Podivná knihovna – Haruki Murakami [RECENZE]

17 Lis

podivna-knihovnaAutor: Haruki Murakami
Název: Podivná knihovna
Originální název: Fušigi na tošokan/不思議 な 図書館
Nakladatelství: Odeon
Překlad: Tomáš Jurkovič
Rok vydání: 2014
Vazba: vázaná
Počet stran: 64
Žánr: fantasy, japonská současná literatura
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Chodíte si půjčovat knihy do knihovny?
Mladík si jako obvykle odskočí navečer do místní knihovny: vrátit dvě knížky a nějaké jiné si půjčit. Ten den se však už nevrátí domů. Běžná knihovna se náhle změní v záhadné bludiště s nekonečnými chodbami, zamčenými dveřmi a celou, v níž se chlapec nakonec ocitá. Občasnou společnost mu dělají dědek, ovčí muž a záhadná krásná dívka, která nemluví. Tahle noční můra se sice nakonec prosvětlí denním světlem, ale mladík zjišťuje, že nic už není jako dřív. Haruki Murakami jako mistr záhadných, surreálných témat.

* * *

Podivná knihovna je moje první setkání s celosvětově známým japonským spisovatelem Haruki Murakamim. Někteří čtenáři mi říkali, že to nebyla šťastná volba pro seznámení se s Murakamiho tvorbou, ale já jsem po přečtení této kraťoučké knihy nadšená a nažhavená na další autorova díla, takže bych to nešťastnou volbou rozhodně nenazývala.

Hlavní postavou je zde mladík, jehož jméno není v knize ani jednou zmíněno. Právě jde vrátit knihy do knihovny. U výpůjčního pultu sedí paní, kterou tu ještě nikdy neviděl a čte si nějakou velmi tlustou knihu. Poté, co zkontroluje, zda chlapec knihy vrací včas a dá do karty výpůjček razítko “vráceno”, opět se vrátí ke své knize. Mladík by si ale rád vypůjčil další knihu, tak ho pošle po schodech dolů do místnosti 107, aniž by se zeptala, jakou knihu vlastně shání.

Hoch byl v knihovně již mnohokrát, ale nikdy neslyšel, že by tu měli i suterén. Úspěšně však objevuje dveře s číslem 107 a za nimi nachází místnost s malým, starým psacím stolem, za nímž sedí pomenší plešatý děda s brýlemi. Mladíkovi se stařík nějak nepozdává a nejraději by z místnosti i z celé knihovny odešel. Děda je ale neodbytný a chce pomoci najít mladíkovi knihu, pro kterou si přišel. Mladík ani neví proč, ale po cestě ze školy ho zčistajasna napadlo, že se potřebuje dozvědět něco o výběru daní v Osmanské říši.

Starý muž mu přináší tři letité macaté svazky, bohužel jsou pouze k prezenčnímu studiu a tudíž si je nemůže půjčit domů. Ačkoliv je téměř před zavírací dobou, staroch donutí chlapce, aby si šel v knihách číst, když už si dal tu práci, aby mu je vyhledal. Vede hocha do studovny. Jdou jakousi ponurou chodbou, neustále zahýbají na jednu či na druhou stranu, až má mladík pocit, že se ocitl v labyrintu. Všude kolem vládlo ticho jak někde na hřbitově o půlnoci.

Velmi pozdě chlapci dochází, že ho dědek oklamal a stává se jeho zajatcem v železné cele, ze které není úniku. Společnost v jeho vězení mu na střídačku dělají podivný ovčí mužík a nádherná němá dívka, kteří mu přinášejí jídlo. Podaří se mladíkovi přemluvit je, aby mu pomohli utéct? Jinak jej totiž čeká velmi nezáviděníhodný osud.

Tato kniha měla velmi fantaskní a místy až hororový nádech, přesně tak, jak to mám ráda. Při čtení Podivné knihovny mi v mysli vyskakovaly postavičky z jiných podobně laděných příběhů jako je například Coraline od Neila Gaimana nebo Candy z knihy Abarat od Cliva Barkera.

Ačkoliv je příběh velmi krátký a navíc ještě doplněný mnohými a vskutku nádhernými ilustracemi německé výtvarné umělkyně jménem Kat Menschik, jistojistě s vámi zůstane po delší dobu. Osobně jsem knihu přečetla asi za hodinu, ale přesto jsem o ní přemýšlela několik dalších dní, než jsem se rozhodla napsat tuto recenzi. Je to opravdu zvláštní kniha s ještě podivnějším koncem, který vám samozřejmě nebudu prozrazovat. Určitě si ji ale přečtěte, třeba v ní naleznete stejné zalíbení jako já.

Podivnou knihovnu bych doporučila nejen fanouškům tohoto oblíbeného japonského autora, ale také milovníkům podivných fantaskních až hororových příběhů. Fanoušci komiksů zase jistě ocení překrásné ilustrace Kat Menschik, která již několik komiksů na svém kontě má.

Na ukázku pár nádherných ilustrací:

podivna-knihovna2

podivna-knihovna5

podivna-knihovna3

podivna-knihovna4

komentářů 10 na “Podivná knihovna – Haruki Murakami [RECENZE]”

  1. pampeliškové chmýří 17.11.2014 v 17:42 #

    Fíha, měla jsem teď chuť poté, co dočtu 1q84, nechat Murakamiho na chvíli být. Možná potřebuji trochu odstup, aby mě zase nadchnul (mám přečtenou většinuu jeho knížek), ale tohle vypadá přeci jen trochu jinak. Jestli ale půjde o graficky zajímavě zpracovanou knihu, neodolám. =)

    • Wolf Draven 17.11.2014 v 19:31 #

      No já nedokážu posoudit dle ostatních Murakamiho knih, ale mě tato kniha nadchla hodně. Má takovou zvláštní tajemnou atmosféru a ty obrázky jsou opravdu úžasné. Jdi do toho ;)

  2. Jana 17.11.2014 v 20:00 #

    Zajímavé téma. Murakamiho už znám, tak mi to k němu moc nesedí. :-) Uvidíme po přečtení.

    • Wolf Draven 18.11.2014 v 16:26 #

      Tak pak dej vědět, jestli se líbilo :) A jakou knížku od něj mi doporučuješ?

  3. Tvíďátko 18.11.2014 v 11:50 #

    Už se nemůžu dočkat! Zběžně jsem knížku prohlídla v knihkupectví a kresby se mi líbily o trochu méně než ve Spánku, ale i tak jsou vynikající. Líbí se mi tahle edice, i když to znamená, že za ni utratím ještě víc peněz :)

    • Wolf Draven 18.11.2014 v 16:32 #

      Na ten Spánek se musím podívat, jestli říkáš, že jsou tam ještě hezčí kresby :))

      • Tvíďátko 27.12.2014 v 00:01 #

        Zrovna teď jsem Knihovnu dočetla :) Pokud se ti tak líbila, myslím, že Spánek taky nadchne.. je takový více pocitový, Knihovna je „akčnější“ a mi se ve výsledku líbila o trochu více ^_^

        • Wolf Draven 31.12.2014 v 12:12 #

          No určitě si teda Spánek pořídím, i kdyby to mělo být jen kvůli těm ilustracím :)

  4. Crowley 23.12.2014 v 09:15 #

    Krásné obrázky!

    • Wolf Draven 31.12.2014 v 12:12 #

      Jj, to jsou :)

Zanechat komentář