Tak chladná řeka – Michael Koryta [mini-recenze]

29 Zář

Autor: Michael Koryta
Název: Tak chladná řeka
Originální název: So Cold the River
Nakladatelství: Euromedia – Knižní klub
Překlad: Ludmila Hanzlíková
Rok vydání: 2012
Vazba: vázaná
Počet stran: 445
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Nadějný, ale neúspěšný filmař Eric Shaw má natočit dokument o miliardáři Campbellu Bradfordovi, jehož dětství a mládí v zapadlém lázeňském městečku v Indianě halí tajemství. Jediným vodítkem je stará láhev místní minerálky. Po příchodu do West Badenu začnou Erika pronásledovat vize minulosti, výpadky vědomí a prudká závislost na obsahu záhadné láhve, ze které se ze zvědavosti napil. Zároveň si znepřátelí posledního Bradfordova potomka Josiaha… a městečko záhy zasáhne ničivé tornádo. Gradující psychothriller se sugestivní atmosférou, hororovými prvky a zápletkou na hraně paranormálna nezapře inspiraci klasikem žánru Stephenem Kingem – spíše než na potoky krve však sází na plíživý děs ze zla, jenž se skrývá v hlubinách lidské duše. Kniha je stejně brilantně napsaná jako dva předchozí tituly tohoto nadějného amerického autora (který má mimochodem české kořeny) – Dnes večer jsem se rozloučila a Hymna zármutku.

* * * 

Tuto knihu jsem si koupila na základě jedné reklamy v časopise, kde se psalo, že tato kniha je podobná knihám Stephena Kinga. Jako jeho fanoušek jsem si ji proto nemohla nechat ujít.

A opravdu! Už od začátku na mě dozajista z děje dýchala atmosféra Kingových hororů. Bylo zde spousty nadpřirozených a děsivých věcí, stejně jako čisté lidské zlo, které je tak typické pro některé Kingovy postavy. Na mistra hororů sice úplně nemá, ale i tak stojí kniha stoprocentně za přečtení.

Hlavní postavou je neúspěšný filmař Erik Shaw, který se nyní živí tvorbou vzpomínkových videí. Na jednom pohřbu, kde se jeho video promítá, dostane zakázku na dokument o umírajícím miliardáři Campbellu Bradfordovi. Odjíždí proto do jeho rodiště v lázeňském městečku West Baden. Napije se jedné staré minerálky Pluto z láhve, která si udržuje podivný chlad i ve velkém horku. A pak se začnou dít věci! Zdá se, že život Campbella Bradforda je plný záhad a tajemství, které se Erikovi postupně odkrývají v jeho zvláštních vizích s duchy minulosti, které má po požití minerálky. Navíc se zdá, že si na ni vypěstoval závislost.

Děj je chvílemi trošku zpomalen popisem okolí, ale strhující konec vám to vynahradí, i když bych se nezlobila, kdyby měla kniha o pár stránek míň.

Dalšími výraznými postavami je „bouřková“ stařenka Anne, černošský student Kellen, který Erikovi pomáhá v pátrání či ďábelský synovec a rváč Josiah Bradford.

Doporučila bych teda knihu nejen fanouškům Stephena Kinga, ale i milovníkům psychothrillerů, nadpřirozena a také historicko-fantastických knih. I nějaká ta romantika se zde najde.

Určitě si seženu i některé další knihy od tohoto nadějného autora.

* * *

Zajímavost

Autor má české kořeny. Možná i proto je v knize městečko West Baden prezentováno jako „americké Karlovy Vary“.

Ukázka

Lázně působily velkolepým dojmem, všude mramor, nádherná výzdoba, hořící krby. Kdysi v Kalifornii se Eric posmíval svým známým, kteří navštěvovali podobná místa, dětství strávené na missourském venkově mu stále ještě bránilo, aby přijal takový životní styl. Teď v bělostném županu a v trepkách zvolna kráčel za přitažlivou blondýnkou směrem k zamženým skleněným dveřím vedoucím k minerální koupeli.

„Přesně dodržujeme původní procedury,“ zastavila se dívka v pootevřených dveřích. „Ovšem dnes je hostům většinou doplňujeme aromaterapií. Opravdu si nepřejete…“
„Chci pouze přírodní vodu. Nic dalšího.“
„Dobrá,“ pokývla dívka a otevřela dveře dokořán.

Okamžitě z nich zavanul sirný puch a blondýnka nakrčila nos. Nepochybně ji udivovalo, že Eric nepožádal o přikrývací vůni vanilky, levandule, motýlích křídel nebo bůhvíčeho, jak si tu mohl člověk vybrat.

Zatím bez komentářů

Zanechat komentář