Ohnivý anděl – Yrsa Sigurðardóttir [RECENZE]

22 Pro

ohnivy-andelAutor: Yrsa Sigurðardóttir
Název: Ohnivý anděl
Série: Þóra Guðmundsdóttir
Díl: #5
Originální název: Horfðu á mig
Nakladatelství: Metafora
Překlad: Eduard Světlík
Rok vydání: 2013
Forma: e-kniha
Počet stran: 372
Žánr: thriller, severská detektivka
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Advokátka Tóra Gudmundsdóttir má toho nejděsivějšího klienta své kariéry. O její služby se zajímá duševně narušený sexuální deviant ve výkonu trestu. Nežádá však osvobození pro sebe. Přeje si propuštění Jakoba, mladíka s Downovým syndromem, který údajně založil požár v ústavu pro nemocné.

Brzy nato začne Tóra dostávat prazvláštní esemesky a kdekdo jako by najednou měl co skrývat. Pitva ochrnuté neslyšící dívky pak přinese úděsné odhalení…

Tóra si náhle připadá jako ve zlém snu. Vždyť, kde jinde než v nočních můrách píší neviditelné ruce na zamrzlé sklo divné znaky a kde se mrtvé au-pair dožadují, že budou dál hlídat své malé svěřence?

Mistrné vykreslení obyvatel i atmosféry místa, kam se hned tak někdo nedostane – ústavu pro tělesně i duševně postižené – dělá z Yrsina nejnovějšího románu něco mnohem hlubšího než obyčejnou detektivku. Mistrně dávkované napětí se tu mísí s nadpřirozenem a čtenář je pozvolna zatahován do vnitřních světů hlavních postav, zván k nahlédnutí do děsivého labyrintu narušených myslí…

* * *

Po knihách Yrsy Sigurðardóttir jsem pokukovala již delší dobu, ale až teď díky internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz se mi do rukou dostala elektronická verze knihy Ohnivý anděl. Již nyní mohu říci, že rozhodně nezůstane pouze u jedné knihy, protože tato islandská spisovatelka mě svým stylem naprosto uchvátila, takže ještě na poslední chvíli píšu Ježíškovi o nějaký další Yrsyn výtvor.

Nevím, zda je tomu tak u všech knih Yrsy Sigurðardóttir, které u nás vyšly, ale velice mě na začátku této knihy nadchl výpis postav s jejich stručnou charakteristikou. Když si při čtení nejste jistí, kdo že to vlastně je ten chlapík s podivným jménem, stačí nakouknout na začátek a už máte jasno. Zvláštní severská jména občas dělají (nejen) českým čtenářům trošku problém, u těch islandských to platí dvojnásob. Nejen, že jsou nevšední a krkolomná, navíc ještě obsahují i pro nás neznámá písmenka.

Stejně tak mě potěšila i poznámka překladatele, ve které se dozvídáme, jak je to vlastně s těmi mužskými islandskými jmény, jenž v prvním pádě končí na -ur, a také záležitosti, které mohou jinak čtenáře bez znalosti islandských zvyklostí a tradic při čtení mírně mást, a tím je tykání a oslovování se křestními jmény i v úředním a společenském styku. (Nejsem si úplně jistá, jak je na tom třeba Švédsko nebo takové Norsko, ale také ve Finsku je naprosto běžné, že vás všude zdraví “ahoj” místo “dobrý den” a pokud použijete vykání, tak na vás koukají jak na exota.)

Taktéž samotný děj mě několikrát mile překvapil. Poprvé hned při prologu, jenž má nádech přímo až hororového duchařského příběhu, posléze i v hlavní dějové lince, která již byla více detektivního rázu.

V již zmíněném prologu nás nechá autorka nahlédnout do domu jedné téměř obyčejné mladé rodiny se čtyřletým synkem. Vždy, když si rodiče chtěli někam vyrazit, hlídávala malého Pésiho dívka jménem Magga. Měla přijít i jednoho zimního večera, ale bohužel se stala obětí nějakého bezohledného řidiče, který ji srazil a ujel. Dívka (nebo spíše její duše) se ale zřejmě rozhodla dostát svého slibu pohlídat Pésiho a jakmile se setmělo, opravdu přicházela. Opakovaně.

Posuneme se však o více jak rok dále a v první kapitole se seznamujeme s hlavní postavou (nejen knihy Ohnivý anděl, ale i celé této detektivní série) – advokátkou Tórou Gudmundsdóttir.
Tóru požádá o pomoc pacient ústavu pro duševně nemocné zločince Jósteinn Karlsson. Rád by otevřel jeden starý případ. Překvapivě se ale netýká Jósteinna osobně, nýbrž v něm jde o jednoho mladíka s Downovým syndromem, jenž má údajně na svědomí požár speciálního ústavu pro postižené. Tehdy si neštěstí vyžádalo pět lidských životů. Jósteinn je však přesvědčen, že je Jákob nevinný a chce uhradit náklady spojené s novým řízením tohoto případu z dědictví po své matce.

Tóra souhlasí vzít si znovuotevření případu na starost, protože ji láká ona mysterióznost, jenž celý případ obklopuje. Čím víc se do této záležitosti ponořuje, tím větší nabývá pocit, že ne vše je takové, jaké se původně na první pohled mohlo zdát. Neúnavně se pouští do pátrání po pravdě. Je možné, že je Jákob opravdu nevinný? Kdo by ale mohl být pachatelem takového ohavného činu? Jákob tvrdí, že oheň zapálil anděl s pokaženou svatozáří, co to však může znamenat?

A proč se stále vynořují další prazvláštní utajované okolnosti, které byly při původním vyšetřování zameteny pod koberec? Skoro každý, kdo má něco společného s ústavem, má ve skříni schovaného nějakého toho kostlivce, ale všechna tajemství začínají díky Tóřině hledání pravdy postupně vyplouvat na povrch. Kdopak asi Tóře neustále posílá podivné vědoucí smsky z neznámého čísla? Podaří se jí za pomoci neznámého pomocníka odhalit všechny nekalosti?

Lepší knihu jsem si od Yrsy pro začátek vybrat nemohla. Ohnivý anděl v sobě skrývá vše, co je mému srdci blízké – severské prostředí s magickou islandskou přírodou, pohlcující napětí, nádech tajemna s až hororově podmanivou atmosférou, milou hlavní postavu, příběh plný šokujících zvratů a odhalení i na první pohled nesouvisejících událostí, a samozřejmě nemůže chybět ani překvapivý konec.

Při čtení vám stoprocentně několikrát přeběhne mráz po zádech a rozhodně to nebude kvůli nynějšímu počasí. Možná budete dokonce tajit dech, ale určitě nebudete chtít knihu ani za nic odložit, to vám garantuji. Pokud někde musíte nutně být na čas, tak knihu neberte vůbec do ruk! Mohlo by se vám totiž stát, že na tu důležitou schůzku vůbec nedorazíte, zapomenete na okolní svět a ponoříte se zcela do příběhu. Do reality se vrátíte až s poslední stránkou a možná ani tehdy ne, možná ještě dlouho po dočtení budete nad knihou přemítat, jako se to stalo mně.

Tóra coby hlavní postava mi byla velmi sympatická. Je to v mnoha směrech obyčejná žena, která kromě zapeklitého případu musí řešit i své osobní problémy. Například když se do jejího domu, kde již bydlí se svým přítelem z Německa, svou desetiletou dcerkou Sóley, svým malým vnukem, svým devatenáctiletým synem Gylfim a jeho přítelkyní, přistěhují ještě navíc do garáže i její rodiče, kteří vlivem hospodářské krize přišli o peníze a tudíž museli prodat svůj dům. Naštěstí je jí přítel Matthias velkou oporou a to nejen v soukromí, ale pomáhá jí všemožně i s případem. I když někdy možná až příliš horlivě.

Za zmínku také stojí tajuplně a strašidelně působící obálka, která rozhodně přitáhne pozornost. Nejlépe si ji vychutnáte v barvách na tabletu či chytrém telefonu. (Popřípadě pokud se vám dostane do ruk klasická papírová kniha.)

Ohnivého anděla bych doporučila již klasicky všem fanouškům severské (nejen krimi) literatury, ale také milovníkům napětí, mysteriózna a neobvyklých, poutavých a inteligentních příběhů.
Ačkoliv je Ohnivý anděl již pátým dílem této krimi série s Tórou Gudmundsdóttir, nemusíte mít strach, že byste se v něčem ztráceli. Jak už to bývá zvykem, v každém díle je samostatný případ, takže se můžete do příběhu pustit i bez znalosti dílů předešlých.

Za poskytnutí elektronické knihy na recenzi velice děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz.

 

Ukázka

Byl to anděl. Anděl se svatozáří, s pokaženou svatozáří.“
„Znal jsi toho anděla?“ Možná měl na mysli prostě hodného člověka.
„Ne, já žádný anděly neznám. Ti všichni patří Bohovi.“
„Jestli ale dům podpálil nějaký anděl, pak to přece nemohl být žádný anděl od Boha.“ Tóra zavrtěla hlavou, aby svůj argument zdůraznila. „Andělé jsou dobří, a kdo je dobrý, nezakládá požáry a neubližuje lidem. Odkud vůbec víš, že to byl anděl? Pověděl ti to?“
„Ne, prostě to vím. Viděl jsem ho skoro celýho a byl moc milej. Chtěl, aby ostatní přestali plakat.“ 

komentáře 4 na “Ohnivý anděl – Yrsa Sigurðardóttir [RECENZE]”

  1. Crowley 23.12.2014 v 09:04 #

    Tak tohle okamžitě kupuju!!!!!!

    • Wolf Draven 25.12.2014 v 16:00 #

      Nebudeš litovat :)

  2. Ilona D. 23.12.2014 v 21:02 #

    Od autorky jsem četla sice jinou knihu, ale i tak musím souhlasit, protože vše co píšeš spadá i na tu moji. Knihy prostě mají spád, jsou zajímavé i originální a jen ty jména občas no :D Krásná recenze

    • Wolf Draven 25.12.2014 v 16:04 #

      Díky:) Kterou jsi četla? Já si hodlám nějakou další sehnat, tak pro inspiraci. Zajímavě vypadají ale všechny :D
      Jména jsou oříšek no :D

Zanechat komentář