Fracture – Megan Miranda [RECENZE]

12 Bře

Autor: Megan Miranda
Název: Fracture
Nakladatelství: Bloomsbury
Rok vydání: 2012
Vazba: paperback
Počet stran: 263
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Eleven minutes passed before Delaney Maxwell was pulled from the icy waters of a Maine lake by her best friend Decker Phillips. By then her heart had stopped beating. Her brain had stopped working. She was dead. And yet she somehow defied medical precedent to come back seemingly fine – despite the scans that showed significant brain damage. Everyone wants Delaney to be all right, but she knows she’s far from normal. Pulled by strange sensations she can’t control or explain, Delaney finds herself drawn to the dying. Is her altered brain now predicting death, or causing it?

Then Delaney meets Troy Varga, who recently emerged from a coma with similar abilities. At first she’s reassured to find someone who understands the strangeness of her new existence, but Delaney soon discovers that Troy’s motives aren’t quite what she thought. Is their gift a miracle, a freak of nature-or something much more frightening?

* * *

Delaney Maxwell je normální sedmnáctiletá holka, která si užívá venku s přáteli, když se pod ní prolomí led. Její kamarád Decker, spolu s ostatními přáteli, ji vytáhne ven, ale až po jedenácti minutách. Bohužel už je mrtvá, ale Decker se nevzdává, dá jí první pomoc a její srdce začne zase bít, Delaney je ale v komatu.

Doktoři moc nevěří, že by přežila, ale po šesti dnech se zázračně probere. CT vyšetření mozku sice prokáže poškození, v podstatě by měla mít problémy s pamětí (jak dlouhodobou, tak krátkodobou), problémy s mluvením a nebo by měla zůstat v kómatu či jen vegetativním stavu. Ale i přesto se zdá, že je Delaney naprosto v pořádku.

Přitom byla jedenáct minut bez vzduchu. Už po třech minutách bez kyslíku upadá člověk do bezvědomí, poškození mozku nastává už po čtvrté minutě. Smrt je možná už v páté minutě, jistá smrt přichází po deseti minutách. Delaney byla ve vodě celých jedenáct minut.

Její rodina a přátelé jsou za tento zázrak samozřejmě velice vděční a zprvu se zdá, že je vše v pořádku, ale potom začne mít Delaney záchvaty, při kterých se jí třepou ruce a táhne ji to na určité místo. Většinou na tom místě posléze zemře člověk. Delaney si není jistá, jestli jsou její záchvaty předzvěstí smrti a nebo jestli ji sama způsobuje.

Kromě toho musí ještě řešit vztahy s rodiči, převážně s matkou a navíc řeší vztah s kamarádem Deckerem, který také není úplně jednoduchý, protože ona se líbala s kamarádem Carsonem a Decker si zase začal s kamarádkou Tarou. V tom se na scéně objevuje tajemný Troy, který byl také v kómatu a Delaney je zprvu nadšená, že potkala někoho, kdo chápe, co prožívá a kdo jí může dodat další informace. Ale později se ukáže, že jeho motivy a pohnutky jsou poněkud odlišného charakteru, než se zprvu zdálo.

Delaney musí přijít na to, zda její nově nabytý dar je zázrakem, jen hříčkou přírody či prokletím a jak se s ním vypořádat.

Kniha mě zaujala krásnou obálkou stejně jako zajímavou anotací a rozhodně nelituji, že jsem si ji koupila. Je to příběh o životě a o smrti, o užívání si života a o umírání. Co vy? Co byste dělali, kdyby vám zbýval poslední den života?

Celým příběhem nás provází Delaney, díváme se na svět jejíma očima, jsme v její hlavě. Byla mi hodně sympatická, dokázala jsem se s ní docela dost ztotožnit. Stejně tak mi byl velmi sympatický Decker a celou dobu jsem doufala, že se nakonec dají s Delaney zase dohromady a uvědomí si oba na čem vlastně záleží nejvíc.

Naopak velké antipatie jsem chovala k Troyovi už v momentě, kdy se s ním setkáváme poprvé.

Celkově jsem knihu hltala stránku za stránkou od první chvíle a neustále jsem musela přemýšlet, jak se bude děj rozvíjet.

Určitě doporučuji všem, kteří mají rádi trochu toho nadpřirozena a lehce romantické příběhy s určitou dávkou napětí.

* * *

Ukázka

The church made me uncomfortable. Not church  in general, just this one. Mom said it was classic, Dad said historic, but both terms were just code for old. I didn’t like old things. Old turns to ruin and decay. Decker went to Greece a few summers ago and showed me pictures from his trip.

„Aren’t these awesome?“ he had said, pointing out photographs of the ancient ruins.
„Awesome,“ I agreed, but felt dizzy. The ruins were just a reminder that what had been was no longer. That everything we are will be gone someday. That I will be forgotten.

komentáře 2 na “Fracture – Megan Miranda [RECENZE]”

  1. Hanča. 11.8.2014 v 21:08 #

    Také jsem si ji objednala, z bookdepository, a moc se na ni těším. Po přečtení tvé recenze pevně věřím, že se mi kniha bude líbit. :)

    • Wolf Draven 16.8.2014 v 15:08 #

      Já si myslím, že určitě :) Pak dej kdyžtak vědět ;) A pokud bude recenze, tak si ji taky ráda přečtu :)

Zanechat komentář