Žena v černém – Susan Hillová [RECENZE]

10 Bře

Autor:  Susan Hill
Název:  Žena v černém
Originální název:  The Woman in Black
Nakladatelství:  Metafora
Překlad:  Jan Kozák
Rok vydání:  2012
Vazba: vázaná
Počet stran:  143
Mé hodnocení:  4/5

Anotace

Pyšný a osamělý Dům u Úhořího močálu vévodí slaným, větrem bičovaným mokřinám, přes něž vede cesta po hrázi s nezvyklým názvem Devět životů. Mladý londýnský právník Arthur Kipps, který je vyslán na pohřeb jediné obyvatelky domu, však netuší, jaká tragická tajemství se za zavřenými okenicemi skrývají.

Teprve když zahlédne vyzáblou mladou ženu, od hlavy k patě oděnou v černém, začne se ho zmocňovat plíživý pocit nejistoty, který ještě posilují podivné poznámky místních obyvatel a neochota mu cokoli bližšího sdělit.
Kdo je ona tajemná dáma a co má společného s hrůznými událostmi, které se ve zdech opuštěného sídla a kolem něj odehrály – či snad odehrávají dodnes?

To nejlepší, co bychom mohli očekávat od viktoriánského románu, překvapivě nalezneme v příběhu soudobé moderní autorky.

Sugestivní atmosféru prastarých anglických sídel, zlověstných opuštěných slatin, hřbitovů a všudypřítomné mlhy, lidské zoufalství a vášně sahající až za hrob, to všechno vás vtáhne do sebe – jako náruč bezedných močálů, která sevře a nepustí. Ale při rozsvícené lampě a se sklenkou něčeho dobrého je přece příjemné se trochu bát, co říkáte?

* * * 

Na začátku knihy postarší Arthur Kipps (ovdovělý už ve věku třiadvaceti let) poslouchá duchařské historky dětí z jeho nové rodiny. Když děti chtějí, aby i on vyprávěl nějakou historku, dost ho to rozruší, protože mu vytane na mysli jedna taková, která ale bohužel není smyšlená.

Vzpomíná na dobu, kdy byl ještě velmi mlád a pracoval v jedné advokátní kanceláři jako začínající právník. Jednoho dne byl vyslán do Domu u Úhořího močálu v městečku Crythin Gifford, aby zde vyřídil pozůstalost po jedné klientce – staré paní Drablowové, která nedávno zemřela.

Když do města přijede a zmíní se o svém poslání, najednou jsou všichni zaražení, zdrženliví, vystrašení a nechtějí mu říct nic o paní Drablowové ani o ženě v černém, kterou zahlédl na pohřbu, jen ho odrazují od jeho plánů a radí mu odjet zpět do Londýna. Po pár hodinách strávených v domě paní Drablowové sám zjistí, že je tu kolem něco divného a chce záhadě sám přijít na kloub i přes hrůzunahánějící okolnosti. Ohrozí tak život nejen svůj, ale i jiných bytostí (lidských i těch zvířecích).

Knížka, která je velmi útlá, se čte jedním dechem a od začátku až do konce chcete stejně jako Arthur přijít na kloub záhadě kolem domu. Určitě se budete bát, a pokud se při knížkách bojíte stejně rádi jako já, tak se budete bát příjemně. Doporučuji číst nejlépe za tmy a o samotě, protože takhle si tento klasický strašidelný příběh ze staré Anglie vychutnáte nejlépe.

Atmosférou plnou ponurých a tajemných vesniček či městeček, močálů, hustých mlh, děsivých opuštěných domů či sídel, hřbitůvků a prapodivných věcí, které se tam dějí, mi to připomínalo staré klasické horory a také jsem si vzpomněla na film Sleepy Hollow (s Johnny Deppem v hlavní roli).

Velmi se mi líbilo objasnění celé záhady kolem domu, i když to byl velmi smutný příběh. Na druhou stranu mi přišlo strašně líto Arthura, když se dozvíme, jak vlastně ovdověl.

Rozhodně si zajdu i do kina na film, podívat se jak se s příběhem vypořádali filmaři a „Harry Potter“. ;)

* * *

Ukázka

Velmi dlouho jsem nemohl sebrat dostatek odvahy, abych dotápal krátkou chodbou k místnosti, v níž jsem rozpoznal ohnisko i zdroj všech podivných úkazů v domě. Neuvědomoval jsem si nic než svůj strach a nebyl jsem schopný se smysluplně rozhodovat, natož pohybovat.
Ale postupně jsem přišel na to, že tvrzení, které říká, že člověk nemůže prožívat strach příliš dlouho, je pravdivé. Hrůza buď naroste tak, že ho další a další děsivé události přemohou, takže uteče či zešílí, nebo ho to postupně znepokojovat přestane, a on se zase vzpamatuje.

Něco k filmu

Hlavní roli právníka Arthura Kippse, ve stejnojmenném filmu, ztvárnil Daniel Radcliffe, známý veřejnosti především jako Harry Potter. Režie se ujal James Watkins (Jezero smrti), novelu pro filmové plátno upravila scenáristka Jane Goldmanová (Hvězdný prach).

Film do českých kin přináší společnost EEAP (www.eeap.cz).

Tato předloha má rovněž svou divadelní podobu, hororový příběh můžete shlédnout v režii Ondřeje Brouska na scéně pražské Komorní Fidlovačky (www.fidlovacka.cz).

Více o filmu na ČSFD

Trailer

Jedna odpověď na “Žena v černém – Susan Hillová [RECENZE]”

  1. Wolf 27.11.2012 v 20:07 #

    Povedená recenze, viděl jsme film a takhle recenze mě definitivně nalákala na knihu. Takové to záhady miluji:)

Zanechat komentář