Důkazy jejího života – Markéta Hejkalová [RECENZE]

21 Lis

Markéta Hejkalová - Důkazy jejího životaAutor: Markéta Hejkalová
Název: Důkazy jejího života
Nakladatelství: Hejkal
Rok vydání: 2010
Forma: e-kniha
Počet stran: 160
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Román o lásce, která se většinou objevuje tehdy, když ji vůbec nečekáme. Ze života hlavní hrdinky Jolany se ale láska nečekaně ztrácí. Některé ženy v takové situaci propadají zoufalství. Jiné hledají muže: spolehlivé rameno, útěšnou náruč, nebo prostě sex. A někdy nacházejí radost. Čtivý příběh z diplomatického prostředí, určený nejenom ženám, se odehrává v Česku, Bruselu a Kosovu a osudy hrdinů sledujeme na pozadí evropských snah o konstruování politicky korektního světa.

 * * *

Kniha Důkazy jejího života bych asi zařadila do literatury určené převážně ženám. Je to román o lásce (ať už té staré, umírající či nově objevené), sexu, komplikovaných vztazích a společenských i diplomatických poměrech v zákulisí Evropské unie.
Sledujeme několik postav v průběhu několika desítek let, které jsou nějakým způsobem propojené osudem aniž by to vlatně tušily. A i když patří k sobě, jsou si navzájem naprostými cizinci.

Jednou z ústředních postav je Jolana, se kterou se na začátku setkáváme v době, kdy má čerstvě po maturitě, chodí s kamarádkou Zuzanou na brigády do hotelu Hvězda a netrpělivě čeká na reakci vysoké školy na její odvolání. V hlavě má ovšem jen to, že je stále panna a jak to udělat, aby nebyla. Její problém vyřeší jeden ze zahraničních hostů hotelu – pohledný Jugoslávec Zamir pocházející z Kosova, které se v té době snaží osamostatnit. Z této jediné noci se ale vyklube problém nový – Jolana je těhotná. Nejdřív chce jít na potrat, ale nakonec se rozhodne, že dítě porodí a dá ho k adopci.
Zamir, který vůbec netuší, že se stal otcem, odjíždí studovat do ciziny medicínu.

Příběh poskočí o rok. Objeví se nová postava – Katka Radostová, která se svým manželem Tondou adoptuje chlapečka Pavlíka, jenž je Jolanin syn.

Proběhne opět skok, tentokrát o pět let. Zamir se ze Stuttgartu vrací do Kosova po nevydařeném vztahu. Ale vzápětí se dostává na stáž do Finska. Jolana dokončuje školu, ale jinak dál nemá v životě nic naplánováno. Nemá manžela, práci ani byt v Praze a ani na stáž do Ameriky, jako mnoho z jejích spolužáků, se nechystá.

Zavolá jí kamarádka Zuzana a pozve ji na mejdan, který pořádá Zdeněk, Zuzanin přítel ještě z doby střední školy. Po nevydařené párty pozve Zdeněk Jolanu na kafe, později na víkend na chatu a nakonec se k němu Jolana nastěhuje a po pár měsících se vezmou.

Katka Radostová zažije šok, protože i přes veškeré ujišťování doktorů, že otěhotnět nemůže, najednou čeká miminko. Malý Pavlík, který ví, že je adoptovaný, má najednou strach, aby ho nechtěli vrátit jeho druhé mamince.

Skok o deset let. Zamir je vážený doktor, žije ve Finsku, je ženatý se svou švédsky mluvící ženou Margaret a čekají dítě. Také Jolana a Zdeněk momentálně žijí ve Finsku s dcerou Luckou, protože Zdeněk je diplomat.
Pavlík, který nakonec „dostal“ sestřičku Nikolku, chce místo do skautu chodit do dramaťáku.

O mnoho let později žije Jolana se Zdeňkem v Bruselu. Jednoho dne zjistí, že ji Zdeněk podvádí a zbortí se celý její svět.

Roky rychle ubíhají a my sledujeme další osudy a životní patálie našich „starých známých“, kteří se snaží najít si svoje místo jak v politice, tak i ve svém osobním životě.
Poznají, že jsou jedna rodina, když se potkají?

Knihu jsem začala číst už před 2 měsíci, ale odložila jsem ji stranou kvůli žhavé novince autorky s názvem Andělé dne a noci (recenzi si můžete přečíst zde) a pak jsem se obávala ke knize vrátit, abych ji příliš nesrovnávala s její „mladší sestrou“. Nakonec jsem si ke knize opět našla cestu, a jakmile jsem se znovu ponořila do příběhu, tak jsem nebyla schopná přestat číst. Byla jsem vtažena do děje, a co nejdřív jsem se chtěla dozvědět, jak to se všemi dopadne.

Občas mi trošku dělalo problém orientovat se v politickém a diplomatickém světě, ale soustředila jsem se více na citový život vysoce postavených státníků a úředníků. Protože i oni jsou přece pouze lidi se svými pocity, potřebami či tajemstvími.

S knihou navštívíme nejen některá česká města, ale i cizí země – kromě Finska (které se vyskytuje v mnoha autorčiných románech) také Kosovo, Německo a podíváme se i do Bruselu.

Velice jsem si oblíbila postavu Jolany, které mi bylo v některých momentech líto, ale i ostatní postavy jsou nám představeny ze všech možných zajímavých úhlů a některé si zamilujete víc a některé míň.

Příběh byl i takovým pohledem do duše dnešních žen – čtyřicátnic. Při čtení jsem dost přemýšlela o sobě a svém životě i o životě a osudech mých blízkých a přátel a představovala jsem si, kde asi budu za rok, za pět let, za deset let nebo i víc. Člověk má v mládí nějaké představy a ideály a ono pak může být všechno úplně jinak, lidé i jejich očekávání a představy o životě se mění, někdo ublíží vám, někomu můžete ublížit vy, všechno vás nějakým způsobem formuje a je těžké napravovat své staré chyby…
Cesty života jsou nevyzpytatelné a někdy se sice nemusíme dočkat tak pohádkového konce, jaký jsme si vysnili, ale pořád je to náš život. Někdy musíme sebrat veškerou svou sílu a začít novou kapitolu…

Knihu bych doporučila hlavně trošku vyspělejším čtenářům, kteří nad knihami dokážou přemýšlet.

Velice děkuji nakladatelství Hejkal za poskytnutí tohoto recenzního výtisku

Jedna odpověď na “Důkazy jejího života – Markéta Hejkalová [RECENZE]”

  1. Nel-ly 28.11.2012 v 20:37 #

    Tohle mě zaujalo.
    Už proto, že to napsala češka – zas po dlouhé době. A taky, že je to něco úplně jiného, než co čtu normálně. I když si nejsem jistá, jestli je to příběh přímo pro mě…

Zanechat komentář