Kde pořád bereš tolik peněz a času na knížky?

13 Bře

thoughtsTo je asi nejčastější otázka, kterou mi všichni pokládají a je jedno, jestli jde o kamarády, naprosto cizí lidi nebo čtenáře blogu. Vždycky mě ta otázka trošku překvapí a zaskočí.

Já totiž nemám ani moc peněz ani dostatek času na čtení, ale pořád mi obojí všichni závidí, což je velice zvláštní.
Ano, mám celkem slušnou sbírku knížek a ano, neustále si kupuju knížky nové. A je pravda, že podle průměrných čísel přečtených knížek na osobu za rok jsem na tom se svým seznamem celkem dobře, ale… A tady přichází právě to podstatné ALE!

  • většinu knížek si kupuji při příležitosti výhodných slev, v bazaru nebo si je nechám nadělit při všech možných příležitostech (svátek, narozeniny, Vánoce, výročí, Valentýn, cokoliv dalšího vás napadne).
  • v podstatě neutrácím za nic jiného než za knížky (výjimku tvoří věci nezbytně potřebné k životu).
  • nemusím mít nejnovější módní modely ani poslední hi-tech hračičky.
  • nechodím do drahých restaurací.
  • nevozím se taxíkem, nemám vlastní auto, takže neutrácím za benzín.
  • nejezdím v zimě na hory ani v létě na dovolenou do zahraničí, protože šetřím na knížky.
  • můj plat je dle statistik velmi podprůměrný.

Je to o tom stanovit si vlastní priority. Každý to máme jinak, někdo raději navštěvuje vzdálené exotické destinace, jiný se oblíká podle poslední módy, dalšímu nesmí doma chybět nejnovější iPhone či iPad, já si kupuju knížky. (Někdo má to štěstí, že si může dovolit to všechno dohromady.)
Pokud si ale na knížky vymezím málo peněz, tak pak nemůžu čekat, že moje knihovnička bude přeplněná. A ano, můžeme si navzájem závidět, ale k čemu to bude?

time and money

A jak že to je s mým časem?

  • spoustu času mi zabírá škola i práce, popř. někdy ještě i brigády navíc (aby bylo více prostředků na ty knížky přece).
  • mám rodinu, která mě chce vidět a občas potřebuje s něčím pomoct (ať už doma nebo na zahradě, neustále je potřeba něco zrýt, vyplevelit, zasadit, zalít, okopat, shrabat, posekat, spálit, poskládat, odnosit, nanosit, umýt, utřít, uklidit, vysát, vyprat,…), a také vlastní domácnost (kde musím dělat přesně ty stejné věci znovu. A častěji!).
  • mám přátele, kterým se musím alespoň občas věnovat, minimálně v podobě občasných „krátkých“ návštěv a setkání.puppy
  • mám velkého psa, který se sám nevyvenčí a vyžaduje dost pozornosti.
  • mám svou druhou (lepší?) polovičku, která taky sem tam vyžaduje nějakou tu pozornost.
  • snažím se pravidelně (to mi úplně nevychází, ale snaha tu je!) cvičit.
  • opravdu mám i nějaký ten sociální život, zajdu do kina, miluju chození na koncerty rockových a metalových kapel,… prostě žiju (a to zabere hodně času, celý život řekla bych)!
  • ne, rychločetbu neovládám a asi ani nechci, ráda si knihy vychutnávám.

Když jsem to teď tak hezky sepsala všechno dohromady, tak se sama sobě divím, kde vlastně nacházím ten čas na čtení :D
Ale ono to fakt jde, stačí dodržovat pár prostých bodů:

  • Číst jen to, co vás baví 

Když začnete číst něco, co vás bavit přestane (nebo vůbec nezačne), tak to prostě nečtěte, svět se kvůli tomu nezboří. (Výjimku samozřejmě tvoří povinná četba do školy. S tím vám nepomůžu, nějak to musíte zvládnout.) Jinak se budete trápit, začnete se čtení vyhýbat (Dokonce možná půjdete raději utřít nádobí nebo se učit!) a odkládat knihu na někdy jindy. (Den svatého Dyndy by mohl být ten pravý.)

http://www.dreamstime.com/-image21735799Taky se vykašlete na všechny rádoby chytráky, kteří vám budou říkat, že „tohle“ byste číst neměli nebo naopak „tamto“ byste číst měli. Máte snad svůj vlastní mozek a znáte se dost dobře na to, abyste dokázali odhadnout, co se vám bude zamlouvat a co určitě ne. Asi není dobrý nápad ponořit se do prachem zapadané bichle o kompletních dějinách Ruska, když při každé hodině dějepisu vám naskakovala vyrážka a historii z duše nenávidíte, ačkoli je to oblíbené téma hovoru vašeho idola, na kterého byste rádi udělali dojem. (Stejně by se vám všechny ty letopočty v hlavě popletly a udělali byste ze sebe blázna. A nebo hůř, udělali byste dojem, váš idol by s vámi začal chodil a pak byste už nedělali nic jiného než společně navštěvovali muzea Ruské kultury a oddávali se společné četbě další historických skvostů.) Není lepší si přečíst něco, co vás potěší a pobaví?
Já to tak praktikuji a nemusím se do čtení nikdy nutit, vždy se těším na dalších pár stránek.

  • Mít neustále knihu/čtečku po ruce a využít ke čtení každou volnou chvilku 

Nikdy nevíte, kdy vám během vyučování odpadne hodina nebo kdy se ve třídě objeví supl, který vás nechá dělat si, co chcete, pokud to budete dělat tiše.  A co se potichu dělá nejlépe? No přece čte!

Ujela vám šalina/autobus/trolejbus/vlak? Ano je to k vzteku, zvlášť, když někam spěcháte. Ale budete se zbytečně rozčilovat a BD1234-001.jpgničit si zdraví (stejně vám to nijak nepomůže) nebo raději vytáhnete knížku a do dalšího spoje si budete v klidu číst? Navíc ve čtení můžete pokračovat i v dopravním prostředku. Je to o něco lepší než tupě zírat z okna nebo poslouchat rozhovor dvou důchodců dohadujících se, kdo z nich má závažnější nemoc či který bere více prášků.

Čekáte dlouhé minuty ve frontě na úřadě, na poště, před studijním oddělením, u doktora? Proč by to měl být ztracený čas? Stačí vytáhnout knížku/čtečku a začíst se, pak se budete divit, jak rychle jste se dostali na řadu!

Nemůžete večer usnout? Přečtěte si alespoň jednu kapitolu, třeba vám to pomůže.

Já využívám opravdu každou volnou chvilku a někdy se až divím tomu, že dokážu přečíst půl nebo i celou knihu v takových dnech, kdy jsem předpokládala, že se vůbec nezastavím a nestihnu ani jednu stránku.
Skauti a pionýři v tom měli jasno od začátku – vždy připraven! Buďte tedy vždy připraveni a uvidíte, kolik toho zvládnete přečíst.

  • Vypnout občas televizi

no_televisionSpousta lidí si stěžuje, že nemá ani chvilku na čtení, ale v následující větě jsou vám schopni vyjmenovat kompletní včerejší večerní program televize Nova. A buďme upřímní, kdy naposled tam bylo něco zajímavého? Já mám pocit, že každých pět minut filmu či seriálu je tam desetiminutový blok reklam (a to ještě velmi stupidních), během kterého zapomenete, co jste viděli v tom pětiminutovém úseku.

Osobně už nějaký čas televizi nemám a víte co? Je mi bez ní lépe! Seriály nebo filmy, které mám ráda, v ní stejně nedávají a když už náhodou, tak v nějakou pro mě nevhodnou hodinu (nejlépe tak ve dvě ráno ve všední den). Takže místo toho, abych (když už mám čas) sedla k zapnuté televizi, ve které nic není a strávila hodinu přepínáním mezi programy (co kdyby se něco zajímavého přece jen objevilo? Ne, neobjeví, věřte mi.), tak radši šáhnu po knížce a v nádherném tichu (ok, někdy je slyšetod sousedů, jak soused trénuje na dráhu sólového zpěváka. Mimochodem ztráta času, vyhnali by ho i z hvězdné pěchoty.) si vychutnám pár kapitol z právě rozečteného příběhu.

  • Zbytečně neprospat celý víkend

Já vím, každý (nebo většina) miluje trošku si o víkendu přispat, já nejsem žádná výjimka. Ale je opravdu nezbytně nutné prospat books_to_read_in_bedtřeba 12 a více hodin v kuse? Nejen, že jste potom celí rozlámaní a paradoxně ještě unavenější než kdyby jste vstávali už po 8 hodinách, ale taky vám ten den potom nějak rychleji uteče, nezdá se vám?
Co takhle kompromis? 8 – 10 hodin spánku (dle vašich preferencí) a pak se třeba hoďku, dvě můžete ještě povalovat v posteli, pokud máte chuť, ale s knihou! Není to skvělý nápad?

  • Hledat alternativy

listen3Co dělat, pokud vás čtení okamžitě uspí? Když je vám ze čtení v dopravních prostředcích špatně? Když vás po celém dni koukání do počítače bolí oči, takže na čtení nemáte ani pomyšlení?

V poslední době se stávají čím dál populárnější audio knihy. Vemte si s sebou do MHD nebo do vlaku či autobusu sluchátka a poslouchejte knihu, když ji nemůžete číst. Pusťte si k úklidu audio knihu, bude se vám pracovat lépe.
Usínáte v posteli při první stránce? Čtěte si ve vaně, tam se budete bát usnout.

Vždycky to nějak jde a kdo tvrdí, že nemá čas na čtení, tak lže. Jde prostě o to chtít a když se chce, tak všechno jde (jen malá miminka se musí nosit).

komentářů 18 na “Kde pořád bereš tolik peněz a času na knížky?”

  1. pravaknihomolka 13.3.2014 v 18:06 #

    Zdá sa, že všetci knihomoli s tým máme podobné skúsenosti :) Tiež som písala podobné zamyslenie sa, len trochu špecifické v tom, že som matka na materskej. Napísala som pár bodov, našla obrázky, publikovala článok, a potom mi došlo, že celé sa to dalo zhrnúť jednou vetou – keď človek chce, čítanie je preňho na prvom mieste, čas si vždy nájde a nemusí na to čerpať rady od ostatných. Výhovorky na nedostatok času sú väčšinou vážne len výhovorky. Keď knihy miluješ, nie je čo riešiť :-D Ale veľmi ma teší, o koľko častejšie stretávam v poslednej dobe ľudí, ktorí si čítajú na ulici, v dopravných prostriedkoch, alebo čakárňach… Je nás knihomolov proste čím ďalej, tým viac. Jupí! :)

    • Wolf Draven 13.3.2014 v 22:47 #

      To si tvůj článek jdu přečíst :)
      Máš pravdu, když člověk opravdu chce, tak si ten čas prostě najde :) Ale spoustu lidí se rádo vymlouvá.
      A musím s tebou opět souhlasit, i já poslední dobou potkávám stále víc a víc čtenářů, jak na ulici, tak v čekárnách, dopravních prostředcích, kavárnách, zastávkách, prostě všude! A z toho mám radost. Dřív jsem byla ve svém okolí spíš podivná výjimka, dneska už si nepřipadám jako blázen, když si sednu někde venku na lavičce s knížkou :)

  2. Anne Leyyd 13.3.2014 v 18:08 #

    skvělý článek, naprosto s ním souhlasím! a přesně ohledně toho času se mě na to spousta lidí ptala, takže tohle je bezvadné shrnutí :) zkrátka když se chce, čas na čtení se najde. i když jen třeba v tramvaji :D

    • Wolf Draven 13.3.2014 v 22:49 #

      Díky :)
      Přesně tak! A mě už ty věčný otázky prostě vyprovokovaly k sepsání článku :))

  3. Owlie 13.3.2014 v 18:49 #

    Čas na knihu si udělám vždycky. Přestávky ve škole, když mám hotovou práci v dílnách (umělecká škola), cesta domů, venku na sluníčku, na internátě před spaním..čas se najde vždycky. Proto nosím knížku vždycky u sebe.
    S penězmi už to tak snadno nejde, ale šetřím kde se dá, takže se občas poštěstí.
    Jinak, moc pěkný článek.Potěšil mě :)

    • Wolf Draven 13.3.2014 v 22:52 #

      Dobře to děláš :) A časem třeba i víc těch peněz bude ;) Já dřív „žila“ převážně na knihách z knihovny, taky peněz nebylo, ale od té doby, co jsem začala chodit na brigády a pak i do práce, tak se to podstatně zlepšilo :)
      Díky za pochvalu! :)

  4. Jana 13.3.2014 v 19:27 #

    Pěkně napsané. Můžu jen souhlasit, zejména s tím časem :-) Vždy připraven!

    • Wolf Draven 13.3.2014 v 22:53 #

      Díky, jsi správná skautka ;) (nebo pionýr? :D)

  5. Wayll 13.3.2014 v 19:36 #

    Hodně dobrý článek :) u mě se čas na čtení střídá podle toho, kolik mám věcí do školy – třeba včera jsem přišla domů v půl 8 a od 8 do půlnoci jsem se učila biologii. Taky nemůžu číst v sebemenším hluku, nedokážu se soustředit, takže během 10 minut ve škole nebo v autobuse přečtu třeba 1 stránku :D a pak se mi všichni diví, že čtu v podstatě jen v noci :D na druhou stranu musím přiznat, že dost často se místo čtení zaseknu na internetu, což mě dost štve…

    • Wolf Draven 13.3.2014 v 23:03 #

      Tak to je jasný, já také nenajdu úplně každý den čas na čtení. Se soustředěním mám problém jen někdy, když mi třeba u sedadla brebentí dvě slečny, překřikují se nahluchlé babičky nebo vříská dítě, jinak to celkem zvládám odfiltrovat a nevnímat, ale někdy mám špatný den a číst se prostě nedá.
      A máš naprostou pravdu, internet je strašný zlo! :D

  6. Melindaaaa 13.3.2014 v 21:50 #

    Moc hezký článek, vlastně mě snad ani nenapadá, co by se k tomu dalo doplnit. Vystihla jsi to na jedničku :) Možná až budu víc při smyslech (mám dneska den ultrablbec), tak napíšu ještě nějaký lepší komentář, ale prozatím musí postačit pochvala :D

    • Wolf Draven 13.3.2014 v 23:14 #

      No mě teď díky Wayll došlo, že jsem ještě vynechala internet a zlo úplně největší – žrout času -> facebook :D
      Za pochvalu moc děkuju a vlastně celkově za komentáře :) Ty vždy potěší :)

  7. Frozie 14.3.2014 v 08:38 #

    Moc hezký článek a hlavně pravdivý. Přiznám se, že při každé otázce, jak dokážu tak moc číst, mi naskakuje husina. Nekoukám na Ordinaci, Ulici ani netrávím u facebooku polovinu dne a mám hned spoustu času na čtení. Já se vždycky řídím heslem: Kdo chce hledá důvody, kdo nechce hledá výmluvy.

    Mnohem horší otázka ale je: Proč vlastně čteš? Řekneme si to upřímně, můžu se pustit do sálodlouhého monologu o tom, proč ráda čtu a co všechno mi to přináší. Ale ten dotazující chce stejně slyšet, že čtu proto, že jsem nudnej suchar a jeho názor, že knížky jsou ztráta času, mu stejně nevyvrátím, tak proč se snažit :D

    • Wolf Draven 15.3.2014 v 17:28 #

      Máš pravdu :D Mě když se někdo zeptá proč vlastně čtu, tak už se ani nesnažím odpovídat a jen se dlouze na toho člověka zadívám a v duchu si ho zařadím do kolonky „nic nechápe“.
      Knihy jsou naprostá ztráta času, lepší přece je celý den postovat na facebooku nějaké duchaplné statusy s pravopisnýma hrubkama, no ne? ;)

  8. Knižné Maniačky 14.3.2014 v 13:59 #

    Pekný článok :) Knihy tiež väčšinou kupujem v zľavách, kto počká môže nájsť výhodnu cenu :)
    Nezarábam ešte, no knihy si väčšinou pýtam na sviatky, alebo väšinou z vreckového. V podstate jediné na čo míňam sú knihy, podobne ako ty ;)

    • Wolf Draven 15.3.2014 v 17:29 #

      Díky, jsem ráda, že v tom nejsem sama ;)

  9. Suzanne 14.3.2014 v 17:24 #

    Tohle je krásný článek. Několikrát jsem se u toho zasmála, protože je to úplně přesné. Ty otázky typu: „Nemáš těch knížek už nějak moc?“ (Rozhodně ne.). „Jak to, že toho tolik přečteš?“ (Čtu rychle.) „A kde ty knížky bereš?“ (Jsem královna knihoven, bazarů a antikvariátů).
    Ty rady jsou opravdu užitečné. Já jsem měla období, kdy jsem měla pocit, že musím přečíst všechno, co blogeři a přátelé doporučují, takže jsem ve výsledku četla hrozně málo. Naštěstí mě to rychle přešlo a zase si čtu, co mě baví. Pracuju z domova, takže na sebe musím být docela přísná a každý den si dobře naplánovat – občas se i divím, co všechno stihnu. A že mezi tím stíhám i číst:)

    • Wolf Draven 15.3.2014 v 17:38 #

      Díky ;)
      Já taky měla takové období, kdy jsem si říkala, že prostě musím přečíst VŠECHNO!!!!! Ale pak mě dohánělo málem k šílenství to, když mě něco prostě fakt nebavilo a nelíbilo se mi to, i když o tom každý básnil a hledal tam nějaké umělecké hodnoty, které já tam prostě nenacházela. Takže jsem si řekla a dost! A teď čtu opravdu jen to, co mě zaujme a baví, protože i takových knížek je velká spousta, takže bych jich ráda přečetla, co nejvíc a proč se zdržovat něčím, co mi nějak nic nedává, jen mi to ubírá čas i energii?
      Když mě knížka fakt hodně baví, jsem schopná ji přečíst i za den (dle možností samozřejmě), ale když mě nebaví, tak i jedna kapitola trvá věčnost…
      Práci z domova závidím, ale jak se znám, tak já bych si to nezvládla tak dobře naplánovat :D

Zanechat komentář