Návrat z temnoty – Liz Coleyová [RECENZE]

25 Srp

Navrat_z_temnotyAutor: Liz Coley
Název: Návrat z temnoty
Originální název: Pretty girl – 13
Nakladatelství: Fortuna Libri
Překlad: Milan Lžička
Rok vydání: 2013
Vazba: vázaná
Počet stran: 304
Žánr: YA, psychologické drama, psychothriller
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Bylo jí třináct, když se ztratila.

Zmizela své rodině, přátelům, světu. Když se zčistajasna objevila, zjistila, že jí chybí velký kus sebe samé.

Šestnáctiletá Angie Chapmanová se po třech letech od svého záhadného zmizení vrací domů. Z toho období si nic nepamatuje, jako by jí někdo vymazal všechny vzpomínky. Musí si poskládat příběh o všech hrůzách, které prožila, aby získala nazpět svůj život.

* * *

Když jsem si přidávala knihu Pretty Girl 13 na Goodreads do poličky „to-read“, tak jsem vůbec netušila, že už je české vydání na spadnutí. O to větší překvapení na mě čekalo pár dní poté, když jsem v knihkupectví narazila na Návrat z temnoty, neomylně přitahována obálkou.

Kniha je to opravdu neobyčejná a zanechá ve vás hluboké dojmy. Alespoň ve mně rozhodně zanechala. Děj nás zavede na dětský tábor, kde se právě ve spacáku probouzí třináctiletá dívka Angie neodbytnou potřebou jít na malou. Vyleze ze stanu a popojde trošku dál mezi stromy, aby ji nebylo vidět. Někde tam ale už vyčkává jakýsi neznámý muž a přibližuje se k Angie.

CVAK.

Angie je na cestě domů. Jen je jí divné, proč není na táboře a také nepoznává své oblečení. Doma se setká s rodiči, kteří vypadají, jakoby zestárly o sto let, hledí na ni vyděšeně, jako by byla duch a neustále se jí ptají, kde byla. Angie jim vysvětluje, že přece na táboře. Rodiče jí sdělují, že tři roky byla nezvěstná a nikdo o ní nic nevěděl. Angie jim zprvu nevěří, vždyť je jí stále třináct a pamatuje si, že byla před chvilkou na táboře, ale při pohledu do zrcadla se nepoznává, zírá na ni neznámý člověk, který by mohl být její starší sestrou.

Rodiče zavolají detektiva Phila Brogana, který se jí na vše vyptává, ale Angie je v šoku a na nic si nepamatuje. Její poslední vzpomínky jsou na tábor. Musí podstoupit všelijaká vyšetření, u kterých vyjde najevo, že byla unesena, zneužívána a držena v zajetí za hrozných podmínek. Ona sama tomu zprvu odmítá uvěřit, ale důkazy jsou nevyvratitelné. Jak se s něčím takovým má vyrovnat? Navíc, když si nic z předchozích tří let nevybavuje a stále se cítí jako třináctiletá? Jak se má zařadit ve škole mezi vrstevníky, když jsou znalostmi i psychicky na jiné úrovni? A proč má pocit, že není sama sebou?

Začne docházet k psycholožce, která přijde na to, že se u Angie vyvinula Disociální porucha osobnosti. To znamená, že v jejím mozku působí několik alternativních osobností – vícero identit, které se u ní vyvinuly, aby zvládla trauma z únosu a zneužívání. Musí se s nimi „poprat“, aby se opět stala sama sebou a měla kontrolu nad svým životem i jednáním. Podaří se jí to?

Tento působivý a nesmírně silný příběh není žádná fantasy pohádka, je to spíš takový psychologický a velmi realistický thriller i drama. Je děsivý, dojemný, ale ve finále také optimistický a plný síly do života.

Co byste dělali vy, kdybyste si najednou nevzpomínali na část svého života? V Angiině případě se to může, vzhledem k okolnostem, zdát i jako požehnání, ale ona by stejně ráda věděla o sobě všechno. Má můj neskonalý obdiv, nevím, jestli bych já dokázala být v její situaci natolik silná.

Kniha je napsána opravdu poutavou formou a smekám před autorkou, že se jí podařilo zaznamenat tento děsivý osud mladé Angie přijatelnou formou i pro slabší povahy. Příšerné zážitky pomalu odhaluje po velmi malých dávkách ve zpětných náhledech.

Mě osobně vždycky zajímala psychologie a hlavně psychopatologie a psychické poruchy osobnosti. Dokonce jsem chtěla takový obor i studovat, ale nakonec jsem se vydala jinou cestou. Zájem o podobná témata u mě ale nikdy nepolevil, takže i když je tato kniha pouhou fikcí, není nikde psáno, že něco podobného se doopravdy nemůže stát nějaké jiné dívce či ženě. Případů lidí, kteří díky nějakým traumatickým zážitkům potlačili své vzpomínky do podvědomí, je spousta. Nejen proto jsem si knihu dokonale užívala, bylo to také díky pohledu do Angiiny mysli a duše, jejích pocitů a touze se dozvědět za každou cenu vše o sobě i traumatizujících zážitcích, propojit se všemi „altery“ a stát se tak opět „celým“ člověkem.

Tuto knihu rozhodně doporučuji přečíst si všem. Ti, co se zajímají o psychologii nebo je fascinuje mnohočetná porucha osobnosti, tak pro ty je to naprostá nutnost.

* * *

Zajímavost

Disociativní poruchy patří mezi psychologická a psychiatrická onemocnění. Jsou nazývány disociativní, neboť téměř vždy se v jejich případě jedná o disociaci od pacientovy osobnosti, nebo jeho minulosti, případně její úplné odvržení. Disociativní onemocnění přicházejí v mnoha formách, z nichž nejznámější je zřejmě mnohočetná porucha osobnosti. Samotný proces disociace je v moderní psychiatrii chápán jako obranný mechanismus jedince. Pacienti se disociují většinou od intenzivních negativních často až traumatických zážitků, které takto ze svého vědomí vytlačují dopodvědomí.

Co je to disociace?
Disociace je mentální proces, který vytváří pocit „odpojení“ od pacientových myšlenek, vzpomínek, emocí, činností a uvědomění si vlastního já. Během období, kdy je postižený disociován, nejsou některé informace v pacientově myslí asociovány s jinými informacemi, tak jako za normálních okolností. Například při traumatické události se může pacient podvědomě disociovat od okolností zmiňované událostí, což nakonec vyústí v mezeru v jeho vzpomínkách a vytvoří tak efektivní obranný mechanismus proti negativnímu prožitku.

zdroj: www.wikipedia.org

Jedna odpověď na “Návrat z temnoty – Liz Coleyová [RECENZE]”

  1. Spooky 26.8.2013 v 14:24 #

    Skvělá kniha, také doporučuji.

Zanechat komentář