Podezřelý – Kjell Ola Dahl [RECENZE]

3 Pro

podezrelyAutor: Kjell Ola Dahl
Název: Podezřelý
Originální název: Den fjerde raneren
Nakladatelství: Moba
Překlad: Alice Týnská
Rok vydání: 2014
Vazba: vázaná
Počet stran: 296
Žánr: thriller, severská detektivka
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Policejní vyšetřovatel Frank Frølich se pustí po stopě zmizelé svědkyně, krásné a tajemné Elisabeth, oficiálně proto, aby vyřešil spletitý případ. Má ale také osobní důvody…

* * *

Tento skvělý psychologický thriller norského autora Kjell Ola Dahla se mi dostal do ruk díky báječné překladatelce Alici Týnské, která jeden výtisk knihy poskytla blogu k zrecenzování.

Bylo to moje úplně první seznámení s autorem, stejně jako s jeho hlavním hrdinou, detektivem Frankem Frølichem. Po dočtení mohu ale konstatovat, že jistě nezůstane jen u této knihy, protože autorův styl se mi velmi zamlouvá a jeho zvláštní hrdina také stojí za další prozkoumání.

S Frankem Frølichem se setkáváme během jednoho policejního zásahu v Badinově obchůdku, v momentě, kdy zachrání před náhodnými zbloudilými střelami či jiným možným zraněním mladou ženu. Vůbec tam neměla být, někdo ji měl zastavit. Nyní se tak stává svědkyní. Když se o pár dní později oba opět setkávají, stanou se z nich (občasní) milenci. Frank začne být touto tajemnou ženou jménem Elisabeth naprosto posedlý.

Přestože ho před tímto vztahem varují kolegové i jeho vlastní zdravý rozum, Frank si nemůže pomoct a ne a ne na ni přestat myslet. Po jedné schůzce ji sleduje až do posluchárny školy, kde se Elisabeth po přednášce setkává s přednášející ženou kolem padesátky. Na první pohled je zřejmé, že jsou si velmi blízké. Je snad Elisabeth bisexuální? A proč dostává Franka do stavu horečky? Frølich se jí několikrát snaží dovolat, ale Elisabeth dělá mrtvého brouka. Až v momentě, kdy se Frank už začíná pomalu vymaňovat z jejího až téměř magického vlivu, se z ničeho nic objeví u něj doma téměř nahá. A Frank je opět ztracený. V noci se Elisabeth v tichosti vytratí z bytu a Frølich ji tajně sleduje až k bytovému komplexu, ve kterém Elisabeth zmizí. Na zvonku je napsáno Elisabeth a Johnny Faremovi. Frank je naprosto ochromený a naštvaný.

Když si prověřuje jméno Johnny Faremo v policejní databázi, zjišťuje, že Faremo má záznam a byl několikrát trestaný. Kolega mu prozradí, že Johnny Faremo bydlí se svojí sestrou a Frankovi spadne obrovský kámen ze srdce, ale přitom si uvědomuje, že by měl i tak okamžitě přerušit s Elisabeth veškerý kontakt. Nemůže si dovolit chodit se sestrou kriminálníka, když je policista! Ale zdá se, že nad ním má Elisabeth jakousi záhadnou moc. Opět spolu skončí v posteli. Když je ale Frank o půl paté ráno vzbuzen telefonátem svého kolegy, Elisabeth je pryč.

Frank jede na místo činu. Byl zavražděn mladík, který si brigádně při studiu přivydělával jako hlídač v Securitas. Všechny stopy vedou k notoricky známému gangu, do něhož patří i Johnny Faremo. Od soudu ovšem všichni volně odchází a jsou zproštěni viny, protože jim Elisabeth poskytla alibi. Šéf Gunnarstranda Frølichovi doporučí si vzít alespoň týdenní náhradní volno. Frank se snaží spojit s Elisabeth, ale ta odjela neznámo kam a mobil má vypnutý. Frølich konfrontuje Johnnyho i Reidun Vestliovou, Elisabethinu přítelkyni, ale není mu to nic platné, tak se alespoň pořádně zřídí alkoholem jako správný Skandinávec.

Druhý den se všechno strašně zkomplikuje další nalezenou mrtvolou. Těch bude postupně přibývat a podezřelým se stane i sám Frølich. Jde o nějaké spiknutí? Bylo to snad na Franka od začátku celé narafičené? Frølich si nemůže být už vůbec ničím jistý a sám, ač mimo službu, se vrhá do složitého pátrání. Chce se dobrat pravdy, ať už ho to bude stát cokoliv.

Postavu Franka Frølicha jsem si docela oblíbila hned zkraje příběhu. Přišlo mi sympatické, že v knize nevystupuje jako nějaký nepřemožitelný polobůh, který je vždy nad věcí a okamžitě odhalí všechny nekalosti. Právě naopak je zde Frank Frølich vyobrazen velice lidsky a reálně jako každý muž, se všemi svými slabostmi a touhami, jenž je občas okouzlen nějakou ženou a její krásou, ztratí hlavu a neváhá kvůli ní i riskovat svoji kariéru či dokonce život.

Autor čtenáře dokáže neustále udržovat v napětí, občas je pozlobí nějakým nečekaným zvratem a také tajemství kolem Elisabeth poodhaluje jen velmi pozvolna. Dost se mi také líbilo, jak autor do již velmi záhadného a komplikovaného případu zakomponoval spojitost se starším případem z konce devadesátých let. A nečekané odhalení ke konci knihy asi také nenechá nikoho chladným.

Samotná kniha je rozdělena do tří částí. První má název PAS DE DEUX, druhá ČTVRTÝ LUPIČ a poslední se jmenuje KLÍČ.

Podezřelý patří do série o detektivech z Osla a je již pátým dílem této série. Jde ovšem o samostatný případ, takže můžete bez obav číst i bez znalostí předešlých dílů. U nakladatelství Moba v roce 2006 vyšel první díl s názvem Smrtící investice. Snad se brzy dočkáme i těch zbývajících. Já osobně bych si ráda přečetla i ostatní dobrodružství a případy Franka Frølicha.

Knihu bych doporučila převážně fanouškům severských thrillerů a detektivek a také milovníkům zamotaných psychologických příběhů a komplikovaných lidských vztahů. Zvolit si můžete dle chuti mezi klasickou a elektronickou verzí.

Ještě jednou velké díky překladatelce Alici Týnské za poskytnutí knihy na recenzi.

komentářů 5 na “Podezřelý – Kjell Ola Dahl [RECENZE]”

  1. Melinda 3.12.2014 v 13:55 #

    Je vidět, že opravdu beze zbytku platí přísloví Sto lidí, sto chutí. Já se do knihy nedokázala začíst, nezaujala mě žádná z postav a neměla jsem pocit, že bych na nich našla něco, co by mě bavilo, nebo k nim nějak přiblížilo. No…obšírněji vše shrnu v recenzi, kterou plánuji zveřejnit dnes večer, nebo zítra :)

    • Wolf Draven 3.12.2014 v 15:29 #

      A jiné severské detektivky tě bavily? Dost často si mi lidi stěžují, že se do nějaké knihy ze Severu nemůžou začíst, protože jim není moc blízká povaha postav nebo lidí ze Severu obecně, jejich humor, zvyky, prostředí a někdy celkově severská kultura.
      Já třeba měla ze začátku problém se severskými filmy, když jsem začala studovat finštinu. Koukala jsem na ně a nevěděla, co si o tom myslet. Pak jsem se ale postupně dostávala pod povrch věci a teď už mi někdy přijde, že rozeznám jejich zvláštní humor a směju se tam, kde třeba někdo z mých známých ne a pak se na mě dívají jak na blázna (no možná že jsem blázen :D) a pak ještě víc, když se jim to snažím vysvětlit :D
      Ale jak říkám, Sever je prostě moje vášeň :))

      • Wolf Draven 3.12.2014 v 15:30 #

        Btw, na tvoji recenzi jsem hodně zvědavá :)

        • Melinda 4.12.2014 v 12:06 #

          Jak jsi správně uhodla, Podezřelý byla moje první severská. Povaha nebo humor asi nebyly tím problémem, prostě to nějak všeobecně nesedlo.
          Co se dá dělat. Sever nezavrhuji a někdy mu určitě ještě šanci dám :)

  2. Crowley 23.12.2014 v 09:10 #

    Tohle nevypadá vůbec špatně, taky si píši do to-read

Zanechat komentář