Lotosové blues – Kristina Ohlssonová [RECENZE]

28 Říj

lotosove_bluesAutor: Kristina Ohlsson(ová)
Název: Lotosové blues
Série: Martin Benner
Díl: #1
Originální název: Lotus Blues
Nakladatelství: Kniha Zlín
Překlad: Luisa Robovská
Rok vydání: 2015
Forma: e-kniha
Počet stran: 400
Žánr: thriller, severská detektivka
Mé hodnocení: 4,5/5

Anotace

Venku lije jako z konve a do advokátní kanceláře Martina Bennera přijde zoufalý muž, který tvrdí, že jeho sestra potřebuje pomoc. Má to ale jeden háček. Jeho sestra je totiž mrtvá.

Než spáchala sebevraždu, přiznala se k pěti vraždám. A její bratr teď chce očistit její jméno a najít jejího zmizelého syna.

Martin Benner má všechno, co si může přát. Skvělou práci, krásné ženy a malé dítě. Má ovšem i své slabosti. Například nedokáže odolat výzvám. A při hledání pravdy se dopustí strašlivého omylu.

Z úspěšného advokáta se stane pouhou figurkou v závratně vysoké hře, jež vyústí v tu nejděsivější noční můru.

* * *

Kniha Lotosové blues je jedna z těch, která vás chytne a nepustí a vy si jen v duchu říkáte „Tak ještě jednu kapitolu a pak už opravdu půjdu spát“ a ráno odkládáte dočtenou knihu a ani nevíte, jak se to stalo. Bylo to prostě tak napínavé, že nešlo se čtením přestat.

Knihá má šest částí a ani u jedné z nich se nebudete nudit.

Hned zkraje se seznamujeme s hlavní postavou – advokátem Martinem Bennerem, v přepisu rozhovoru s nezávislým novinářem Fredrikem Ohlanderem. Martin mu líčí vše, co se mu přihodilo. Tvrdí, že se stal obětí spiknutí a byl obviněn ze zločinu, který nespáchal.

Vypráví vše hezky od začátku…

Toho dne, kdy se Bobby objevil u něj v kanceláři, lilo jako z konve a Martin neměl moc do čeho píchnout. Duchem už byl ale stejně v Nice, kam se s přítelkyní Lucy (taktéž advokátkou) chystal za pár dní na dovolenou.
Muž jménem Bobby žádá Martina, aby pomohl očistit jméno jeho mrtvé sestry, která byla obviněna z několika trestných činů.

Postupně se dostávají k tomu, že jde o nechvalně známou sériovou vražedkyni Saru Tellovou neboli „Saru z Texasu“, která se přiznala k pěti vraždám v USA i Švédsku, než uprchla a spáchala sebevraždu.
Bobby tvrdí, že Sara nic neudělala, že na to má důkazy. Její advokát prý neodvedl dobrou práci.
Také chce po Martinovi, aby našel jeho malého synovce Mia, který se ztratil ten stejný den, kdy se Sara zabila. Benner napřed odmítá, není přece žádné soukromé očko, aby se soustředil na hledání pohřešovaných osob. Později mu to ale nedá a začne si na netu hledat informace ohledně Sařina případu.

Sara spáchala dvě vraždy v době, kdy byla v USA jako au-pair a později další tři ve Švédsku už jako svobodná matka. S vraždami z Texasu byla spojená díky náhodě, ale k těm třem ve Švédsku se přiznala sama, aniž by někoho napadlo ji z nich podezírat. Martinovi se zdá, že tu něco opravdu „smrdí“. Na místech činu se nenašly žádné otisky prstů ani stopy DNA, jako jsou krev, sliny nebo vlasy. Žádné zapomenuté předměty, nejsou ani žádní svědkové.

Od sekretářky advokáta, který měl Sařin případ na starost, získá krabici s materiály o případu. Čím víc se v tom vrtá, tím víc má pocit, že je něco hodně špatně. Ve výpovědích objevuje mezery, nachází Sařin deník, který dodala její kamarádka Jenny, ale nikdo mu nepřikládal žádnou váhu.

Nakonec nedokáže tomu případu déle odolávat, dostává se mu čím dál tím víc pod kůži. Ačkoliv je několikrát varován, aby ten případ nechal být, Benner se v něm nepřestává šťárat a vyptávat se na všemožných místech dál, což nejen jeho, ale i jeho blízké dostává do obrovského nebezpečí.

On sám je najednou podezřelý ze závažných zločinů. Ačkoliv nemá opouštět Stockholm, vydává se spolu s Lucy do Texasu, aby zde pátral po dalších stopách. Zde se vše ale ještě více zkomplikuje a Martin si uvědomuje, že se zapletl do opravdu velmi nebezpečné záležitosti. Jak z této smrtící hry ven?

Jak už jsem zmínila výše, tahle kniha je tzv. „page-turner“. Jakmile ji jednou otevřete a začtete se do ní, bude se vám jen velmi těžko přerušovat a odkládat. Radím vám, abyste si nejlépe udělali volno a přečetli si knihu na jedno posezení. Jinak se budete stejně jen trápit a v duchu se budete neustále vracet k rozečtenému příběhu, protože vám ani v nejmenším nedá spát.

Od Kristiny Ohlsson jsem měla tu čest číst už jednu knihu – Nechtění (recenze), ze série o výrazné dvojici vyšetřovatelů Fredrice Bergmanové a Alexi Rechtovi, která byla neméně napínavá.
Tentokrát ale byla spisovatelka na své čtenáře opravdu zlá a připravila jim na konci pěkný „cliffhanger“, který je má navnadit na pokračování této knižní série o Martinu Bennerovi. Já osobně pevně doufám, že i druhý díl vyjde v nakladatelství Kniha Zlín a to co nejdříve, protože jinak nebudu hodně dlouho spávat a budu neustále napnutá („jak malé gaťky“), co všechno se protagonistům příběhu ještě přihodí. A možná se dozvíme i něco více o Miovi (jelikož se druhý díl jmenuje Mios blues).

Co se ústřední postavy této knihy a série týče, advokát Martin Benner mi byl vcelku sympatický hned od začátku. Má sice několik ne úplně hezkých vlastností, jako je např. až příliš velké ego a takový sexappeal, kterému neodolá žádná žena (a on toho docela rád zneužívá, protože jak sám tvrdí, je tak trochu posedlý sexem), někdy je arogantní a namyšlený a tvrdě si jde za svým cílem, má ale i spoustu kladných vlastností.
Mezi tu nejpodstatnější patří jeho krásný vztah s malou Bellou, čtyřletou dcerkou jeho sestry, která spolu se svým manželem před třemi lety tragicky zahynula při leteckém neštěstí. Tehdy si manželova sestra nechtěla Bellu vzít k sobě, protože už měla vlastní dvě děti a sirotek by jí narušoval její představu o spořádané rodině. Belle hrozilo, že skončí někde v dětském domově nebo u kdoví jakých pěstounů. Proto se Martin nakonec rozhodl vychovávat malé miminko sám jen za malé pomoci své matky a chůvy Signe. Dělá pro Bellu co je v jeho silách, aby jí zajistil pěkný život. Za tohle si vysloužil mé velké sympatie.

Čekání na pokračování s Martinem Bennerem si prozatím zkrátím další autorčinou knihou, kterou jsem si nedávno pořídila – Skleněné děti, což by měl být tajemný až hororový příběh pro děti.

Děkuji nakladatelství Kniha Zlín za poskytnutí této skvělé e-knihy na recenzi.

komentáře 2 na “Lotosové blues – Kristina Ohlssonová [RECENZE]”

  1. Anna Elizabeth Potter 3.11.2015 v 17:44 #

    Jelikož je jednou z mých nej spisovatelek už vím o této nové krásce :) Snad se mi poštěstí si ji přečíst. Už jsem ze série s Alexem a Frederikou četla tři knihy a ze všech jsem byla odrovnaná! Těším se zase na něco nového! :)

    • Wolf Draven 10.11.2015 v 21:40 #

      Taky ji mám ráda a tuhle knihu si určitě nenech ujít! Akorát se teda teď nemůžu v klidu dočkat pokračování!

Zanechat komentář