Marcelo ve skutečném světě – Francisco X. Stork [RECENZE]

13 Čvn

Autor: Francisco X. Stork
Název: Marcelo ve skutečném světě
Originální název: Marcelo in the Real World
Nakladatelství: CooBoo
Překlad: Milan Žáček
Rok vydání: 2012
Vazba: vázaná
Počet stran: 304
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Marcelo Sandoval slyší hudbu, kterou nikdo jiný neslyší. Je to jeden z projevů psychické poruchy podobné autismu, kterou trpí. Celý dosavadní život chodil na školu pro žáky se speciálními potřebami, ale toto léto se jeho otec rozhodl, že musí poznat skutečný svět a zaměstná ho ve své právnické firmě. Marcelo poznává, co je to zrada, zklamání, žárlivost, hněv i touha a láska, a učí se s tím vším vyrovnávat.Tento jedinečný příběh je příběhem o spravedlnosti i krutosti světa kolem nás a o tom, že každý z nás může někdy zaslechnout hudbu své duše.

* * *

Tato kniha mě zaujala už dávno, když jsem na ni náhodou narazila na GoodReads. Nejen, že obálka byla nádherná, ale i anotace a ohlasy na knihu mě ujistily v tom, že tuto knihu si chci určitě přečíst. Když jsem se dozvěděla, že CooBoo se chystá vydat ji česky, moje srdce zaplesalo! Hned, jak se kniha objevila na pultech knihkupectví, tak jeden výtisk našel nový domov u mě v knihovničce. Jsem velmi vděčná za to, že originální obálka byla ponechána a já tak můžu do nekonečna obdivovat miliony hvězd a domeček na stromě.

Marcelo je velmi neobyčejný sedmnáctiletý chlapec. Jeho mozek funguje trošku jinak než u ostatních lidí a má zvláštní dar slyšet svou vlastní vnitřní hudbu. Trpí jistou formou autismu zvané Aspergerův syndrom, ale je schopen zvládat mnoho běžných životních situací, dokáže logicky uvažovat a vnímat realitu, jen občas nerozumí všem slovním rčením a abstraktním výrazům a někdy je bere doslova. Také nedokáže porozumět některým výrazům obličeje. Vyhýbá se přímému očnímu kontaktu a neznámým místům, protože snadno zabloudí. Někdy o sobě (i o ostatních) mluví ve třetí osobě (místo první a druhé osoby). Před svým strachem a poruchou spánku se může ukrývat v domečku na stromě, jehož stavbu pro něj zorganizovala jeho starší sestra coby školní projekt.
Jeho “úchylkou” je Bůh a náboženství. To, co lidstvo zakouší, říká a myslí v souvislosti s Bohem. Rád o tom čte a přemýšlí.

Marcelo chodí do speciální školy v Patersonu, kde může pracovat s poníky a už se moc těší na svou letní brigádu, která spočívá ve cvičení poníků. Jeho otec ale chce, aby přes léto pracoval v jeho právnické firmě a seznámil se tak se “skutečným světem”. Také chce, aby po prázdninách začal chodit do normální školy. Marcelo ze začátku odmítá, ale otec mu udělá nabídku – pokud bude pracovat přes léto v jeho firmě a dokáže tak vytrvat v “opravdovém světě” a pokud se bude dostatečně snažit a dodržovat pravidla, tak si bude moci na podzim sám vybrat, jestli chce dále chodit do speciální školy v Patersonu a nebo jestli půjde na normální střední školu.
Marcelo nakonec (ač nerad) souhlasí.

Hned od prvního dne se musí naučit spoustě tzv. pravidlům pro přežití v “opravdovém světě”. Některé přijdou Marcelovi velmi podivné a neupřímné.
V práci se seznámí s milou dívkou Jasmine, která se ze začátku tváří nepřístupně, ale postupně v ní Marcelo nachází nejlepší kamarádku. Také se setká s vypočítavým Wendellem a jeho otcem a s několika dalšími lidmi, kteří budou mít hlavní roli v téměř detektivní zápletce, která se v příběhu vyskytne. Nechci ale prozrazovat více, abych vás neochudila o žádné překvapení.

Marcelo mi byl strašně moc sympatický hned od začátku s jeho pohledem na svět a citem pro spravedlnost. Jakmile jsem se do knihy začetla, nemohla jsem přestat číst. Chtěla jsem se dozvědět, jak se Marcelo popere s tímto občas krutým světem, s kterým mají někdy problém i “obyčejní” lidé a jak vyřeší již zmiňovanou zápletku.

Je to naprosto nádherný příběh a můžu ho jedině vřele doporučit! A to všem bez rozdílu věku. Určitě stojí za přečtení a každý se může zamyslet nejen nad příběhem, ale nad životem samotným. A určitě je zajímavé “vidět” svět taky trošku z jiné perspektivy. Já osobně jsem prožívala velmi silné emoce při čtení.

* * * 

Ukázka

“Když jsi včera mluvil s Jonahem, říkals, že jste si chlapsky pokecali. Jaks to myslel? Ale nemusíš mi to říkat, jestli nechceš.”
“Mluvili jsme o lásce.”
“Panebože.”
“Miluje tě.”
“Já ho zabiju.”
“Ale myslí si, že ty ho nikdy milovat nebudeš.”
“Já ho miluju. Jenže ne tím způsobem. Je jako můj starší bratr.”
“Co znamená někoho milovat ‘tím způsobem’? Tomu Marcelo nerozumí.”
“Láska se chápe docela těžce, co?” opáčí. “Nejsi jediný, kdo s ní má potíže.”
“Jamine taky?”
“Někdy…” zaváhá, “lidi někdy ve jménu toho, co považují za lásku, ubližují sobě nebo jiným. Taky kvůli ní nadělají habaděj chyb.”
“Habaděj.” To slovo se mi líbí.
“Chyby se dělají snadno. Ono je strašně snadné sejít z cesty. Můžeš vědět, co máš v životě dělat a kde to máš dělat, ale pak najednou bác, někdo se objeví, zamotá ti hlavu a ty nakonec půjdeš úplně jiným směrem nebo skončíš na úplně jiném místě.” Odmlčí se, jako by jí její slova něco připomněla.
“Tohle je láska?”
“Nevím. Jak to může být láska, když jsi nakonec nešťastný?”

Zajímavost

Aspergerův syndrom je porucha autistického spektra, vyznačující se narušením v oblasti sociální interakce, komunikace a představivosti. Stejná triáda postižení se projevuje i při dětském autismu a atypickém autismu. Při Aspergerově syndromu je však hloubka postižení zpravidla mírnější než při ostatních poruchách autistického spektra.

Projevuje se sníženou kvalitou sociální interakce, dodržováním zaběhnutých rituálů v chování, omezenou nebo netypickou mimikou a gestikulací, stereotypními zájmy, problémy s porozuměním ironie, humoru a metafor.

Intelekt je v pásmu normy (tj. IQ > 70), někteří jedinci s AS mají výrazné intelektové nadání (IQ > 130). Děti s Aspergerovým syndromem mají nevyrovnaný vývojový profil. Jejich intelekt je normální, jejich sociální a emoční dovednosti však vždy výrazně zaostávají za jejich kognitivním vývojem. Pro děti a někdy i dospělé s Aspergerovým syndromem je náročné rozlišit, které chování je sociálně přijatelné a které nikoliv.

Nerozumějí významu zdvořilých gest (narozeninové přání a podobně), uniká jim smysl společenských formalit. Je pro ně náročné přiměřeně přijmout nebo vyjádřit kompliment, kritiku nebo gratulaci. Chybí jim flexibilita a přizpůsobivost, těžce nesou změny, zejména neplánované. Bývají perfekcionističtí, často odmítají novou aktivitu, protože si nejsou jisti, jestli ji dokonale zvládnou. Jsou extrémně kritičtí k vlastním nedostatkům i chybám ostatních. Mezi silné stránky lidí s AS patří čestnost, respektování pravidel, spolehlivost, důslednost a cit pro detail.

zdroj: http://cs.wikipedia.org

komentářů 6 na “Marcelo ve skutečném světě – Francisco X. Stork [RECENZE]”

  1. Neliss 15.6.2012 v 15:54 #

    O knihe som už počula, no nikdy som si ju veľmi nevšímala, ale z tvojej recenzie a z ukážky vyznieva dosť dobre.:) Možno by som si ju mala prečítať.^^“

  2. Gabrieléé Scene 2.7.2012 v 09:27 #

    Krásně napsané..:)Hledám právě knížku ,kterou bych mohla číst o prázdninách a říkala jsem si že by to mohla být ta dobře vybraná kniha v cestě autobusem do Paříže.:)

  3. laurdes 9.11.2012 v 17:03 #

    Zrovna ho mám rozečteného v angličtině, ale i tak jsem byla ráda, že jsem si mohla přečíst tvoji recenzi a dozvědět se, na co se můžu těšit :) .. jsem ráda, že se ti kniha líbila, protože obvykle máme hodně podobný čtecí vkus :) tak snad taky budu tak nadšená jako ty :)

    • Wolf Draven 2.4.2013 v 21:33 #

      Nějak mi unikl tvůj komentář… jdu kouknout na tvoji recenzi :)

Zanechat komentář