Řekni lituji – Michael Robotham [RECENZE]

31 Kvě

rekni-litujiAutor: Michael Robotham
Název: Řekni lituji
Série: Joseph O’Loughlin
Díl: #6
Originální název: Say You’re Sorry
Nakladatelství: Moba
Překlad: Alexandr Neuman
Rok vydání: 2015
Vazba: vázaná
Počet stran: 488
Žánr: thriller
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Jedné letní nedělní noci se ve vesnici Bingham nedaleko Oxfordu ztratí dvě nejlepší patnáctileté kamarádky Piper Hadleyová a Natasha McBainová. Dívky se nepodaří najít. O tři roky později, v průběhu nejhorší sněhové vichřice za posledních sto let, dojde k brutální vraždě manželského páru bydlícího na farmě, kde kdysi se svými rodiči žila iNatasha McBainová. A pod ledem zamrzlého jezera je po sněhové bouři nalezeno tělo mladé bosé ženy. Klinický psycholog a tvůrce zločineckých profilů pro policii Joseph O’Loughlin je přesvědčený, že dívky, které zmizely před třemi lety, stále žijí. Přesvědčuje policii, že je třeba obnovit vyšetřování, ale čím víc se blíží pravdě, tím nebezpečnější celá situace začíná být. Mysl jeho protivníka je chladnokrevná, rafinovaná a zvrácená.

* * *

Kniha Řekni lituji se pro mě stává bezkonkurenčně nejlepším thrillerem roku 2015. Alespoň prozatím. Michael Robotham se touto knihou zařadil mezi mé oblíbené autory a Joseph O‘ Loughlin mezi mé nejoblíbenější knižní hrdiny.

Na začátku knihy nám Piper Hadleyová, jedna ze ztracených „Binghamských holek“, vypráví svůj strastiplný příběh. Začali ji pohřešovat spolu s její nejlepší kamarádkou Natashou „Tash“ McBainovou poslední sobotu letních prázdnin před třemi lety, kdy jim oběma bylo patnáct let. Mnozí si mysleli, že prostě utekly z domu, ale nebylo tomu tak. Obě kamarádky unesl muž, kterého si pojmenovaly „George“, protože jim připomínal George Clooneyho.
Piper nám postupně ve svém vyprávění odhaluje, co se vlastně stalo a taktéž vzpomíná, jak se seznámila s Tash a proč se vlastně staly nejlepšími kamarádkami. Seznamuje nás i s dalšími událostmi jejího života.

Vzpomínky Piper se střídavě prolínají s dalším dějem, ve kterém se seznamuje s hlavním hrdinou nejen této knihy, ale celé série – klinickým psychologem Josephem „Joe“ O‘ Loughlinem. Joe na nádraží v Londýně vyzvedává svou starší patnáctiletou dceru Charlie. Jeho manželka (nejsou rozvedení, ale žijí odděleně) po něm chce, aby Charlie domluvil a pokusil se jí rozmluvit jejího o dost staršího přítele Jacoba. Po cestě vlakem do Oxfordu, kde má Joe přednášku, jsou svědky policejní akce při nálezu ženského těla pod ledem zamrzlého jezera.

Nedlouho poté si policejní detektiv vrchní inspektor Drury vyžádá Joeovu pomoc při komunikaci s duševně nemocným mladíkem Augie Shawem. Ten je podezřelý z dvojnásobné brutální vraždy, jež se stala na farmě nedaleko místa, kde byla nalezena umrzlá žena. Shodou okolností je to ta stejná farma, kde dříve bydlela rodina jedné z Binghamských holek. Joeovi mozkové závity jedou na plné obrátky a začíná mít jisté podezření, Zdánlivě nesouvisející případ by totiž mohl vnést světlo do starého případu Binghamských holek. Je možné, že by některá z nich mohla být ještě naživu? Joe je o tom přesvědčen, ale ví, že času není nazbyt. Spojí své síly se svým kamarádem, vysloužilým policejním vyšetřovatelem, a vydává se na riskantní záchrannou akci. Uspěje?

Tohle byla opět mega jízda! Už po prvních pár větách jsem věděla, že jsem ztracená. Okamžitě jsem byla vtažena do napínavého a zajímavého děje, který mě chytl a nepustil a to ani po dočtení, protože tahle kniha s vámi zůstává i dlouho poté, co jste dokončili poslední stránku, ať už se vám to líbí nebo ne, protože tenhle příběh vám z mysli prostě jen tak nezmizí.

Bylo to výborné, lehce uvěřitelné čtení nabité napětím a akcí, bez jakýchkoli hluchých či nudných míst, se spoustou dechberoucích zvratů. Občas jsem se přistihla, že zapomínám dýchat a nevnímám svět okolo. Vždycky, když už jsem si myslela, že jsem odhalila, kdo je ten tajemný a zvrácený „George“, přišel autor s naprosto šíleným obratem událostí, a odeslal mě tím opět na úplný začátek mého vlastního pátrání. Konec přináší šokující odhalení, které mě rozhodně ani ve snu nenapadlo.

Joe je obrovský sympaťák a je dosti nemožné neoblíbit si ho. Kromě toho, že je skvělý psycholog a „dobře mu to pálí“, má neskonalý smysl pro detaily, které mu prozradí o člověku i umně skrývané věci. Také má v zásobě množství skvělých sarkastických hlášek. V osobním životě už se mu ale tolik nedaří. Jeho manželka nevydržela ten tlak a nebezpečí, které z Joeovi práce často vznikalo a žijí tudíž odděleně. Joe tak své dvě dcery vídá jen občas. Ani se zdravím na tom není nejlépe. Před časem mu zjistili Parkinsonovu chorobu, která mu značně ztěžuje život. Joe se ale za žádných okolností nevzdává.

Další zajímavou postavou, která rozhodně stojí za zmínku, je jedna z unesených dívek – Piper. Díky jejímu vyprávění v knize, se s ní i s Tash postupně seznamujeme a i když občas nemůžeme úplně souhlasit s jejich puberťáckým chováním, to, co se stalo si rozhodně nezasloužily. Postupně si projdete v souvislosti s nimi několika různými emocemi. Od vzteku, přes lítost až k obdivu.

Knihu rozhodně doporučuji všem milovníkům kvalitních thrillerů s dobře vystavěným příběhem. Pro slabší a citlivější povahy by to ale mohlo být trošku tužší sousto na překousnutí. Rozhodně ale nebudete litovat a to i navzdory tomu, co říká název knihy.

Pokud si chcete knihu dokonale vychutnat, doporučuju se o víkendu zavřít doma, popřípadě si vzít dovolenou (či „hodit se marod“;)) a pustit se do četby, protože jakmile se začtete, nebudete chtít knihu za žádných okolností odložit.

Já si jdu zatím sehnat další knihy autora, ve kterém vystupuje Joe O’Loughlin. Bohužel v angličtině, protože, kromě prvního dílu, který vydalo taktéž nakladatelství Moba pod názvem Podezřelý (beznadějně vyprodáno), další díly v češtině (prozatím?) nejsou. Ale nebojte, kniha se dá číst i bez jakékoli znalosti předchozích dílů.

Za poskytnutí knihy na recenzi velice děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz.

 

komentáře 4 na “Řekni lituji – Michael Robotham [RECENZE]”

  1. Týnušxxx 1.6.2015 v 06:54 #

    Knížka vypadá zajímavě, i když moc nemusím to vyšetřování a dávám přednost jenom tomu násilí. :D Tak uvidme… :-)

    • Wolf Draven 2.6.2015 v 20:21 #

      No neboj, tady si užiješ víc toho násilí než vyšetřování ;)
      Navíc tím, že není hlavní hrdina vyšetřovatel, ale psycholog, tak je takové to klasické vyšetřování spíše upozaděno.

  2. Spooky 3.6.2015 v 07:52 #

    Zrovna to čtu a je to vynikající!

Zanechat komentář