Never Eighteen – Megan Bostic [RECENZE]

7 Čvn

never18Autor: Megan Bostic
Název: Never Eighteen
Nakladatelství: HMH Children’s Books
Rok vydání: 2012
Forma: e-book
Počet stran: 204
Žánr: Young Adult, contemporary
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Austin Parker is on a journey to bring truth, beauty, and meaning to his life. Austin Parker is never going to see his eighteenth birthday. At the rate he’s going, he probably won’t even see the end of the year. The doctors say his chances of surviving are slim to none even with treatment, so he’s decided it’s time to let go. But before he goes, Austin wants to mend the broken fences in his life. So with the help of his best friend, Kaylee, Austin visits every person in his life who touched him in a special way. He journeys to places he’s loved and those he’s never seen. And what starts as a way to say goodbye turns into a personal journey that brings love, acceptance, and meaning to Austin’s life.

* * *

Tahle kniha mi opět dala emocionálně zabrat. Věděla jsem sice přibližně do čeho jdu, ale stejně jsem si musela ke konci zajistit dostatek kapesníků.

Děj knihy nás zavede za sedmnáctiletým Austinem, který prosí svoji nejlepší kamarádku Kaylee, aby ho zavezla na několik míst, na kterých si musí něco zařídit. Austin je do Kaylee tajně zamilovaný, ale má strach jí o tom říct, aby nepřišel o kamarádku, kdyby to ona necítila stejně.
Společně se vydají na cestu Kayleeiným autem, které se momentálně jmenuje Candy.

První zastávkou je dům, kde žije paní Briggsová, matka jeho nejlepšího kamaráda Jakea. Musí s ní mluvit o Jakeovi. Jsou to už dva roky, co Jakea srazilo auto a ujelo, když jel na skateboardu.
Další zastavení je u Austinovy bývalé přítelkyně Juliany. Juliana nemá moc velké seběvědomí a její nynější přítel Ben ji bije a ještě se tím ve škole chlubí. Austin se snaží přemluvit Julianu, aby se s Benem rozešla.
Třetí zastávka je u postarší ženy Peggy, ze které se vyklube Austinova babička. Austin chce, aby mu slíbila, že zavolá své dceři (Austinově matce), se kterou nemluvila už několik dlouhých let.

Následující kroky zavedou Austina s Kaylee na pouť, kde Austin touží vyzkoušet kolotoč, kterého se vždy děsil. A také se na něm pěkně pozvrací. Když se mu udělá trošku líp, užijí s Kaylee ještě pár atrakcí a pak si touží dát Austin pálivé jídlo, které nikdy neměl rád. Chce  ho alespoň ochutnat, ale moc soust nevydrží, takže to po něm musí Kaylee dojíst.

Navštíví také spolužačku Allie, která se změnila k neuvěření poté, co byla znásilněna. Bere drogy, skoro vůbec nejí a neustále se s tím nedokáže vyrovnat. Austin se jí snaží promluvit do duše.
Poctí návštěvou i svého otce, se kterým si musí vyříkat pár věcí a dostat z něj jisté informace a závazný slib.
Zajedou si taktéž do Seattlu do EMP, což je muzeum věnované populární hudbě, převážně ze Seattlu pocházejícím hudebníkům jako byl např. Jimi Hendrix.
Najdou si čas také navštívit Space Needle, vysoký monument s restaurací The Sky City Restaurant úplně nahoře, kde si Austin s Kaylee objednají velmi drahé jídlo.

Austin se pořád chystá říci Kaylee, co k ní cítí, ale vždy na poslední chvíli vycouvá. Ještě potřebuje navštívit několik míst a osob a ví, že jeho čas se krátí. Podaří se mu stihnout vše včas?

Ano, je to klasická kniha o tom, jak hlavní hrdina příběhu ví, že už mu nezbývá moc času na tomto světě, ale ještě by chtěl udělat pár pěkných skutků pro lidi, kteří pro něj něco znamenají či znamenali, navštívit pár míst, na které se dřív nedostal či vyzkoušet pár věcí, na které dříve neměl dost odvahy.

Je to velmi smutný a dojemný příběh s charismatickou hlavní postavou, kterou si prostě musíte zamilovat. A o to hůř vám bude, když si uvědomíte, že se s ní budete muset na konci rozloučit. Ale to neznamená, že nemůžete fandit a držet Austinovi palce až do poslední stránky, aby mu to s Kaylee (i jinak) nakonec vyšlo.

Na tento citlivě napsaný příběh budete vzpomínat ještě dlouho po dočtení, alespoň v mém případě tomu tak bylo a stále je. Člověk si potom uvědomí, že má užívat každý den a být vděčný za to, co má a nebrat nikoho jako samozřejmost. Protože nikdy neví, kdy jemu nebo někomu blízkému vstoupí do cesty nějaká ohavná nemoc či jiné neštěstí.

Knihu doporučuji všem, kteří mají rádi young adult příběhy, jenž se zabývají trošku vážnějšími záležitostmi. Mohla by se líbit také fanouškům Johna Greena.

komentáře 4 na “Never Eighteen – Megan Bostic [RECENZE]”

  1. Crowley 8.6.2015 v 12:47 #

    To vypadá na hodně smutnou knížku :'(

  2. Ilona D. 8.6.2015 v 17:49 #

    Vypadá to skvěle, ale je vážně škoda, že je to v angličtině.. mohli by to přeložit :) Krásná recenze

    • Wolf Draven 29.7.2015 v 12:43 #

      Třeba se na ni někdo vrhne a přeloží :)

Zanechat komentář