Někdo se dívá – Ulrike Rylance [RECENZE]

13 Zář

Nekdo-se-divaAutor: Ulrike Rylance
Název: Někdo se dívá
Originální název: Villa des Schweigens
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Michaela Škultéty
Rok vydání: 2013
Vazba: brožovaná
Počet stran: 168
Žánr: thriller, young adult
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Některé dveře je lepší nechat zavřené. Stisknutí kliky vás může stát život…

Nina si pronajme pokoj ve staré vile, kde společně bydlí několik studentů. To, co zpočátku vypadá jako lákavé dobrodružství, se brzy mění v noční můru. Z jejího pokoje mizí věci a Nina má pocit, že ji neustále někdo sleduje. Po velkém večírku najde na chodbě mrtvou přítelkyni spolubydlícího. Mohl se někdo cizí dostat do domu? Nebo se smrtelné nebezpečí ukrývá uvnitř?

* * *

Hlavní postavou tohoto napínavého thrilleru určeného pro mladé čtenáře je studentka Nina, která si hledá pronájem na prázdniny, na dobu, po kterou bude docházet na letní brigádu do advokátní kanceláře Wagner & Seibel. Mohla by sice bydlet u tety, ale nechce se jí trávit svůj volný čas s malými a věčně řvoucími dvojčaty, se kterými je spousta práce.

Prochází několik nabídek, ale žádná se jí zrovna dvakrát nezdá, dokud nedojde k honosné staré vile plné mladých lidí, v níž je jeden pokoj k pronajmutí za velmi výhodnou cenu. Nině je to sice zpočátku trošku podezřelé, ale jelikož je jí jasné, že lepší nabídku těžko najde, souhlasí a brzy se nastěhuje. Nemůže se ale zbavit divného pocitu. A hrůzu nahánějící sošky v zahradě a na průčelí domu jí na klidu nepřidávají.

V domě kromě Julia, což je syn majitele a zároveň pronajímatel, bydlí ještě Claire, Ben a Stefan, za kterým často dochází jeho přítelkyně Lauren. Zdá se, že s nimi bude Nina vycházet v pohodě, i když se někdy chovají trošku zvláštně.

V noci se Nině špatně spí, neustále se budí, a když se po návštěvě koupelny vrací do pokoje, najde na svém polštáři ležet rudý květ z keře ze zahrady. Kdo jí ho tam dal a proč? Má to být přivítání v domě? Má snad Nina tajného ctitele?

Ráno jsou skoro všichni pryč, jen Ben spěchá do práce, takže se Nina nestihne o rudém květu zmínit a potom už má jiné starosti, protože první den její nové brigády je v advokátní kanceláři pěkný fofr.

Zpět ve vile se jí ale opět vrací ten podivný pocit, jako by ji někdo sledoval a navíc se jí zdálo, že zahlédla za oknem v prvním patře, kam se nesmí chodit, tajemnou postavu se zdeformovanou hlavou. Zahrává si s ní jen její fantazie, nebo se v domě pohybuje ještě někdo další?

Proč všichni mlží, když se zeptá na dívku, která bydlela v jejím pokoji před prázdninami? A proč nedostala klíč, aby se mohla zamykat?

Když po bujarém večírku najde na chodbě ležet mrtvou Lauren, je jí jasné, že tady už jde o život.

Musím přiznat, že tato kniha mě docela mile překvapila. Měla atmosféru správného thrilleru s lehkým náznakem nadpřirozených až hororových prvků. Ze začátku se sice rozjížděla zvolna, ale potom nabíral napínavý děj na intenzitě a rychlosti. Ne, že bych zrovna u čtení tajila dech, ale velmi mě zajímalo, kam linie příběhu směřuje a jaký bude konec. Rozuzlit tajemství se mi sice povedlo o chviličku dřív než hlavní postavě, ale ani to knize na čtivosti a zajímavosti neubralo.

Ústřední děj, který sledujeme z pohledu Niny, občas naruší mezi jednotlivými kapitolami vložený, kurzívou psaný, vnitřní monolog nějakého podivína/zločince, který Ninu pozoruje a plánuje něco velmi špatného.

Hlavní hrdinka mi byla docela sympatická, i když mi občas přišla velmi lehkovážná. Nad divnými věcmi, které se kolem ní děly, se sice v duchu pozastavila, ale nijak více to neřešila. Všichni ostatní se tvářili jak tajemný hrad v Karpatech, takže podezřelý byl úplně každý.

V překladu mě trošku zarazilo ponechání slovního spojení „comming out“. Nejsem si jistá, jestli všichni čtenáři jsou v angličtině tak zběhlí, aby mu rozuměli. Něco jiného je slovo „loser“ (v knize v počeštěném tvaru „lůzr“), které už se dostalo do běžné mluvy dětí a mládeže, dokonce i dospělí ho používají.

Knihu bych doporučila všem milovníkům detektivek a napětí, těm mladším i těm starším, které neodradí zařazení knihy mezi young adult.

Velice děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí tohoto recenzního výtisku.

komentáře 2 na “Někdo se dívá – Ulrike Rylance [RECENZE]”

  1. Spooky 16.9.2013 v 09:06 #

    Je to lepší než ty předešlé krimi thrillery?

Zanechat komentář