, které ani netušila, že zná. Ale jejich zdravotní stav trpí. Co se to děje? Kit hodlá přijít té záhadě na kloub a zachránit nejen sebe, ale i ostatní dívky. Co myslíte, podaří se jí to?

Musím říct, že tohle bylo velmi příjemné čtení, které mi dokonale navodilo atmosféru „hororů“ ze série Stopy hrůzy, které jsem četla ještě na základce (a i dnes si je někdy z nostalgie přečtu) a u nichž jsem se příjemně bála. Je sice poznat, že kniha byla napsaná už před nějakým časem, před érou mobilů a internetů, ale to příběhu vůbec neuškodilo, ba právě naopak. Pocit naprosté izolace se tím pouze umocní.

Kit jako hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická a bylo jednoduché se s ní ztotožnit. Narozdíl od ní mě ale vůbec nedostával Jules Duret. Nic jsem neměla proti Sandy a Ruth, ale Linda byla občas na „liskanec“. Madame Duret působila hned od první chvilky značně podezřele a bylo mi jasné, že skrývá nejedno tajemství.

Trošku mi bylo líto toho podivně uspěchaného konce, ale celkově na mě zapůsobila kniha přesně tak, jak jsem očekávala.
Mohla by se líbit všem, kteří také hltali, popřípadě stále hltají, young adult knihy R.L.Stina i ostatních autorů ve stylu Stop hrůz a dalších lehčích hororů či gothic příběhů s trochou toho nadpřirozena a tajemna.

Co se obalu týče, tak moje anglické vydání (viz výše) má celkem příjemný, jednoduchý, lehce tajemný obal, ale musím se přiznat, že ten český připravovaný se mi líbí daleko více. Baronetu se opravdu povedl.

Temnou chodbou

 

Zajímavost

V původní verzi je Kit 14 let, v novější jí autorka přidala 2 roky navíc.
Zde jsou její slova: In the original book, she was 14. When I updated the books, my editor suggested I make her older, as her thoughts and actions weren’t consistent with a typical 14-yr-old. 
I realized she was right. So in the new, revised edition Kit is 16. Apparently Little Brown neglected to change their description of the book to reflect that. 
Lois

komentáře 2 na “Down a Dark Hall – Lois Duncan [RECENZE]”

  1. Spooky 26.5.2013 v 18:17 #

    Ta česká obálka vypadá fakt skvěle!!! Ale i ta knížka zní jako dobré strašidelné čtení. Počkám si na českou verzi.

    • Wolf Draven 28.5.2013 v 23:04 #

      Jj, obálka české verze se mi moc líbí :)

Zanechat komentář