Ostrov Antrax – Nelson DeMille [RECENZE]

19 Kvě

ostrov_antraxAutor: Nelson DeMille
Název: Ostrov Antrax
Série: John Corey
Díl: #1
Originální název: Plum Island
Nakladatelství: Kniha Zlín
Překlad: Pavel Kaas
Rok vydání: 2013
Vazba: vázaná
Počet stran: 590
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

John Corey, detektiv z oddělení vražd newyorské policie, se po zranění ve službě zotavuje ve venkovském domě svého strýce na Long Islandu. Právě v té době zde dojde k vraždě atraktivního manželského páru, s nímž Johna pojí přátelské vazby. Oba manželé pracovali jako biologové ve výzkumném zařízení na Plum Islandu, o němž kolují fámy, že se tam ve skutečnosti vyrábějí zbraně pro biologickou válku. Najednou to začíná vypadat, že lokální případ dvojnásobné vraždy by mohl mít otřesné globální důsledky, což Coreyho přivádí k nebezpečnému hledání tajemství, která skrývá Plum Island…

* * *

Ostrov Antrax (Plum Island) mi byl doporučen jednou mou zahraniční známou, která má velmi podobný vkus na knihy jako já a měla za to, že by se mi i tato kniha mohla zamlouvat. Když jsem o pár dní později náhodou narazila na poslední chvíli (v nemocnici byl tehdy můj přístup na internet velmi omezený) na stránkách Knihy Zlín na vypsaný konkurz na „reading copy“ právě tohoto „dílka“, zkusila jsem svoje štěstí a o knihu, tentokrát v papírové verzi a ne elektronické, jak bývá u Knihy Zlín běžné, si napsala. Moc jsem si od toho ale neslibovala. K mému překvapení mi ale nakonec opravdu přišel e-mail s žádostí o adresu, na kterou mi knihu mají poslat. Pak už jsem jen natěšeně čekala. A čekala. A čekala…

Česká pošta se totiž zřejmě rozhodla, že mi balíček s knihou nedoručí. To, že je u nás neustále někdo doma, takže by balíček kdykoliv převzal, je nezajímá. Aby nechali alespoň lístek, že je zásilka na poště, tak to bych zřejmě po nich chtěla příliš. Ale to, že jsem šla 2x přímo na poštu se zeptat a do očí mi tvrdili, že opravdu žádný balíček u nich nemám, mě opravdu naštvalo. Na potřetí totiž, kdy už zbývalo jen pár dní do posledního možného termínu odeslání recenze (což je přesně dnes 19.5.2013), poté, co se paní nadvakrát podívala do počítače, se najednou zásilka záhadně objevila a bylo mi sděleno, že už na poště leží od
2. května a že jsem se měla přijít zeptat dřív, když na ni tolik spěchám. Na to už jsem neměla sílu nic říct, vzala jsem si balíček a běžela jsem domů přemítajíc, jak mám, proboha, za tak krátkou chvíli přečíst takovou bichlu!?! Zvlášť, když mám na celý víkend domluvenou brigádu a bohužel neovládám rychločtení jako někteří jiní knižní bloggeři.

Jakmile jsem se ale začetla, zjistila jsem, že díky poutavému čtení to snad nebude takový problém. Stránky ubíhaly jedna za druhou a než jsem se nadála, byla jsem již vnořena plně do příběhu. A kdybych každý den nemusela brzy vstávat a řešit i jiné povinnosti, nejspíš bych za 2 dny neměla co číst.

Hlavním hrdinou příběhu je newyorský detektiv John Corey z oddělení vražd, působící na severním Manhattanu, momentálně ovšem na zdravotní dovolené. Zotavuje se z několika střelných zranění ve staromódním venkovském letním domku svého strýčka Harryho ve vesničce Mattituck na Long Islandu.

Když si tak jednoho dne na verandě domku sedí, popíjí pivko a poslouchá magneťák, přijde za ním místní šerif Sylvester Maxwell, přezdívaný Max, a požádá ho o pomoc s vraždou manželského páru Toma a Judy Gordonových. Místní policejní oddělení totiž nemá žádné detektivy na trestné činy vraždy, což málokdy vadilo, protože tady se tyhle věci stávaly jen opravdu zřídka.
John Gordonovy znal, pokládal je za své známé, přátele, a to je jeden z důvodů, proč se rozhodne šerifovi pomoci. No a navíc se také už začíná na zdravotní dovolené nudit.

Oba mladí manželé Gordonovi byli biologové a pracovali v ústavu na Plum Islandu, kde se údajně provádí jakýsi supertajný biologický výzkum.

Během vyšetřování, do kterého se zapojí i agenti FBI a CIA, začnou na povrch vyplouvat utajované skutečnosti související s ostrovem a nebezpečnými bakteriemi a viry, vše se začne zamotávat a ještě více komplikovat a opět se ukáže, že nic není takové, jaké se někdy může zpočátku jevit. V knize na vás čeká nejedno překvapení.

Detektiv John si mě okamžitě získal převážně svými drzými ironickými poznámkami, sarkastickými komentáři i smyslem pro humor.
Příběh mě neustále udržoval v napětí a ani na moment jsem se nenudila. Spíše naopak, občas jsem zjistila, že místy tajím dech. A některé vtipné dialogy mě dostávaly do kolen.

Četbu jsem si velice užila a autorův mistrovský styl vyprávění se mi líbil natolik, že si zajisté nenechám ujít další připravované díly s Johnem Coreym, popřípadě i jiné knihy tohoto populárního amerického spisovatele.

Obálka se mi také velice zamlouvá, protože navozuje přesně tu správnou tajemnou atmosféru a koresponduje i s názvem knihy. A vlajka s lebkou a zkříženými hnáty vám dává najevo, že rozhodně nepůjde o nějaký pohádkový příběh.

Tento strhující detektivní thriller bych doporučila všem velkým milovníkům detektivek, napětí a záhad, které neodradí poněkud tlustější kniha.

Velice tímto děkuji nakladatelství Kniha Zlín za poskytnutí tohoto recenzního výtisku.

Zajímavostí je, že Plum Island i s Centrem pro výzkum chorob zvířat opravdu existuje a to dodává příběhu na strašidelnější realističnosti a věrohodnosti.

viz Wikipedia:

Plum Island

Plum Island Animal Disease Center

komentářů 11 na “Ostrov Antrax – Nelson DeMille [RECENZE]”

  1. Martina 19.5.2013 v 20:08 #

    Taky jsem se do konkurzu hlásila, ale naštěstí/bohužel jsem nebyla vybrána, ale to nevadí. Kniha vypadá moc zajímavě, takže opět děkuji za navnadění.

    A s Českou poštou? Co na to říct? U nás zase pošťák zvoní dvakrát a dlouze, abych ho náhodou nepřeslechla. Nejlepší na tom je to, že jsem kdysi stála pod zvonkem, a tak jsem se docela solidně vyděsila. :-)

    • Wolf Draven 19.5.2013 v 20:21 #

      Tak to je škoda, myslím, že by ti kniha také sedla do vkusu, ale třeba to vyjde příště s nějakou ještě lepší ;)

      To já bych teda raději brala pošťáka, který zvoní jak na lesy, i když by mě to mělo vylekat :))

      Dřív alespoň posílali 2. a 3.výzvu k vyzvednutí zásilky, takže když ti náhodou zapomněli dát tu původní, byla šance, že se k tobě dostane aspoň ta 2. nebo 3.výzva a o zásilku nepřijdeš.

      V poslední době už se mi několikrát stalo, že mi vůbec neoznámili, že bych měla na poště balík a jelikož jsem netušila, že odesilatel to již poslal, tak jsem po ničem ani nepátrala a pak mi jen bylo oznámeno odesilatelem, že mu přišla zásilka jako nevyzvednutá zpět.
      Podezřívám je z toho, že chtějí vydělat na poštovném opakovaně zasílaných balíků. Jinak si to nedokážu vysvětlit. Každý měsíc mi chodí tak 5 – 6 balíků a pravidelně tak 2 – 3 musím složitě vymáhat na poště, protože nejsou schopní mi je doručit domů (kde pořád někdo je)a ani mi oznámit uložení.
      Dřív jsme mívali fajn pošťačku, které nedělalo problém nechat popřípadě balíček u našich sousedů, aby nám ušetřila cestu na poštu (a sobě tahání se zpět s balíkem), ale teď… škoda mluvit.

      • Wolf Draven 19.5.2013 v 20:30 #

        Ale koukám, že se ti alespoň zadařilo s knihou Švábi? ;)

        • Martina 19.5.2013 v 21:36 #

          Zadařilo, a ani jsem to nečekala. Pro mě je to první schůzka s Harry Holem :-)

          • Wolf Draven 19.5.2013 v 21:52 #

            U mě to byl Sněhulák :)
            Tuhle mám slíbenou jako dárek, takže jsem nezkoušela, abych zbytečně náhodou nezabrala někomu místo, když ji stejně dostanu :)
            A jak se zatím líbí?

  2. HλNKA 19.5.2013 v 20:15 #

    Koukám, kniha akorát pro mě, co? :-D
    A když jí dáváš pět z pěti, tak to si ji prostě musím koupit! :-) No a ten název, a co teprv ta obálka!! Jojo, další čekatel na seznam! ;-)
    Jinak 490 stran mi přijde dostačujících. Když mají knihy většinou okolo dvou set stran, děj se nestihne pořádně rozvést (vyjma 0.4 Soumrak civilizace ;-)), ale nic se nemá přehánět, že, jako v případě Hledání ztraceného času – to už je prostě extrém :-D
    Co se České pošty týče, raději se nevyjadřuji. Přijde mi, že jakmile má nějaká firma, instituce nebo organizace v názvu „české“, stojí to za…., viz třeba známé ČÉDÉ, že :-/ :-D

    • Wolf Draven 19.5.2013 v 20:29 #

      Jejda, nechtěně jsi mě upozornila na překlep – těch stránek je ve skutečnosti 590 :)

      A jinak samozřejmě ano – kniha je jak dělaná pro tebe :)
      Je to zvláštní, ale buď čtu poslední dobou fakt dobré knihy, nebo jsem předtím četla tak špatné, ale nikdy v životě jsem neměla pocit, že každé druhé knize musím dát plný počet bodů! Poslední dobou se mi to stává skoro u každé! Ale přitom nemám pocit, že bych to nějak přeháněla, opravdu mě ty knihy dokáží natolik zaujmout a nadchnout.

      Ano ano, ČD = času dost, ČP = časem (možná) pošlem? :D

  3. Martina 19.5.2013 v 22:33 #

    Zatím to jde, jsem asi ve třetině, protože to čtu na PC, ke kterému se dostávám jen asi na dvě hodiny v kuse a v klidu denně. Ale očekávám nějaké napětí nebo něco, aby se děj rozběhl. Zatím je to takové klíďo píďo vyšetřování.

    • Wolf Draven 19.5.2013 v 22:50 #

      Tak snad se to rozjede :) Sněhulák byl hodně napínavej :)

  4. Spooky 26.5.2013 v 18:20 #

    Trošku delší knížka, ale vypadá zajímavě.

    • Wolf Draven 28.5.2013 v 23:05 #

      Tak není úplně krátká, to je pravda :D

Zanechat komentář