Obraz Doriana Graye – Oscar Wilde [RECENZE]

14 Pro

obraz-doriana-grayeAutor: Oscar Wilde
Název: Obraz Doriana Graye
Originální název: The Picture of Dorian Gray
Nakladatelství: Omega
Překlad:
Rok vydání: 2013
Vazba: vázaná
Počet stran: 192
Žánr: fantastický román, světová klasika
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Klasický psychologický román, fantastický příběh aristokrata, jemuž kouzelná moc umění propůjčila věčnou krásu a mládí. Dorian Gray zůstává stále dvacetiletý, jeho podoba na plátně stárne a ohyzdní podle toho, kolik dívčích srdcí zlomil a kolik mladíků uvedl do zkázy.

* * *

Na základní a střední škole jsem se vždycky snažila povinnou četbu obcházet velkým obloukem. Námět mohl být sebelepší, sebezajímavější, ale kdykoliv měla nějaká kniha nálepku „Povinná četba“, vyhýbala jsem se jí jako čert kříži, i přesto, že jinak jsem byla docela velký čtenář a hltala jsem jednu knihu za druhou.  Myslím, že to tak má nastaveno spousta dětí a mládeže. Jakmile se něco MUSÍ, tím spíš se do toho nikomu nechce. Naopak, když je něco ZAKÁZÁNO, tak to je hned považováno za lákadlo. Proč se Povinná četba nepřejmenuje na Zakázanou četbu? To by ji pak každý hned sháněl a četl jak o život. Ale to odbočuji.

Až zpětně si uvědomuji, že kvůli vyhýbání se povinné četbě, jsem přišla o spoustu zajímavých knih, které by mě bavily třeba dokonce už tehdy. Naštěstí není nic jednoduššího než po klasice sáhnout nyní již bez určitého odporu, který ve mně tohle slovo vždy vyvolávalo, zvlášť když nakladatelství Omega začalo vydávat spoustu klasických českých i světových děl (spadajících právě do kategorie Povinné četby) v novém a naprosto úžasném kabátku.

Řadí se mezi ně i  Obraz Doriana Graye od velmi známého anglického dramatika, prozaika, básníka a esejisty irského původu Oscara Wilda. Úplně poprvé spatřil tento příběh světlo světa už v roce 1890. To je vcelku dlouhá doba, řeknete si, ale kniha ani za tu dlouhou dobu neztratila na čtivosti.

Děj nás zavede do ateliéru Basila Hallwarda, který ukazuje lordu Henrymu podobiznu blonďatého mladíčka, který mu stojí modelem pro mnoho jeho uměleckých děl. A kdo že je ten záhadný krasavec? Není to nikdo jiný než sedmnáctiletý Dorian Gray. Svou krásou a nevinností dovede okouzlit nejednu ženu či muže, stejně jako se mu to podařilo u Basila.
Lord Henry se s ním velice touží setkat, ale Basil má strach, aby na Doriana jeho přítel Henry neměl špatný vliv. A není daleko od pravdy. Po společném setkání s cynickým Lordem Henrym, který mluví o pomíjivosti krásy a mládí se Dorian začne zajímat už převážně jen o svůj vzhled a všechny slasti a neřesti, které život přináší.

Když Basil Dorianův portrét dokončí, nechce jej nikomu ukázat, předá jej pouze Dorianovi. Ten se zamiluje do svého věrného obrazu a pak na něj začne žárlit. Dorian na obraze bude navždy stejně krásný a mlád, ale opravdový živý Dorian bude pomalu stárnout a měnit se. Povzdechne si, kéž by to mohlo být naopak,  a pokračuje v holdování nezřízenému aristokratickému životu.

Za nějaký čas se na obraz opět podívá a zdá se mu, že se změnil. Zřejmě ho šálí zrak, ale neodbytný pocit, že je něco špatně, zůstává. Léta plynou a Dorian stále vypadá jako ve svých sedmnácti. To se ale nedá říct o tom podivném obraze. Na něm přibyl Dorianovi podlý úšklebek i několik vrásek. Šokovaný Dorian obraz schová do jedné již nepoužívané místnosti, aby jej nikdo nemohl uzřít a neodhalil tak jeho tajemství.

V příběhu dojde i na romantiku. Dorian se zamiluje do nadějné mladičké divadelní herečky Sibyly Vaneové, která jeho city také opětuje, ale kvůli jistým okolnostem skončí tato láska velmi tragicky. A na obraze opět dochází k několika změnám. Dorian moc dlouho netruchlí a zase rychle se vrací ke svému zhýralému stylu života. Díky jeho nevinnému kukuči mu prochází spousta nedobroty, kterou nikdo s jeho tvářičkou nespojuje. A obraz se stále mění jako připomínka všeho, co Dorian provedl. Jak tohle dopadne?

Ani se moc nedivím, že kniha vyvolala ve své době skandál. Zvláště, když se autor nechal slyšet, že do textu vtisknul i velkou část své duše. Šokoval značnou část tehdy velmi prudérní společnosti za neskrývané homosexuální sklony, za něž byl dokonce i několik let vězněn.

Postavy tohoto jedinečného příběhu jsou všechny velmi detailně a zajímavě charakterově vyobrazeny. Bylo převážně pozoruhodné sledovat vývoj hlavního hrdiny, který si z počátku nedělal moc hlavu se svým svědomím. Získáváme také pohled na příslušníky anglické společnosti té doby (konec 19. století ) a jejich někdy vskutku zvláštní názory.

Příběh dokáže na čtenáře silně zapůsobit a i po těch letech toho má stále spoustu co nabídnout. Je plný různých mouder a morálních poučení. Dokládá neblahý dopad vlivu a manipulace, povyšování estetického požitku nad život, povrchnosti na člověka a jeho duši.

Musím také pochválit působivý obal, který toto nejnovější vydání dostalo. Dává tušit, že nepůjde o žádný pohádkový příběh.

Dokonce podle knihy vznikl i stejnojmenný film. Plánuji se podívat, jak se filmoví tvůrci s tímto tématem poprali a jestli příliš neodbočili od hlavní myšlenky.

Tento fantastický příběh doporučuji všem, kteří si rádi přečtou zajímavou četbu s nadpřirozenými až hororovými prvky a nebojí se nálepky „Povinná četba“. Vězte, že to za přečtení stojí.

Za poskytnutí recenzního výtisku velice děkuji nakladatelství Omega.

komentáře 2 na “Obraz Doriana Graye – Oscar Wilde [RECENZE]”

  1. Spooky 13.1.2014 v 14:19 #

    No jo, ta povinná četba. Ale docela mě to láká.

Zanechat komentář