Utrpení neviňátek – John Saul [mini-recenze]

4 Led

utrpení neviňátekAutor: John Saul
Název: Utrpení neviňátek
Originální název: Suffer the Children
Nakladatelství: Domino
Překlad: Roman Lipčík
Rok vydání: 2011
Vazba: vázaná
Počet stran: 350
Mé hodnocení: 4,5/5

Anotace

V městečku Port Arbello jako by se zastavil čas. Jako by se zastavil přesně před sto lety, kdy zdejší temný les prořízl smrtelný výkřik dítěte, který však nezaslechl nikdo z místních, pouze jeho otec. A ten zoufalému děvčátku nepomohl, protože jeho utrpení sám způsobil. V zájmu zachování rodinné cti zvolil pachatel dobrovolnou smrt a hrůzný zločin zůstal nevysvětlen. O sto let později se ve starobylém sídle rodiny Conbergových začnou dít podivné věci. Malou Sarah potká neštěstí, po němž oněmí a musí začít chodit do školy pro duševně postižené. Ze dne na den přestane důvěřovat matce, začne se bát otce a zcela se upne k sestře Elizabeth. Ta jediná ji chápe, ta jediná ví, co potkalo malou sestru, ale mlčí. Sama totiž prochází podivnou proměnou, které nedokáže zabránit. Jako by ji cosi stále táhlo do lesa, který mají obě sestry zapovězený…

V poklidném Port Arbellu se čas s trhnutím pohnul napřed. Ubírá se však stále stejnou cestou: už zase se v něm ztrácejí děti.

* * *

John Saul patří mezi hororové klasiky, i když u nás není tolik známý jako třeba Dean Koontz nebo tzv. mistr hororu – Stephen King. Mě osobně si John Saul získal již před mnoha lety svou šestidílnou serií The Blackstone Chronicles, která se točí kolem staré a opuštěné léčebny pro mentálně postižené a psychicky narušené jedince. (Mimochodem jeden z nejlepších hororů, které jsem kdy četla. Brzo chystám „re-reading“, takže se můžete těšit na recenze.) Od té doby jsem již přečetla několik jeho děl a zatím mě žádné z nich nezklamalo.
Jsem velice nadšená z toho, že se nakladatelství Domino rozhodlo vydávat i autorovy starší knihy, protože už si je nemusím shánět v angličtině. Přece jen se mi horory lépe čtou v rodném jazyce.

Utrpení neviňátek se také řadí mezi postarší díla. Psal se rok 1977, když kniha spatřila světlo světa jako autorův první vydaný román. Patří mezi klasické horory plné děsu, hrůzy a znechucení. Nechybí zde mytická legenda o prokletém rodu, posedlost zlými až démonickými duchy, psychický teror, brutalita a násilí nebo momenty překvapení. Ukazuje nám, že i děti dokážou být někdy pěkně kruté a jejich mysl velmi temná!

Z četby, která vás vrátí o mnoho let zpět v čase, vás asi bude pořádně mrazit, takže doporučuji raději nečíst v noci, když jste navíc doma úplně sami. Já jsem si četbu dost užívala a měla jsem pocit, jako by se mi před očima odvíjel dobový film. U některých pasáží jsem tajila dech a musela jsem se přesvědčovat, že jsem v bezpečí domova. Neviňátek mi bylo opravdu líto, protože jejich utrpení bylo obrovské a rozhodně neskončilo poslední stránkou…

Nejen tato kniha, ale i ostatní díla autora se určitě zalíbí milovníkům drsných hororů a fanouškům Stephena Kinga. Slabší povahy by mohly být mírně znechuceny některými pasážemi, ale co si budeme povídat, to prostě k hororům patří. Saul nepíše pohádky pro děti na dobrou noc, takže pokud čekáte něco mírnějšího než čirou hrůzu a děs, tak jeho knihy raději nečtěte. ;)

komentáře 4 na “Utrpení neviňátek – John Saul [mini-recenze]”

  1. Myanmar 5.1.2013 v 14:40 #

    Už dlouho jsem nečetla žádný pořádný horor, a tohle vypadá přinejmenším slušně :) Už jen ta obálka je celkem mrazivá…

    Díky za tip na knížku! :)

    • Wolf Draven 8.1.2013 v 23:34 #

      Tohle je klasickej „oldschoolovej“ horor, snad by se ti mohl líbit :)

  2. kačka 15.1.2015 v 01:18 #

    Přečetla jsem knihu za jeden den. Nemohla jsem se od ni vůbec odtrhnout :)

    • Wolf Draven 25.1.2015 v 19:00 #

      Je to poctivej starej horor se skvělou atmosférou :)

Zanechat komentář