Otrokyně citů – Nalini Singh [RECENZE]

23 Říj

otrokyně citůAutor: Nalini Singh
Název: Otrokyně citů
Série: Psyové / Měňavci 1
Díl: #1
Originální název: Slave to Sensation
Nakladatelství: Fantom Print
Překlad: Jan Kovář
Rok vydání: 2014
Vazba: brožovaná
Počet stran: 256
Žánr: fantasy, paranormal, erotika
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Ve světě bez emocí, v němž vládnoucí Psyové trestají jakékoliv tužby, musí Sascha Duncanová skrývat své pocity, které ji usvědčují z nedokonalosti. Odhalit je by znamenalo vystavit se hrůzné „rehabilitaci“ – kompletnímu vymazání duše a ztrátě všech vzpomínek na to, kým byla… Lucas Hunter je měňavec, člověk i zvíře v jednom, hladový právě po těch zážitcích, kterými Psyové opovrhují. Po staletích křehkého soužití stojí nyní Psyové a měňavci na pokraji války, vyvolané brutálními vraždami několika měňaveckých žen. Lucas je odhodlán nalézt mezi Psyi vraha, který chladnokrevně zabil členku jeho smečky, a Sascha je jeho vstupenkou do pečlivě střežené psyské společnosti. Brzy však zjistí, že je tato na první pohled chladná žena schopna intenzivních prožitků – což silně přitahuje zvíře v jeho nitru. Lucas a Sascha jsou lapeni mezi dvěma znesvářenými světy a musejí oba zůstat věrni tomu, kým jsou – nebo vše obětovat a okusit temné pokušení…

* * *

Vítejte v roce 2079, ve světě, který společně obývají lidé, měňavci a Psyové. O Psyích je známo, že jsou ledově chladní, dokonale se ovládají, jsou nelidsky praktičtí a není možné je vyprovokovat k násilí. Stojí v čele vlád a obchodních korporací, odkud povýšeně shlížejí na lidi a měňavce – rasy, které se nechají ovládat svými živočišnými pudy. Psyové jsou vybaveni různými mentálními schopnostmi od telepatie přes jasnozřivost a telekinezi až po psychometrii, díky nimž považují svoji rasu za vyšší stupeň evolučního vývoje. Zakládají všechna svá rozhodnutí na logice a efektivitě. Jejich mysl je vzájemně propojena v tvz. PsyNetu a jejich chybovost se výrazně blíží nule. Díky programu Utišení jsou v podstatě dokonalí.

Utišení je přísný program, který se Rada Psyů rozhodla zavést v roce 1969 ve snaze omezit nezvladatelný výskyt duševních chorob a sériových vražd mezi Psyi. Jeho úkolem byla programovat malé Psye hned po narození s cílem naučit je necítit hněv.
V roce 1979 dospěla Rada k rozhodnutí, že je třeba všechny Psye od narození programovat tak, aby necítili vůbec nic: žádný hněv, žárlivost, závist, štěstí, a ze všeho nejméně lásku. Utišení zaznamenalo obrovský úspěch. Dnes (v roce 2079) žije již pátá a šestá generace naprogramovaných Psyů.

Nyní se seznamte se Saschou Duncanovou, která ovšem vůbec není normální Psy. Cítí a projevuje totiž emoce. Naštěstí pro ni ale dokázala tuto svoji „nedokonalost“ skrývat celých šestadvacet let. V poslední době se ale stav její mysli zhoršuje a ona musí vynaložit veškerou svou sílu, aby se jí podařilo znovu vystavět a posílit své mentální štíty, které střeží tajné chodby v její mysli. Pokud by pravda vyšla najevo, převezli by ji do Střediska – „rehabilitačního zařízení“. V podstatě je to jistý druh vězení, kde postiženým Psyům aplikují krutou a nemilosrdnou léčbu, při níž zbavují stádo slabých kusů.

Její matka, Nikita Duncanová, je členkou Rady Psyů a Sascha podvědomě tuší, že by byla schopná svou dceru klidně obětovat, jen aby si udržela pozici v nejmocnějším výkonném orgánu na světě. Nyní má Nikita pro Saschu úkol – vyjednat obchodní partnerství mezi Psyi a měňavci. Na společnou schůzku Psyů a měňavců se dostaví alfa samec levhartí smečky DarkRiver Lucas Hunter. Stal se jejich alfa samcem již v třiadvaceti letech, což je velmi neobvyklé. Stejně tak jako dohoda o neútočení, kterou se mu povedlo uzavřít s vlčí smečkou SnowDancer. Je to velmi silná osobnost.

Hunter i Sascha jsou od prvního okamžiku k sobě silně přitahováni, navštěvují se ve svých snech a zažívají spolu velmi erotický vztah.
Hunterovi je od začátku jasné, že se Sascha tak úplně nechová jako normální Psy. Panter v něm cítí, že je Sascha jiná a že reaguje na jeho podměty a i jen pohled na ni ho dohání k šílenství.

Původně se chtěl Hunter dostat přes Saschu k informacím PsyNetu, protože v okolí tu již několik let řádí nějaký sériový vrah a nelidsky mučí a brutálně zabíjí měňavecké ženy. Nyní unesl další, tentokrát ze smečky SnowDancerů. Měňavci jsou si jistí, že vrahem je nějaký Psy, dychtí po pomstě a po krvi a válka mezi měňavci a Psyi je na spadnutí. Bude Sascha ochotná ohrozit svůj vlastní život a obrátit se proti svým vlastním lidem, jen aby napomohla spravedlnosti? A jak se bude vyvíjet její vztah s Hunterem?

V oblasti paranormální romance jsem tak trošku nováčkem, zatím jsem neměla příležitost si přečíst moc knih z tohoto žánru, ale možná i díky tomu mě tato kniha doslova pohltila hned od první stránky. Nevím, jestli to bývá standardem, ale skvěle vykreslený svět až podezřele dokonalých Psyů (kteří ve finále zase až tak dokonalí nejsou) a zvířecích měňavců, kteří se řídí hlavně svými instinkty a zvířecími pudy mě velice zaujal a byl pro mě žádanou a příjemnou změnou oproti knihám, které čtu normálně.

Nejvíc jsem si užívala napínavou honbu za odhalením chladnokrevného vraha. Líbil se mi také vnitřní boj, který musela Sascha svádět každý den pro svou „nenormálnost“ kvůli přežití a poté i při rozhodování, na kterou stranu se přiklonit a co všechno obětovat.
Saschina postava mi přišla velmi sympatická a zdála se mi mnohem lépe propracovanější, než třeba postava Huntera, který mi hlavně ze začátku (ale i později) trochu lezl na nervy. Značně jsem si oblíbila postavu Tamsyn, u níž mi bylo líto, že nedostala ještě větší prostor, stejně jako její koťata. Snad jindy.

Pochválit musím českou obálku Otrokyně citů, na níž je vyobrazena žena, která přesně splňuje mou představu, jak asi vypadala hlavní hrdinka. Na originálních obálkách se vyskytují především polonazí chlapíci nebo alespoň mužská tvář. Jelikož je v tomto díle ústřední postavou Sascha, přijde mi vhodnější mít na obale dívku či ženu.

Musím zmínit ještě jednu věc, která mě trošku zarazila při psaní této recenze a vyplňování základních údajů o knize. Ačkoliv se jedná spíše o čtení pro ženskou část populace, tak překladatelem je muž. Zajímalo by mě, jak ho práce na této knize bavila. Každopádně si myslím, že odvedl velmi dobrou práci. Doufám, že se tedy ujme i následujících dílů.

Primárně knihu (popřípadě celou sérii) doporučuji čtenářům (no dobře, spíše čtenářkám) libujícím si v paranormalní romanci, ale mám za to, že by mohla zaujmout i fanoušky klasické fantasy literatury. V příběhu nechybí napětí ani romantika, která jde ruku v ruce s lechtivou erotikou a dle mého názoru se jedná o skvělý začátek vcelku rozsáhlé série. Příznivci žánru se mají vskutku na co těšit.

 Za poskytnutí knihy na recenzi velice děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz.

* * *

Ukázka

komentáře 2 na “Otrokyně citů – Nalini Singh [RECENZE]”

  1. Bookskla 24.10.2014 v 00:20 #

    Ahojky,

    koukám, že máš taky tu recenzi hodně dějovou, a moc toho nebylo co říci o knize jako takové. Byla jsem zvědavá na tvou recenzi, protože jsem knihu četla také a psala jsem pro MFantasy recenzi a docela jsem s tím bojovala, jak to pojmout. Opravdu jsem se u psaní zapotila. :) Ty sis s tím poradila dobře koukám :)

    • Wolf Draven 25.10.2014 v 22:34 #

      Jee, díky :) Pošli mi odkaz na tu tvoji recenzi, ráda bych si ji přečetla :)

Zanechat komentář