Podivuhodné příběhy z Atlantidy – Zdeněk Dvořák [RECENZE]

28 Led

podivuhodné příběhy z AtlantidyAutor: Zdeněk Dvořák
Název: Podivuhodné příběhy z Atlantidy
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2013
Vazba: vázaná
Počet stran: 192
Žánr: současná česká literatura
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Neobyčejně nápadité vyprávění, které beletristickou formou přibližuje čtenáři téma podivuhodných odchylek v lidském chování. Bájné příběhy o obrovi Obsedovi, Transsexuále, Somnambulovi, Hypochondrovi, Schizofrenovi a dalších Atlanťanech upoutají dospělého i dospívajícího čtenáře nejen dějem plným nečekaných zvratů a překvapivou pointou, ale také podtextem odkazujícím k naší současnosti. Na závěr každé povídky je připojeno stručné vysvětlení duševní odchylky, o níž příběh vypráví. Dozvíte se, co jsou to obsedantní myšlenky, transsexualismus, somnambulismus, hypochondrie, schizofrenie a další podivuhodnosti naší duše. Originální kniha plná emocí, napětí i sdělné moudrosti. Nic podobného na knižním trhu nenajdete.

* * *

Tato kniha spisovatele Zdeňka Dvořáka je plná opravdu velmi zvláštních příběhů a je určena nejen dětem a mládeži, ale i dospělým.

Vtipnou formou nám autor předkládá závažná témata s poučením a osvětlením na konci každého příběhu.
Dozvídáme se o roztodivných obyvatelích ztraceného kontinentu Atlantidy. Mezi nimi žije například takový Obr Obsedos, Transsexuála, Fantomos, Intelektos a Emocie, Adolescentos, Somnambulos, Progeros, Paranoios, Introvertos a Extrovertos, Schizofrenos, Kómatos, Hypochondros, Epileptos a mnozí další.

Například mě upoutal příběh dvou bratrů, kteří se jmenovali Introvertos a Extrovertos. Jejich matka zemřela při porodu a otec trpěl nevyléčitelnou chorobou a bylo mu též souzeno brzy zemřít. Před svou smrtí chtěl zajistit, aby si bratři byli za všech okolností oporou a nic je nemohlo postavit proti sobě. Dokonce ani láska ke stejné ženě. Otevřel tedy jejich Knihy života a napsal do nich, aby jejich bratrská láska byla silnější než jakýkoliv jiný cit. Zanedlouho poté zemřel.

Bratři, vyrůstající u pěstounů, si byli k nerozeznání podobní, pouze jejich povahy se v mnohém lišily. Introvertos byl plachý a ostýchavý a rád o samotě přemýšlel. Naproti tomu Extrovertos neměl nouzi o kamarády, mnoho mluvil a dokázal bavit celou společnost. Oba se však měli velice rádi a jeden na druhého nedal dopustit.

Když dospěli, tak se samozřejmě vše zkomplikovalo. Jednoho dne potkali u atlantského jezera dívku jménem Lobelie a strávili s ní celé odpoledne. Večer před usnutím si oba představovali její krásnou tvář a snili o tom, že se stane jejich ženou. Jak to jenom vyřešit? Dlouze předlouze se oba radili a přemýšleli. A jak to nakonec dopadlo? To si už musíte přečíst sami.

Za samotným příběhem následuje jakési vysvětlení a poučení. „Vedle hlomozného a spěchajícího světa okolo nás existuje také svět našeho nitra, jemuž vládne ticho. Lidem jsou přístupné oba, upřednostňujeme ale podle svého typu jeden z nich. EXTROVERTI jsou lidé, kteří žijí především navenek, chtějí u všeho být a snaží se co nejvíce chovat a vypadat jako ostatní. INTROVERTI naopak společnost nevyhledávají, jsou vždy sví a dávají přednost samotě. Zdá se, že těch druhých je obecně méně a první na ně někdy pohlížejí spatra. Vnitřní svět je ale neméně zajímavý než ten okolo nás. A jen hlupák se posmívá tomu, čemu nerozumí.

Ke kterépak skupině se řadíte vy? Jste spíše extroverti nebo introverti?

Kniha, která je plná krátkých příběhů o zvláštních Atlanťanech, se mi velmi líbila a některé z příběhů byly opravdu hodně vtipné a také poučné. Moc se těším, až u nás na návštěvě budou opět synovci a neteře a budeme si číst a diskutovat o každém jednom povídání.

Jednotlivé příběhy doplňují úsměvné ilustrace Lubomíra Lichého. Jen je škoda, že obálka celkově nepůsobí moc velkým dojmem a na první pohled neupoutá příliš pozornosti a spoustě lidem by mohla tato kniha uniknout a to by byla škoda.

Podivuhodné příběhy z Atlantidy doporučuji všem bez rozdílu věku. Vězte, že při čtení se nejen zasmějete, ale můžete se dozvědět i spoustu zajímavých informací.

Velice děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí této knihy na recenzi.

komentáře 2 na “Podivuhodné příběhy z Atlantidy – Zdeněk Dvořák [RECENZE]”

  1. Jana_el 29.1.2014 v 15:00 #

    Díky za tip na zajímavou knihu!

    • Wolf Draven 29.1.2014 v 17:20 #

      Rádo se stalo :)

Zanechat komentář