Rozdělená srdce – Bettina Belitz [RECENZE]

15 Led

Rozdělená srdceAutor: Bettina Belitz
Název: Rozdělená srdce
Originální název: Splitterherz
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Dagmar Steidlová
Rok vydání: 2012
Vazba: vázaná
Počet stran: 480
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Po přestěhování je sedmnáctiletá Elisabeth naštvaná snad na celý svět – přišla o všechny kamarády, na venkově není moc příležitostí k zábavě a navíc rodičům to tam naprosto vyhovuje. Všechno změní setkání s Colinem. Proč ji tento kluk od začátku neuvěřitelně přitahuje, to nedokáže vysvětlit. Chová se divně, odtažitě a dává Elisabeth jednu hádanku za druhou. Jaké je jeho tajemství? Co skrývá? Svým pátráním odhalí Elisabeth pravdu – její rodině, Colinovi i jí hrozí velké nebezpečí.

* * *

To je ale pořádná bichle! Tohle nebo něco velmi podobného vás určitě napadne při pohledu na knihu Rozdělená srdce. Opravdu to není žádná chudinka, má téměř 500 stran. Ale čte se velmi příjemně.

Děj se točí okolo mladé dívky Elisabeth, která byla nucena se s rodiči přestěhovat z velkoměsta (Kolín) na venkov a to pouze rok před maturitou. Musí opustit nejen svoji školu a spolužáky, ale i nejbližší kamarády a veškerou „městskou“ zábavu. Její tatínek totiž přijal nové pracovní místo na místní psychiatrické léčebně. On i maminka nový domov milují, ale Elisabeth to zde od prvopočátku nenávidí. Nejen jejich dům, ale i celou vesnici a její obyvatele, kteří jsou povětšinou poněkud dříve narozeni. Několik prvních dnů nevytáhne paty z postele a většinu času probrečí a odmítá se s rodiči i bavit natož jim ještě pomáhat s vybalováním krabic s jejich osobními věcmi.

A když už se konečně vyhrabe z postele a vydá se roznést pro rodiče nějaké pozvánky sousedům, při průzkumu okolí narazí na nějaké prapodivné věci, které přičítá halucinacím z únavy, své naštvanosti a z toho všeho všude přítomného ticha, které ji vytáčí do nepříčetnosti. A když už se jí podaří usnout, tak ji trápí velmi zvláštní a živé sny. K nespokojenosti také přispívá fakt, že nemá skoro nikde signál na mobilu. A když už na nějaký náhodou narazí, její tzv. „nejlepší“ přátelé jí ani nepošlou soustrastnou smsku. To na ni tak rychle zapomněli?

Ani v nové škole to není žádný med. Všichni ji mají za namyšlenou nánu z města, která si o sobě myslí kdovíco. Může si za to trošku sama, protože se spolužáky nemluví, chce hlavně odmaturovat a vypadnout z tohoto zapadákova. V hodinách zírá do lavice a přestávky tráví nejradši sama zamčená na záchodě. Může si vůbec najít nějaké přátele?

Další nevysvětlitelné věci se jí dějí i v jejím novém pokoji. Začíná bláznit, když už všude slyší tajemné šeptající hlasy? Dokonce už hledá odpovědi i v tatínkově pracovně a v jeho chytrých knihách. Co když se nakonec stane nedobrovolným pacientem na klinice svého otce?

Jednoho dne jí v bouřce zachrání život záhadný a málomluvný chlapík. Od té doby na něj narazí na různých místech. Okamžitě v ní vzbuzuje zájem. Něco na něm je.Co za tajemství se skrývá? Proč je tak odtažitý a nepřístupný? Tím víc totiž začíná Elisabeth přitahovat. A co jeho minulost? Jaké další záhady jsou v ní ukryté?

Nic rozhodně není takové, jak se zpočátku může zdát.

Kniha se mi četla velmi dobře i přes její délku, která by mohla někoho odradit. Mně osobně připadalo, že děj plynul přirozeně a vše do sebe dřív nebo později začalo zapadat (i když konec je lehce otevřený pro další pokračování) a vůbec jsem se nestihla nudit. Asi se ke mně kniha dostala v ten správný čas a dokonale mi sedla.

Původně jsem k ní sice přistupovala trošičku obezřetně a s nedůvěrou, protože mnoho dalších čtenářů a blogerů, kteří ji četli přede mnou, zrovna nadšením neoplývali a příběh neopěvovali. Měla jsem strach, že se mi taky nebude líbit. Ale jakmile jsem se jednou začetla, tak mě příběh plně pohltil a neustále jsem musela pokračovat ve čtení, abych dospěla k vysvětlujícímu konci. V tom týdnu, kdy jsem knihu četla, jsem nenaspala víc než 4 hodiny denně, ale nelituju. Myslím si, že to byl kvalitně strávený čas, který jsem si užila do sytosti.

A ještě o něco víc než příběh, se mi zalíbila jemně laděná obálka knihy. Použití barev mi přišlo velmi decentní. Obrázek celkově působí vkusně a jako pohlazení pro oko i duši. Alespoň já z něj mám takový pocit. V jednoduchosti je někdy síla.

U hlavní postavy Elisabeth (Ellie) můžeme postupem času pozorovat jistý posun v chování. Začíná si uvědomovat  na čem vlastně záleží a co není až tak podstatné. Ze začátku se jeví trošku jako rozmazlený fracek. Některé její pocity jsem chápala, ale v mém případě bych byla za krásný velký dům obklopený přírodou velice vděčná.

Doporučuji všem, kteří mají rádi neobyčejné až fantastické příběhy a láká je tématika snů a snových výjevů.

Ještě bych ráda poděkovala nakladatelství Fragment, že mi poskytlo tento výtisk k recenzi.

komentáře 4 na “Rozdělená srdce – Bettina Belitz [RECENZE]”

  1. Spooky 28.1.2013 v 12:35 #

    Mně se knížka taky líbila!!! Nechápu proč na ni plno lidí plive.

  2. J1 25.10.2015 v 15:51 #

    Prosím, nevíte někdo zda se někde na internetu dá sehnat pokračování? Klidně i ve slovenštině, nejlépe neplacené (ovšem). Četla jsem ji již dvakrát a už poprvé jsem ze samého smutku a vzteku nemohla spát. (Tak, sakra, kde to žijeme!?!. Přeci nemohou jen tak vydat první díl v češtině a další jen ve slovenštině! HRŮZA!) Předem mnohokrát děkuji za odpověď. :)

    • Wolf Draven 22.5.2016 v 16:52 #

      Vůbec netuším :( Dneska to tak bohužel chodí, že klidně vydají jen jeden díl nějaké série a když se ta kniha zas až tak neuchytí, tak další díly nevydají. Nebo tak může být plno jiných problémů…

Zanechat komentář