Last Chance – Sarah Dessen [RECENZE]

9 Úno

Last chance - Sarah DessenAutor: Sarah Dessen
Název: Last Chance
Další název: Keeping the Moon
Nakladatelství: Hodder Children’s Book
Rok vydání: 2009
Vazba: paperback
Počet stran: 246
Mé hodnocení: 4,5/5

Anotace

Colie expects the worst when she’s sent to spend the summer with her eccentric aunt Mira while her mother, queen of the television infomercial, tours Europe. Always an outcast-first for being fat and then for being „easy“-Colie has no friends at home and doesn’t expect to find any in Colby, North Carolina. But then she lands a job at the Last Chance Café and meets fellow waitresses Morgan and Isabel, best friends with a loving yet volatile relationship. Wacky yet wise, Morgan and Isabel help Colie see herself in a new way and realize the potential that has been there all along.

* * *

Nicole „Colie“ Sparks se chystá na nejhorší léto svého života. Její matka Kiki Sparks – tzv. „Fitness guru a osobní trenérka všech“ – odjíždí na letní FlyKiki Fitness turné po Evropě a Colie musí strávit léto u trošku podivínské a výstřední tety Miry.

Dříve to ale bývalo úplně jinačí. Colie a její matka byly neustále na cestách, stravovaly se po fastfoodech a byly dost při těle. Vždy se na nějakém místě chvíli zdržely, Kiki si našla nějakou dočasnou práci, aby měly na jídlo a na benzín a vždycky když začali dělat noví spolužáci Colie ve škole peklo, tak zvedly kotvy a jely zas o dům dál.

Ale před třemi lety se stalo jejich domovem městečko Charlotte v Severní Karolíně, kde se z její matky stala Kiki Sparks, fitness guru a mediální hvězda.
Původně to měla být zas jen dočasná zastávka na jejich nekonečné cestě. Kiki se ucházela o místo uklízečky, ale místo dostal někdo jiný a Kiki ve vzteku nechtěně nabourala na parkovišti Cadillac. A jelikož neměla žádné peníze ani práci, tak přemluvila majitelku auta, aby jí dovolila odpracovat si cenu opravy ve fitku, které tato žena vlastnila.

Kiki začala úklidem strojů, zvedáním telefonů a vyřizováním vzkazů, ale po několika měsících dobře odvedené práce ji majitelka, která si ji za tu dobu velmi oblíbila, nabídla práci na plný úvazek a členství zdarma. Kiki se do aerobiku přímo nadchla, cvičila kdykoliv měla příležitost a čas a začala hubnout. Instruktoři ji za její nadšení měli velmi rádi a jeden z nich jí dokonce pomohl projít speciálními zkouškami, aby mohla sama začít učit. A její studenti ji milovali.

Samozřejmě do svého programu zasvětila i Colie, ale pro ni bylo vše o něco těžší. Měla své špeky jistým způsobem ráda. Bylo to něco, za co se mohla „schovat“, cítila se s nimi bezpečně. A jídlo jí vždy uklidňovalo. Teď, když také zhubla, se cítí strašně „odhalená“, nic už ji nechrání. Změnilo se sice její tělo, ale sebevědomí ne. Žádné fyzické cvičení na sebevědomí neexistuje.

Kiki získávala stále více věhlasu, na místní kabelovce jí nabídli živé ranní show a bylo jen otázkou času, než se stane populární v celých Státech a poté i mezinárodně. Její videa se staly bestsellerem, její pořady se neustále vysílají na několika televizních kanálech (Takže když se Colie cítí osamělá, stačí jí, aby zapla Tv a projela pár kanálů, za chvíli na ni maminka z nějakého „vyskočí“.) a ona sama neustále objíždí se svým programem všechna možná města a státy.

Mají teď velký dům s bazénem i vlastní kuchařkou, která vaří jen nízkokalorická jídla. Colie má svou vlastní koupelnu i obrovskou televizi, kterou by jí mohl kdekdo závidět, ale přesto se jí někdy stýská po době, kdy neměly téměř nic, jen jely po dálnici stále dál a dál k nějakému novému místu, k další škole, kde mohla alespoň na nějaký čas zase začít úplně znova. Na nynější škole získala neprávem špatnou pověst lehce dostupné dívky a někteří spolužáci ji rádi trápí.

A jako by toho nebylo málo, tak teď vlakem míří do zapadákova jménem Colby ke své tetě, kterou ani pořádně nezná a má zde strávit celé léto. Na nádraží ji místo tety Miry vyzvedne podivný mladík jménem Norman, kterému Mira poskytla azyl ve svém domě, stejně jako přetloustlému kocourovi Normanovi. (Ano, opravdu se oba jmenují stejně.) V autě spolu s nimi jedou ještě čtyři bezhlavé figuríny.

Tím ale podivnosti nekončí. Celý Miřin dům je přeplněný různými věcmi, které fungují jen tak napůl nebo vůbec. Teta ráda vymetá všechny možné výprodeje a sbírá různé rozbité věci, které se pak snaží doma opravit a dát jim „druhou šanci“.

I když se Colie snaží jíst zdravě i zde, teta Mira si naopak dopřává svá oblíbená jídla z místa zvaného The Last Chance Bar & Grill a se svou postavou si hlavu moc nedělá. Mira je celkově takový samorost, který nedá ani na pomluvy lidí v městečku (a že jich je!) a žije si po svém.

Shodou okolností a náhod dostane Colie příležitost v Last Chance pracovat. A jelikož nemá na léto žádný lepší plán, nabídku přijme a dokonce ji to velmi baví. Spřátelí se s další servírkou Morgan, která neustále básní o svém snoubenci Markovi, také Norman je stále někdo kolem. Jen další servírka Isabel, kamarádka a spolubydlící Morgan, na ni někdy není úplně nejmilejší.

A když se v Last Chance náhle objeví ta největší „mrcha“ ze školy Caroline a začne ji ponižovat před zraky Isabel, tak Colie tuší, že její léto se právě změní na stejné peklo, na jaké je zvyklá na škole. Isabel ji ale překvapí. Místo toho, aby věřila všem těm Carolininým pomluvám, vezme si Colie do parády, pomůže jí s účesem a oblečením a poradí jí, jak se má chovat a bránit před takovými útoky a jak nabýt sebevědomí. Když se tak bude tvářit a chovat, tak se tak začne i cítit. Podaří se Colie za pomoci svých nových přátel najít alespoň nějaké to sebevědomí? Začne na sebe pohlížet úplně jiným pohledem? A bude mít šanci prožít si i svoje první zamilování?

Postava Colie působí velmi reálně a lehce jsem se s ní dokázala ztotožnit. Také Mira mi byla sympatická a líbila se mi její snaha najít využití pro věci, které už nikdo nechce. Norman byl postavou, jež je nemožné si nezamilovat, Morgan mi bylo líto, že byla „slepá“ a neviděla dlouho pravou tvář svého snoubence. A nakonec si člověk musí oblíbit i Isabel, která je sice svézárná a občas tvrdá, ale tam hluboko uvnitř má dobré srdce.

Angličtina se mi zdála poměrně lehká, takže i pro začátečníky a mírně pokročilé by to neměl být problém.

Knížku bych doporučila převážně fanynkám (ale klidně i fanouškům) Sarah Dessen a všem, kteří mají rádi příjemnou četbu s obyčejnou a přitom neobyčejnou hrdinkou, s příměsí romantiky, ale i spousty věcí k zamyšlení.

Je to příběh o dospívání, o hledání sama sebe, o hledání své vlastní ceny. Tato cesta je pro mnohé těžší než pro jiné a někdy stačí jen trošku popostrčit od přátel či rodiny, aby si člověk uvědomil, jaký vlastně doopravdy je, a na čem záleží.

Zajímavost

Podle autorčiných vlastních slov je tahle knížka její nejoblíbenější a Colie nejmilejší postava.

komentáře 2 na “Last Chance – Sarah Dessen [RECENZE]”

  1. Martina 9.2.2013 v 22:38 #

    To vypadá na velice zajímavou knížku. Kdyby byla v češtině, možná bych si ji přečetla, i když Y/A styl není moc pro mě. Ale navnadila jsi mě na ni.

    • Wolf Draven 9.2.2013 v 22:55 #

      Tak Cooboo teď vydává česky nějaké knihy této autorky (Ukolébavka, Poslouchej!), tak třeba přijde na řadu i tato :)

Zanechat komentář