Pouta – James Hankins [RECENZE]

6 Čvc

poutaAutor: James Hankins
Název: Pouta
Originální název: Brothers nad Bones
Nakladatelství: Galatea
Překlad: Jitka Lipková
Rok vydání: 2014
Vazba: vázaná
Počet stran: 400
Žánr: thriller,  krimi
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Ranní špička stanice metra, zvuk přijíždějícího vlaku, nástupiště hemžící se lidmi a bezdomovci. Do tohoto okamžiku to mohl být pro státního žalobce Charlieho Beckhama den jako každý jiný, kdyby…

Kdyby k němu nepřistoupila shrbená postava bezdomovce, které halí tvář dlouhé vlasy a hustý plnovous. Kdyby Charlie při nastupování do vlaku nehodil do nastavené dlaně drobnou minci. A kdyby v okamžiku, kdy se již dveře zavírají, nezaslechl z mužových úst dvě slova, při kterých se mu zastaví srdce. Dík, Wiley…

Wiley – takto Charliemu říkal pouze jeden člověk – jeho starší bratr Jake, investigativní reportér… jenže ten záhadně zmizel před třinácti lety a byl prohlášen za mrtvého…

Hledání odpovědí na nevyřčené otázky Charlieho zavedou nejen do nejtemnějších hlubin jeho duše, ale i do temných, mnohdy nebezpečných uliček Bostonu a zločineckého podsvětí. Odpovědi bude muset získat u nejobávanějších lidí ve městě…

* * *

Kniha s názvem Pouta mě opravdu velmi příjemně překvapila. Nechápu, proč ji tolik lidí na Goodreads ohodnotilo pouze 1 hvězdičkou, protože dle mého názoru si zaslouží mnohem víc.
Čtenář je vtažen do příběhu už po pár prvních stránkách, děj postupem času stále více graduje a kniha se stává neodložitelnou.

Hlavní postavou je zde šestatřicetiletý Charlie Beckham. Má před sebou nejdůležitější den profesního života ve funkci asistenta státního zástupce Spojených států. Jako člen Útvaru boje s organizovaným zločinem se specializuje na žaloby proti gangům. Právě dnešní ráno míří k soudu k zahájení dosud největšího případu své kariéry: obžalobě zadrženého druhého nejvlivnějšího muže ruskojazyčné mafie Vasila Redekova, řečeného Rudého. Charlie je v případu hlavním žalobcem, což pro něj znamená neuvěřitelnou příležitost, vyvrcholení jeho kariéry.

Je si vědom toho, že dnes rozhodně nesmí přijít k soudu pozdě. Jenže nepočítá s tím, že stanice metra bude až tak přeplněná, že se nedostane do přijíždějící soupravy. Ještě by to stále mohl zvládnout, kdyby se dostal do té další a část cesty běžel. Nečekaně ho ale vykolejí značně zapáchající bezdomovec žebrající o peníze. Když mu Charlie věnuje pár drobných, aby se ho zbavil, muž poděkuje a osloví ho jménem „Wiley“. Charlie je v šoku, takhle ho nikdo neoslovil již spoustu let. Jediný, kdo mu takhle říkal, byl jeho starší bratr Jake, který před třinácti lety zmizel a byl právně prohlášen za mrtvého. Chce si bezdomovce lépe prohlédnout, ale v ten moment dorazí další metro a proud lidí nažene Charlieho do vagónu.

Ten na další zastávce vystoupí a opačným spojem se vrací zpět, ale po žebrajícím muži již není nikde ani památky. K soudu přijde samozřejmě pozdě, navíc se nedokáže vůbec soustředit, dělá chybu za chybou, koktá, zadrhává se a jediné na co myslí, je jeho bratr Jake.
Nejvyšší federální zástupce, Charlieho šéf, Andrew Lippincott málem vyletí z kůže. Charlieho zachrání snad jen to, že je zasnouben s jeho dcerou Jessicou.

Charlie se rozhodne vyhledat nevzhledného bezdomovce a zjistit, jak to, že zná jeho tajnou přezdívku. Mohl by to snad být jeho ztracený bratr? Nebo alespoň někdo, kdo ví, kde Jaka hledat?
Tímto činem rozpoutá celou sérii událostí, které zásadně změní celý jeho dosavadní život. Postupně zjišťuje, že nemůže věřit nikomu, protože nic není takové, jaké se na první i druhý pohled zdálo.

Hlavní postavu Charlieho jsem si opravdu oblíbila. Líbil se mi jeho sarkastický smysl pro humor i jeho urputná a zatvrzelá snaha zjistit, co se stalo s jeho bratrem, který ho de facto vychoval po tragické smrti jejich rodičů. Neváhá se vrhnout do nebezpečí, jen aby zjistil pravdu a mohl svého bratra pomstít. Nevzdává se, ani když je jeho vlastní život v ohrožení.
Další postavou, která mi byla sympatická, byl Bonzo. Byl velmi zvláštní, ze začátku dosti zmatený až šílený, ale postupem času, když se mu vracela paměť, jsem si ho oblíbila ještě víc.

Kniha Pouta byla opravdu poutavá. ;) Jakmile jsem se jednou začetla, nedokázala jsem se od příběhu odtrhnout. Autor neustále servíroval další a další nečekané zvraty. Vždycky když už jsem si myslela, že jsem našla odpovědi na některé otázky a vím, kam příběh směřuje, se stalo něco naprosto nečekaného, co vše od základů opět změnilo a já byla znovu na začátku, stejně jako Charlie. Nedalo se předvídat, jak to nakonec všechno vlastně dopadne. V některých momentech jsem dokonce zapomínala napětím dýchat.

Autor si získal moji pozornost a určitě si nenechám uniknout jeho další knihy. Jestli budou i jen z půlky tak napínavé jako Pouta, budou rozhodně stát za přečtení.

Musím také zmínit obal, který se mi velice zamlouvá, hlavně díky kombinaci černé a červené barvy. Do tmy zářící město v pozadí, tmavá silueta muže se zbraní v ruce a krvavě zbarvené nebe působí opravdu zlověstně a dává tušit, že děj v knize se odehrávající nebude žádná romantická pohádka.

Pouta, knihu nabitou akcí, doporučuji hlavně milovníkům dobrých thrillerů a všem, kteří si rádi přečtou příběh s dobře vystavěnou a nepředvídatelnou zápletkou. Rozhodně to není kniha, u které byste měli čas se nudit. Je to skvělá volba do horkých letních dní, protože vás bude z četby místy až mrazit.

Velice děkuji nakladatelství Galatea za poskytnutí této skvělé knihy na recenzi.

komentáře 3 na “Pouta – James Hankins [RECENZE]”

  1. Dave 1.5.2016 v 10:45 #

    Zdravím všechny,
    knihu jsem četl a nemůžu nesouhlasit je fakt super.
    Možná by bylo dobré popsat celý děj (na čtenářský deník). Ale i přesto opravdu hezky napsané. Ahoj.

    • Wolf Draven 2.5.2016 v 13:00 #

      Díky za chválu :)
      Bohužel celý děj v recenzi popsat nemůžu, obsahovala by spoilery ;)

      • Dave 2.5.2016 v 14:58 #

        Jo chápu. Ale i tak díky.

Zanechat komentář