13. hodina – Richard Doetsch [mini-recenze]

27 Zář

Autor: Richard Doetsch
Název: 13. hodina
Originální název: The Thirteenth Hour
Nakladatelství: Domino
Překlad: Zuzana Pernicová
Rok vydání: 2009
Vazba: vázaná
Počet stran: 308
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Co byste udělali, kdyby bylo možné vrátit čas? Nick Quinn je na dně: nejenže se stal svědkem vraždy své milované ženy, ale navíc ho policie považuje za hlavního podezřelého. A jako by toho nebylo málo, v jeho poklidném městečku havaruje letadlo a všech dvě stě cestujících zahyne. Když zdrcený Nick čeká ve výslechové místnosti na právníka, má pocit, že pro něj už všechno skončilo. Mýlí se. Namísto právníka ho navštíví neznámý muž a sdělí mu stěží uvěřitelnou věc – že svou ženu možná ještě pořád může zachránit. Nick se zpočátku samozřejmě zdráhá uvěřit, ale když pochopí, co mu tajemný dobrodinec skutečně nabízí, vydává se na zběsilý závod s časem – anebo spíš proti proudu času –, ve snaze zabránit oběma tragickým událostem. Vzápětí se ukáže, že na sebe nevzal snadný úkol. Na rozdíl od běžných amatérských detektivů potřebuje dopadnout zločince dříve, než vůbec nějaký zločin spáchají. Veden ryze dobrými úmysly však svými činy způsobí ještě větší katastrofy a pozvolna dospívá k závěru, že měnit osud je mnohem těžší, než by se mohlo na první pohled zdát…

* * * 

Tuto knihu jsem četla už loni, ale nedávno jsem ji půjčovala kamarádce a tak jsem si na ni opět vzpomněla a rozhodla jsem se udělat na ni takovou minirecenzi, protože si to zaslouží.

Kniha je velice napínavá a mohla by se líbit mnoha lidem milujících nejen thrillery, ale i zajímavé nápady, scifi a cestování v čase.

Má strhující děj a velmi komplikovanou a originální zápletku, kdy se hlavní postava – Nick Quinn musí postupně vracet v čase (vždy o jednu hodinu), aby zabránil nejen vraždě své ženy Julie, ale i pádu letadla a dalším nekalým věcem. Není to úkol lehký a postupně to vypadá, že je i nad jeho síly. S každým skokem vzad (díky zázračným hodinkám od neznámého muže)se zdá, že se věci spíše zhoršují než že by se začaly zlepšovat a vedly ke šťastnému konci. A času je málo! Navíc je Nick jediný, který si pamatuje události „minulé“ hodiny, protože když poposkočí vpřed, tak se v podstatě ještě nestaly. Někdy tak přijde o přesně vyměřený čas přesvědčováním svého kamaráda Marcuse, aby mu pomohl.

Kapitoly v knize jsou také obráceně, kniha začíná kapitolou číslo dvanáct a poté se vrací pozpátku až na začátek – společně s Nickem ke kapitole číslo jedna. Úplně poslední kapitola má ale už číslo třináct.

Díky tomu, že měla kniha zběsilé až vražedné tempo a události rychlý spád, tak jsem ji přečetla za jedno odpoledne. Nešlo ji totiž odložit. Měla jsem pocit, že pokud ji odložím, Nick ztratí svůj drahocenný čas a to jsem nemohla dopustit. Tak mocně na mě kniha působila.

I obálka se myslím hodně povedla a zaujme na první pohled.
Nejspíš si dám „re-reading“ jakmile se mi kniha vrátí zpět.

A co vy? Přáli byste si také někdy umět vrátit čas? Já v některých případech určitě ano.
* * * 

Ukázka

Nick rozrazil vstupní dveře a namířil pistolí. Jenže tlusťoch už byl ten tam. Nick vyšel na zápraží a s pistolí v ruce se rozhlížel na obě strany. Konečně tlusťocha zahlédl, jak kolébavě utíká k autu. Ani ho nenapadlo ohlédnout se.
Nick s úlevou vydechl, spustil ruku s pistolí a zase zbraň zajistil. Telefon přestal vyzvánět, takže kolem už se rozléhal jen monotónní jekot alarmu. Svět se uklidňoval, pomalu se vracel do normálu.
Nick se díval, jak muž otevírá dvířka a nastupuje do vozu, a najednou se mu sevřelo srdce. Křečovitě sevřel pistoli, odjistil ji a rozeběhl se do kuchyně.
Zachvátila ho panika, uvědomil si, že udělal osudovou chybu, že se nechal oklamat a odlákat od Julie pryč. Připadal si jako úplný hlupák. Provedli to tak jednoduše. Vůbec ho nenapadlo, že by pachatelů mohlo být víc.
Když se díval na tlusťocha, jak nasedá do vozu, všiml si, že se usazuje na sedadle spolujezdce.
Takže je tu s ním ještě někdo.

Zatím bez komentářů

Zanechat komentář