Lovkyně snů: Procitnutí – Lisa McMann [RECENZE]

1 Bře


Autor: Lisa McMann
Název: Procitnutí
Série: Lovkyně snů
Díl: #1
Originální název: Wake (Dream Catcher)
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Čeněk Matocha
Rok vydání: 2010
Vazba: paperback
Počet stran: 216
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit – neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem…

Ahoj, jmenuji se Janie. Jsem normální sedmnáctiletá holka, až na to, že se od svých osmi let nekontrolovatelně propadám do snů ostatním lidem. Už mě to nebaví. Zvlášť pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Nemůžu se ani nikomu svěřit neuvěřili by mi a mysleli by si, že jsem blázen. A tak žiju se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumím ovládat. Nedávno jsem se propadla do hrozné noční můry. Ještě teď mi z toho tuhne krev v žilách.

* * *

Janie Hannaganová je sedmnáctiletá dívka, která pochází z velmi chudé rodiny, kterou tvoří jen ona a její matka – těžká alkoholička, kterou nezajímá téměř nic než chlast.

Janie je zvyklá se postarat sama o sebe a dokonce už několik let pracuje brigádně v pečovatelském domě a šetří si peníze, aby mohla jít na vysokou.

Od osmi let se jí stávají podivné příhody – pokud v její blízkosti někdo usne, ona se mu (nebo jí) propadne do snu. Je jakoby paralyzovaná a většinou nevnímá reálný svět okolo. Někdy je to docela nepříjemné (např. když je ve škole) a někdy dokonce přímo životu nebezpečné (pokud se to stane, když zrovna řídí auto).

Jako správný teenager se ovšem potýká i s obyčejnějšími problémy jako jsou bohatí a nabubřelí spolužáci nebo strasti s první láskou. To, když se na scéně objeví tajemný Cabel s pověstí rebela a drogovou minulostí.

Ale jak už to tak bývá, tak nic není, jak se ze začátku zdálo a všechno se zkomplikuje a zamotá to hlavu nejen Janie, ale i vám. Ale nebojte, na konci se alespoň některé věci vysvětlí.

Kniha se čte dobře, děj rychle ubíhá, a díky krátkým odstavcům a malému formátu obracíte jednu stránku za druhou. V podstatě jste s ní za pár hodinek hotoví (neboli „na jedno posezení“).

Dlouhá souvětí tu najdete stěží, naopak převažují velmi krátké věty, nebo věty o jednom slově. (Např. Jak. Se. Máš. – nevím, jestli to má nějaký odborný název). Někdy to působí trošku otravně. A občas mi to přišlo jak lehce slaboduchý popis ve scénáři. (Otočí se. Zavrtí hlavou. Odejde. Svítá.) Ale v podstatě to zas až tak moc ničemu nevadí.

Datové údaje, které jsou zde velmi časté, nám zase pomáhají orientovat se v časové ose příběhu, poznat, co je sen a co ne a kdy se vracíme v ději do minulosti.

Hlavní postava mi občas přišla trošku naivní a dětinská, ale zas s příhlednutím k jejímu věku to bylo ještě únosné.

I přes některé nedostatky se mi příběh velmi líbil, zaujal mě především myšlenkou propadávání se do cizích snů a těším se na další pokračování, které by mělo vyjít již tento měsíc. Uvidíme, kam nás zavede…

* * *

Ukázka

„Asi už bys měl jít,“ řekne Janie.
Cabel dojde ke dveřím, otevře je, otočí se a podívá se na ni. 
„Sny nejsou vzpomínky, Janie. Jsou to naděje a obavy. Projevy různých stresů. 
Myslel jsem, že zrovna ty bys to mohla vědět.“ Odejde.

Zatím bez komentářů

Zanechat komentář