Hladová přání – Tereza Matoušková [RECENZE]

10 Led

Hladová přání  - Tereza MatouškováAutor: Tereza Matoušková
Název: Hladová přání
Nakladatelství: Krigl
Rok vydání: 2011
Vazba: paperback
Počet stran: 98
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Podmoří je svět, který je magií přímo prosáklý. Čarodějové na Tark Itlen, kteří ji studují, ne vždycky činí nejmoudřejší rozhodnutí. Nepodařené pokusy se ztrácejí v podzemí kláštera, kde čekají, až budou znovu nalezeny.
Když jim ze sklepení pomůžete, splní vám jakékoliv přání. Chtít za to budou jenom pár kapek vaší krve. Alespoň to tak tvrdí. Ve skutečnosti vás možná připraví o vše, na čem vám v životě záleželo.
Co se stane, když se jim dostane do rukou holčička, která ještě věří v kouzelné skřítky a dobré víly z pohádek?

* * *

Když se mi tato roztomile maličká a útlá knížečka dostala poprvé do ruk (Tímto velice děkuji autorce za zaslání knížky i s podpisem a věnováním! Moc si toho vážím.), tak mě svým vzezřením docela překvapila. A při čtení mě čekalo další příjemné překvapení. To, co mi zpočátku připadalo jako pohádka, se změnilo až téměř ve fantasy horor. To pro mě byl samozřejmě příznivý vývoj a čtení jsem si užívala. Na konci mi ale bylo líto, že příběh už dál nepokračuje.

Otevírají se nám v něm brány do roztodivného a magického světa nazvaného Podmoří, kde se vyskytují fantaskní tvorové i čarodějové. Jednou z hlavních postav je holčička jménem Jukata, schovanka velekněze v klášteře Tark Itlen. Při prozkoumávání nově objevených chodeb v podzemních prostorách kláštera narazí na jistého světélkujícího či třpytivého motýlu podobného tvora, kterému začne říkat Cukrátko. Jelikož ještě věří na pohádky, myslí si, že je to nějaký kouzelný skřítek, který jí splní jakékoliv přání. A to je taky přesně to, co jí Cukrátko slíbí (a částečně i jistým způsobem plní), pokud mu na oplátku daruje „pár kapek“ své krve. Nevinná a naivní Jukata souhlasí, protože má přece ve svém těle krve dost.

Stvoření se jí postupně dostává do mysli a Jukata už více není pánem svých slov ani činů. Navíc každé přání ještě zhmotňuje Jukatiny noční můry, které dělají vrásky všem čarodějům v klášteře, protože na ně absolutně nefunguje magie.
Mezi další postavy, které se v knize objeví ještě patří např. Femorian, bojovná Zorena, Atalan či Kerdea. Mojí oblíbenou postavou ale po celou dobu čtení zůstávala Jukata.

Knihu provázejí krásné fantasy ilustrace, které má na svědomí Alena Kubíková. Velice se mi líbily a skvěle doplňovaly mé vlastní představy o postavách. Ty jsou samy o sobě mistrně vykresleny a musím pochválit dokonalý dětský pohled a vnímání malé Jukaty, který na mě působil velmi realisticky.

Za zmínku stojí i ilustrace na obale, kterou jsem konečně po přečtení pochopila. (Ano, přiznám se, obálka mi už dlouho nedávala spát. :D ) Celkově dostává obálka u mě bod, protože je navíc i v mé oblíbené barvě a hlavně se k příběhu krásně hodí. Pro mě je obal vcelku zásadní a nedílná součást požitku z četby. Nejen že si občas knihy vybírám podle toho, jak mě jejich obálka zaujme, ale někdy odmítnu knihu číst právě jen díky nepovedeného a ošklivému obalu. (Pokud ovšem má kniha velmi dobré ohlasy, dám jí přece jen šanci a seženu si ji anglicky s jiným obalem a nebo v elektronické formě, protože tam mi to až tak nevadí.)

Jazykově je poznat, že autorka už nějakou dobu tráví v Brně, protože některé výrazy mi jako rodilému Brňákovi byly velmi blízké. Vtipné byly některé dialogy postav a narážky či konstatování autorky.

Velmi nápadité a nápomocné mi také přišlo, že některá z neznámých slov byla opatřena číslem odkazujícím na vysvětlivky na konci knihy. Tam jsem se vždy dozvěděla něco víc nejen o tom určitém názvu, ale i něco víc o celém Podmořském světě.

Po této knize rozhodně na českou fantastiku nezanevřu, jak mě někteří strašili! Spíše naopak! A jistě bych si i v budoucnu něco od této talentované autorky zase ráda přečetla.
Pokud by jste se chtěli o autorce či Podmoří dozvědět víc, zde naleznete její blog.

Knihu bych doporučila asi převážně fanouškům fantasy či lehce hororových příběhů, ale i všem těm, kteří mají rádi originální námět a zajímavý styl. Určitě to ale není pohádková knížka jen pro děti, jak jsem se na mnoha místech dočetla. Spíš ji doporučuji těm starším, kteří už se za děti nepovažují.

komentáře 4 na “Hladová přání – Tereza Matoušková [RECENZE]”

  1. Jilly 10.1.2013 v 22:20 #

    Moc pěkná recenze, sama se už moc těším až se k Hladovým přáním dostanu :)

    • Wolf Draven 20.1.2013 v 23:17 #

      Děkuji :) Snad se taky bude líbit ;)

  2. G. Hammerlik 7.3.2013 v 16:01 #

    Túto knížku mám už asi rok doma…
    až sa hanbím, že som sa k nej ešte stále nedostala pretože fakt, že sa to začína ako rozprávka, z ktorej sa postupom deja (nedokážem pochopiť ako sa môže ani nie na 100 stránkach vyskytnúť nejaký lepší dej, uvidíme) stáva takmer ako fantasy horror = to ma veľmi zaujalo! :D :D

    • Wolf Draven 9.3.2013 v 19:13 #

      No dej tomu šanci! :) A moc dlouho ti to nezabere, když je taková útloučká :)

Zanechat komentář