Provokatér – Karin Fossum [RECENZE]

18 Zář

provokaterAutor: Karin Fossum
Název: Provokatér
Originální název: Varsleren
Nakladatelství: Host
Překlad: Karolína Stehlíková
Rok vydání: 2013
Forma: e-kniha
Počet stran: 216
Žánr: psychologický thriller
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Důmyslná psychologická sonda do mysli dezorientovaného chlapce.

Bezchybný život Karstena a Lily Sundelinových se hroutí ve chvíli, kdy nacházejí své dítě spící v kočárku za domem celé od krve. Po překotném úprku do nemocnice se dozvídají, že jejich dcera není zraněná, někdo ji pouze polil jateční krví. Kdo se mohl snížit k tak děsivému vtipu? Vrchnímu komisaři Konradu Sejerovi kdosi pošle pohlednici se zprávou: „Peklo právě začíná“. A opravdu, zakrvácené dítě je pouze první z řady zvrácených vtípků, kterými někdo terorizuje další nic netušící oběti.

Postupně vychází najevo, že zvěstovatelem pekla je Johnny Beskow, sedmnáctiletý chlapec, který žije s matkou alkoholičkou. Je příliš nezralý na to, aby pochopil, jak katastrofální následky mají jeho „nevinné legrácky“. Poté, co se v nedalekém lese přihodí skutečné neštěstí, se dá očekávat, na čí hlavu padne vina. Komisař Sejer je dobrý psycholog a lépe než kdo jiný si uvědomuje výbušnost celé situace…

* * * 

A máme tu opět další skvělý psychologický thriller z chladného severu, jehož anotace mě velice zaujala převážně z toho důvodu, že mám opravdu velmi ráda kriminální příběhy, ve kterých se děj točí kolem nějakého dítěte či teenagera a je jedno, zda je v roli oběti či pachatele, protože oba případy mají pro mě své tajemné kouzlo. A pokud se navíc skloubí v jedné knize, o to zajímavější se pro mě stává.

Jak už nám prozradila anotace, hlavním „provokatérem“ této knihy je sedmnáctiletý Johnny Beskow, který nemá zrovna záviděníhodný život. Otce nikdy nepoznal a jeho matka – alkoholička se o něj moc nestará. Je zázrak, když jednou za čas něco uvaří. Jinak je na Johnnym, aby si něco k snědku obstaral. Jediné Johnnyho radosti v životě jsou morče jménem Bleeding Heart, kterého bezmezně miluje, jeho nemocný dědeček Henry, kterého často navštěvuje a v mezích možností se o něj stará. Poslední věcí je moped, který dostal od dědečka a na kterém rád jezdí.

Nyní si ale stanovil ve své pokřivené mysli nový cíl – ukázat všem spokojeným lidem jeho „realitu“, že všude číhá nebezpečí. Jeho prvními pokusnými ovcemi jsou manželé Lily a Karsten Sundelinovi, kteří jednoho dne najdou svou malou dcerku v kočárku celou zbrocenou krví. Šokovaní rodiče ji okamžitě dopraví do nemocnice, aby následně zjistili, že je Margreta v pořádku, že krev nebyla její, ale zvířecí. Jen si z nich někdo krutě vystřelil. Sundelinovi si sice oddechnou, ale od toho dne se pro ně vše změní, už nikdy si nebudou ničím jistí, jejich pocit bezpečí a jistoty je navždy narušen. Lily špatně spí, chce mít dcerku stále u sebe, aby ji mohla ochránit před všemi možnými i nemožnými nebezpečími. S manželem se od sebe začínají odcizovat.

Případ rodiny Sundelinových dostane na starost komisař Konrad Sejer se svým parťákem Jacobem Skarrem. A když komisař najde za svými domovními dveřmi pohlednici rosomáka se vzkazem „Peklo právě začíná“, tuší, že tohle je teprve začátek. A opravdu. Následné „legrácky“ provokatéra na sebe nenechají dlouze čekat. Mezi dalšími oběťmi je postarší paní, která si v novinách přečte své vlastní úmrtní oznámení, matka, jež dostala naléhavý telefonát z nemocnice, že její dcera měla vážnou nehodu na skútru či vážně nemocný muž upoutaný na invalidní vozík, pro kterého přijede objednaný pohřební vůz.

Johnnyho kruté „legrácky“ se začínají stupňovat a je jen otázka času, kdy se díky nim přihodí něco mnohem, mnohem horšího.

Tato kniha je tak trošku jiná, než na jaké jste zvyklí, když se řekne thriller či kriminální detektivka. Nejen, že hned zkraje víte, kdo je pachatelem, ale ono vlastně ani o žádný zločin v pravém slova smyslu nejde. Jsou to jen kruté žertíky jednoho puberťáka, které sice vyšetřuje policie, ale nikomu se v podstatě zatím nic nestalo. Ovlivňuje to osoby, kterých se to týká, otřese to jejich vírou v lidi, pocitem bezpečí, začínají být nejistí a neví, co se jim může přihodit příště. Ale jinak jsou relativně v pořádku.

Tohle ovšem platí jen do jistého momentu, než se jeden z vtípků díky shodě okolností dost brutálně zvrtne. Tehdy při čtení zatrnulo i mně a to jsem zvyklá už na ledacos, ale šlo tu o to podání a atmosféru, kterou ve vás ten hrůzný moment vyvolává.
Johnny ovšem popírá, že by tato příhoda měla něco společného s ním, ačkoliv k ostatním vtípkům se přiznal. Takže ani čtenář ani vyšetřovatelé vlastně do konce příběhu netuší, kdo za to přesně může. Ale on ani konec příběhu není tak úplně jednoznačný, autorka ponechává čtenáři dost prostoru pro jeho vlastní představivost, myšlenky a úvahy.

Kniha je psaná z úhlu pohledu několika různých postav. Můžeme si tedy přečíst o pocitech a myšlenkách nejen Johnnyho, ale i komisaře Sejera a nebo obětí Johnnyho žertíků, kteří většinou cítí strach, poté zmatek a následně nejistotu a zlost.

Hlavní postavou, jak už bylo zmíněno, je sedmnáctiletý Johnny Beskow. Jeho chování vyvolává v člověku velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu byste ho nejradši přizabili za to, jaké děsivé „žerty“ si na své spoluobčany vymýšlí, ale na stranu druhou ho chtě nechtě musíte litovat, protože to také nemá v životě zrovna lehké a jeho starost o milovaného dědečka i o morče Bleeding Heart je až dojemná.

Autorka zde ukazuje na Johnnyho příkladu, že vše není jen černé nebo bílé, příběh každého člověka má několik různých stran i odstínů. Ale zároveň poukazuje na to, že rodič svou výchovou a přístupem ke svému potomkovi dokáže napáchat spousty chyb, které mohou mít i značně tragické následky.

Velmi mě také zaujala postava charismatického komisaře Sejera, i když zde neměla takový prostor, jaký bych čekala. Možná se o něm může čtenář dozvědět víc v dalších dílech série.

Musím se přiznat, že tato norská autorka mi doteď nějak unikala v té záplavě všech severských velikánů, i když někteří čeští čtenáři ji už znají díky knize Indická nevěsta. Od nynějška se ale i já zaměřím na její další díla.

Určitě doporučuji knihu všem milovníků detektivek a thrillerů, ale i těm, kteří si rádi přečtou zas trošku něco odlišného.

Mnohokrát děkuji nakladatelství Host za poskytnutí e-knihy k recenzním účelům.

komentáře 2 na “Provokatér – Karin Fossum [RECENZE]”

  1. Spooky 19.9.2013 v 09:36 #

    To zní děsivě :-)

    • Wolf Draven 20.9.2013 v 19:03 #

      Je to děsivé :))

Zanechat komentář