0.4 Soumrak civilizace – Mike Lancaster [RECENZE]

10 Říj

Autor: Mike Lancaster
Název: 0.4 Soumrak civilizace
Originální název: 0.4
Nakladatelství: Egmont
Překlad: Jana Hejná
Rok vydání: 2012
Vazba: paperback
Počet stran: 168
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

„Jmenuju se Kyle Straker a už neexistuju.“

Tak začíná příběh Kylea Strakera nahraný na starých magnetofonových páskách. Můžete si myslet, že ty pásky jsou nějaký nepovedený vtip.

Ale možná jsou dokladem historie minulého světa. Ale pokud ty pásky mluví pravdu, pak to znamená, že všechno, co si myslíme, že víme, je lež. A když je všechno lež, míníme tím také sebe?

Nahrajte se zpět do světa nové generace!

* * *

Musím se přiznat, že tohle je jedna z těch knih, která mě zaujala na první pohled tím, v jakém je provedení (ne příliš tlustý paperback!!!) a zajímavou obálkou, která už od pohledu slibuje kvalitní scifi příběh a navíc je úžasná i na dotek. Zbytek už byl jen takový bonus navíc.

Když mám volit mezi fantasy a scifi, tak většinou vyhraje spíš fantasy, ale už se ke mně několik zajímavých knih ze žánru scifi dostalo a tuhle rozhodně zařadím do stejné pomyslné poličky!

Nápad to byl velmi originální a nejsem si vědoma, že bych o nějaké podobné knize slyšela či četla. Možná se pletu, ale odvažuji se říct, že tento námět je jedinečný. I záznam formou kazetových nahrávek byl mistrně použit, ale tohle už jsem v několika knihách zaznamenala (např. Jay Asher – Thirteen Reasons Why). Musela jsem se pousmát u konců kazet, kde Kylovi nedošlo, že na část pásku se nedá nic nahrát. Stalo se mi kdysi totiž přesně to samé. Dost mě pobavily také vložené poznámky lidí z budoucnosti, které se v knize občas objevovaly.

Knihu doporučuji všem milovníkům scifi i těm, kteří mají rádi nové a zajímavé věci. Kniha není nijak objemná a čte se dobře, jen otáčíte stránku za stránkou, takže by s ní neměl mít problém ani ten, kdo zrovna úplně scifi fanouškem není. Pořád je to ale kniha patřící do kolonky „young adult“ a částečně i do kolonky „dystopie“ a to si myslím některé už možná přesvědčí.

Délka knihy je to, co někteří čtenáři autorovi vyčítají. Ano, příběh by se dal více rozvést a třeba i uměle natáhnout na 500 stran. Ale to by zas někteří brblali, že je zbytečně dlouhý a utahaný. Takhle ponechal autor místo pro čtenářovu fantazii a domýšlení si dalších faktů v pozadí.

Já osobně jsem byla z knihy nadšená, i když jsem zpočátku myslela, že se bude vyvíjet trošku jiným směrem. Téměř hororový začátek (bylo to docela strašidelné!) jsem si hodně užila, ačkoliv jsem podle některých recenzí byla v menšině, protože hodně čtenářů začátek údajně nudil. Mně přesně sedl do vkusu a ani bych se nezlobila, kdyby někdo stejný či velmi podobný použil v nějakém hororovém příběhu.

Jsem zvědavá, jakým směrem se bude Kylův život dále ubírat a co je vlastně jeho osudem, takže si určitě přečtu pokračování. V angličtině druhý díl již vyšel, ale nejspíš si počkám až na českou verzi. Doufám, že bude opět zachován originální obal i paperbackové provedení.

U této knihy jsem docela často přemýšlela na tím „Co když…“.

* * *

Ukázka

A pak nám Danny oznámil, že zhypnotizoval svou ségru.
Simon na něj jen mlčky zíral, ve tváři nedůvěřivý výraz, který přesně vystihoval, jak Dannyho prohlášení zapůsobilo na nás všechny.
„Tys zhypnotizoval Annette?“ ucedil nakonec a veškeré pochybnosti, které se mu nepodařilo vyjádřit předchozím pohledem, napěchoval do těch tří posměšně vypuštěných slov. Dokonce si i odfrkl.
Ale Danny jen horlivě přikývl, jako by si jeho nedůvěry vůbec nevšiml.
„Nastudoval jsem si o tom spoustu knížek,“ vysvětloval, „a na dývku zkoukl vystoupení Paula McKenny a Derrena Browna, těch hypnotizérů. Talentová soutěž se blíží a mě napadlo, že se letos vykašlu na kouzelnické triky a zkusím hypnózu. Že jako donutím lidi štěkat nebo spořádat cibuli, jako by to bylo jablko, a tak.“
Simon zaúpěl.
Ze všech místních zvyků a tradic je talentová soutěž tou zdaleka nejpodivnější. Každé léto už od dob, kdy britskému impériu vládla královna Viktorie – s dvouletou přestávkou za druhé světové války –, se obyvatelé Millgrovu scházejí na návsi, aby se spolu utkali v soutěžním klání. A dělo se to
dokonce i tehdy, když místní mladíci umírali v zákopech první světové.

komentáře 4 na “0.4 Soumrak civilizace – Mike Lancaster [RECENZE]”

  1. E_V_E 10.10.2012 v 10:28 #

    vyzerá to dobre 8)
    a tá obálka, ach 8)

  2. Martin 10.10.2012 v 10:28 #

    Obálka je zajímavá, líbí se mi. Knížku bych si rád přečetl.

  3. Rodaw z Knihánkova 13.10.2012 v 16:22 #

    Ty jsi mě na tu knížku úplně nalákala!! Skvěle napsaná recenze!!

  4. Wolf Draven 13.10.2012 v 23:36 #

    Určitě stojí za to si ji přečíst. Doufám, že i další díl bude stejně dobrý :)

Zanechat komentář