Každé řešení má svůj problém – Kerstin Gier [RECENZE]

21 Čvn

každé řešení má svůj problémAutor: Kerstin Gier
Název: Každé řešení má svůj problém
Originální název: Für jede Lösung ein Problem
Nakladatelství: Ikar
Překlad: Pavla Lutovská
Rok vydání: 2009
Vazba: vázaná
Počet stran: 256
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Gerri plánuje spáchat sebevraždu, ale předtím ještě napíše dopisy na rozloučenou spoustě příbuzných a známých — a nezachází v nich s pravdou právě v rukavičkách. Shodou okolností jí ale sebevražedný plán nevyjde – a Gerriin život se ze dne na den stane opravdu napínavým dobrodružstvím. Neboť není snadné vypořádat se se svými blízkými, když vědí, co si o nich skutečně myslíte!

* * *

Na tuto knihu jsme narazila úplnou náhodou, když byla v rámci slev jen za pár korun. Anotace mě vcelku navnadila, tak jsem si řekla, že asi nic nezkazím, když si knihu přidám do košíku. Teď mohu s klidným srdcem říct, že rozhodně těch pár korun nelituju. Čtení to bylo vskutku zábavné.

Mnozí z vás asi budou nevěřícně kroutit hlavou, ale až po přečtení této knihy, jsem se dozvěděla, že Kerstin Gier je autorkou té tak vychvalované série Drahokamy – Rudá jako rubín, Modrá jako safír, Zelená jako smaragd. Ale jelikož jsem tuto sérii zatím nečetla, tak mi jméno autorky nic neříkalo. Ale možná, že je to dobře, protože jsem alespoň ke knize přistupovala bez jakéhokoliv očekávání. O to překvapivější pro mě bylo, jak je kniha skvěle napsaná.

Příběh se točí kolem třicetileté Gerri, která má další 3 naprosto dokonalé sestry. Jen jí její matka neustále něco vyčítá, hlavně to, že se ještě nevdala a ani nikoho momentálně nemá, a její dřívější vztahy nestály za nic. Podle ní ani nemá pořádnou práci, která by ji zajistila na stáří. Psaní krátkých románů pro ženy, které se prodávají na stánku většinou spolu s nějakým časopisem, matka nebere moc v potaz a před známými to raději tají.

Všichni kolem Gerri se najednou žení a vdávají, čekají nebo už mají děti, popřípadě alespoň vesele randí, jen Gerri ne a ne najít toho pravého. Chytá z toho všeho pěknou depku a začne pomýšlet na sebevraždu. Navíc to vypadá, že asi bude brzo také bez zaměstnání. Když jí matka dá krabici plnou nepoužitých a prošlých léků, aby je vrátila do lékárny, bere to jako jakési znamení, krabici si nechá a léky hodlá použít ke své sebevraždě.

Všechno si dokonale promyslí a naplánuje a všem z rodiny, přátelům i nepřátelům napíše dopis na rozloučenou, kde jim sdělí pěkně bez skrupulí všechno, co si o nich myslí, co v sobě léta držela a díky slušnému vychování neměla to srdce ani odvahu říct. A to si buďte jistí, že mnozí z „obdarovaných“ si ten dopis za rámeček rozhodně nedají.

Jenže! Jak se říká „člověk míní, život mění“ a díky jistým komplikacím Gerri její plán nakonec moc nevyjde. A teď teprve začíná to správné „tóčo“, protože musí čelit všem svým příbuzným, přátelům i ostatním poté, co jim napsala ty velmi upřímné dopisy. Jak se jí to podaří? A přejde ji sebevražedná nálada?

Ačkoliv je sebevražda velmi vážná věc, tato kniha je napsána velmi lehkým, nadneseně ironickým a hlavně vtipným tónem. A stejně tak lehce se i čte. Hlavní děj je prokládán vzpomínkami na veselé i neveselé vzpomínky, ale opět humorně podané. Třeba když Gerri vzpomínala na několik svých rande s muži ze seznamky, tak to jsem se hodně nasmála.
Před každou kapitolou je také vždy jeden z dopisů, který Gerri napsala a odeslala, aby ani čtenář o nic nepřišel. V knížce nechybí ani trocha té romantiky.

Hlavní hrdinka, která mi chvílemi připomínala Bridget Jonesovou (a pokud by i tato kniha byla zfilmovaná, jistě bych se ráda podívala i na film), je velmi sympatická a docela lehce se s ní dokážete ztotožnit, i když zrovna na sebevraždu nepomýšlíte. Někdy jsem měla pocit, že když autorka psala o určitých členech rodiny Gerri, tak se inspirovala u mých vlastních příbuzných. Její rodina je totiž velmi podobně šílená, jako ta moje.

Nejvíce mě dostalo to, jak její matka, když chce oslovit některou ze svých dcer (Gerri, Tina, Lulu, Rika), zvolá „LuTiRi“ nebo „GeLuTi“ či „RiLuGe“, protože si nikdy nemůže vzpomenout na to správné jméno. Něco hodně podobného dělá naše babička, která vždycky vyjmenuje všechny možná jména členů rodiny, než narazí na to pravé, které chtěla použít.

Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi zábavné, ale přitom zároveň i vážné a velmi zajímavé, nápadité příběhy.

komentářů 6 na “Každé řešení má svůj problém – Kerstin Gier [RECENZE]”

  1. TerushQah 22.6.2013 v 10:55 #

    tak tato knížka vypadá hodně zajímavě..docela ráda bych si ji přečetla, takže se po ní podívám, jestli ji někde neseženu.. =)

  2. E_V_E 23.6.2013 v 11:53 #

    Veľmi dobrá knižka, ledva som ju zohnala, ale som nakoniec rada 8)

    • Wolf Draven 29.6.2013 v 21:09 #

      Taky jsem ráda, že jsem si ji koupila :)

  3. Spooky 26.6.2013 v 09:09 #

    To by mohla být sranda

Zanechat komentář