S hlavou v oblacích (pejru) – Kateřina Petrusová [RECENZE]

21 Bře

s hlavou v oblacich-pejruAutor: Kateřina Petrusová
Název: S hlavou v oblacích pejru
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2013
Vazba: vázaná
Počet stran: 120
Žánr: humor, romantika, současná literatura
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Stačí okamžik a váš život může být vzhůru nohama! Něco o tom ví i Markéta, kreativní ředitelka malé reklamní agentury, které víkend v jižních Čechách změní život. Kam se poděla profesionálka z města, která to má v hlavě srovnané? Pár sebevíc příjemných chvil na vesnici po boku typického „vidláka“ přece nemůže změnit celý pohled na svět! Nebo snad ano?…

* * *

Musím se přiznat, že této knížky jsem se trošku bála. Všichni ji totiž všude vychvalovali a mně přitom anotace zas až tak úžasná nepřišla. Takový průměrný zamilovaný příběh, který nic nového nepřinese, přišlo mi. S další a další chválou na knihu jsem neodolala a ze zvědavosti jsem si knihu vyžádala na recenzi.

Ze začátku jsem se nějak nemohla začíst a říkala jsem si, cože jsem si to na sebe ušila, že se teď budu trápit u knihy, která mě vůbec nebaví. Další den jsem ale dala knize znovu šanci a tentokrát mě příběh pohltil a začala jsem chápat, cože to všichni na té knize mají.

Příběh hlavní hrdinky Markéty je totiž popsán nejen vtipným, ale hlavně milým a naprosto lidským způsobem a věřím tomu, že mnoho čtenářek se s ní dokáže velice dobře ztotožnit. Na začátku jsme svědky malé nehody, kdy Markéta Mrázová, cestou za víkendovou pařbou na kamarádčině chatě, se svým autem zahučí do škarpy, aby se vyhnula střetu s koněm, který nerušeně stojí uprostřed silnice hned za zatáčkou.

Samozřejmě je to v takových zapadlých končinách, kde se žádný signál na mobilu nevyskytuje, takže Markétě,  úspěšné kreativní ředitelce reklamní agentury Limette Creative,  nezbývá nic jiného, než se vydat na cestu do nejbližší vesnice a požádat tam o pomoc. Jde tedy dále po silnici, s koněm, který to všechno způsobil, v závěsu. Proč by se tedy alespoň nesvezla? Dobrý nápad! Tedy až do té doby, než si jde kůň tam, kam chce on sám. Proto se Markéta objeví na dvoře jednoho stavení, kde na ni zírají tři do půl těla vyslečení a svalnatí týpci. Jeden z nich, kterého Markéta překřtila na Marvina a i přes jeho zakaboněný pohled jí připadá sexy, ji posléze dopraví zpět k jejímu autu, aby jí ho pomohl vytáhnout ze škarpy a ona mohla nerušeně pokračovat v cestě za víkendovými radovánkami.

To by to ale nebyla Markéta, aby neměla smůlu. Auto má totálně ohlé kolo a místní mechanik právě končí v práci a nehodlá pracovat ani o minutu déle. Co bude dělat? „Marvin“ ji nabídne přespání u něj v obrovském stavení. Markéta si připadá jako ve zlém snu. Aniž by to zatím tušila, právě začíná víkend, který totálně změní její celý dosavadní život i pohled na svět.

Jak už jsem se zmínila výše, s Markétou je snadné se lehce ztotožnit a nejde než si ji zamilovat. Je trošku trhlá, občas mluví rychleji než přemýšlí, ale je v podstatě velmi milá. Její styl mluvy i komentáře a přisprostlé průpovídky, které (nejen) v duchu vedla, se mi moc líbily a občas mi připomínaly mé vlastní. Stejně tak některé její reakce (= zděšený úprk pryč) mi byly velmi povědomé. Trošku mi také připadala jako taková česká verze Bridget Jonesové.
A ještě jednu věc máme společnou, i já občas trpím na studené ruce a nohy.

Další výraznou postavou je sexy a záhadný Marvin neboli Pavel, který skrývá nejedno tajemství. Významnou roli v knize hraje i Markétina kamarádka a gynekoložka Kateřina a její sympatický manžel Filip, kterého jsem si opravdu oblíbila, stejně jako jejich chrochtajícího psa Harryho.

Ačkoliv podobné téma již bylo zpracováno v mnoha knihách, tudíž nepřináší nic moc nového a příběh je značně předvídatelný, stejně to bylo zábavné, odpočinkové a milé čtení a určitě nelituju času stráveného nad stránkami. A jelikož jich není mnoho, tak se ani nestihnete nudit. Kniha odsýpá svižným tempem a jakmile jsem se na druhý pokus plně ponořila do čtení, nezastavila jsem se dřív než na poslední stránce a odkládala jsem knihu s milým úsměvem na rtech.

Pro mě to bylo úplně první setkání s Kateřinou Petrusovou a jsem si jistá, že rozhodně nebylo poslední. Styl psaní v dnešní době velice populární autorky se mi zamlouval a ráda si přečtu i nějaké jiné knihy z její dílny.

Jediné, co mě trošku na příběhu zarazilo, byla jedna menší nesrovnalost. Ve vesnici se dá chytit signál na mobilu pouze na hřbitově, ale přesto Markétě nedělá problém v noci volat z pokoje Marvinova stavení? Zvláštní. Ale dá se to odpustit.

Knihu bych doporučila všem romantickým duším milujícím vtipné i když lehce přeslazené příběhy, které dokáží pobavit i pohladit po duši. Pokud ale toužíte po něčem duchaplnějším, tak tahle kniha nebude to pravé ořechové pro vás.

Děkuji nakladatelství Fragment, že mi poskytla tuto knihu k recenzi.

komentářů 9 na “S hlavou v oblacích (pejru) – Kateřina Petrusová [RECENZE]”

  1. Monika 21.3.2014 v 19:28 #

    A četlas Bavettovic sérii? :) Ta je vážně fajn! Do té doby jsem nečetla žádné romantické nebo tak, ale bylo to pohodový a zajímavé téma! Víc mě oslovila Láska než Nepřítel, ale myslím, že obecně mají lidé raději Nepřítele. No, ale tím jsem prostě chtěla říct, že mi přišlo to první téma zajímavější a milejší. Pro mě to bylo i originální prostředí. A navíc to bylo z Ameriky a kdybych nevěděla, že to napsala Češka, samotné by mi to nedošlo, což je pro mě naprosto plusové. Možná i proto se Hlavě vyhýbám, jelikož už je to z toho českého prostředí, to mě prostě neláká. Navíc nějaká tuctová holka a sedlák, vážně to není nic pro mě, ale lidi si to docela chválí, ale myslím, že je to větší oddychovka než Bavettovi, kde se skutečně něco děje :) Takže určitě spíš doporučuju zkusit tyhle Kateřiny prvotiny.

    • Wolf Draven 23.3.2014 v 15:57 #

      No Bavettovic sérii jsem právě ještě nezkoušela, trošku mě odrazovalo právě to, že česká spisovatelka píše z amerického prostředí. S tímhle už jsem v několika knihách narazila, autor psal o prostředí, které mu není tak úplně vlastní a pak to působí spíš směšně. Neříkám, že tohle je ten případ! Ale už dopředu se toho vždycky bojím, takže knihy spíš odkládám. Ale ohlasy čtenářů jsou až překvapivě kladné, takže asi tu sérii přece jen zkusím ;)
      A ty zase zkus tuhle, fakt není špatná ;)

  2. Jana 21.3.2014 v 20:11 #

    Já jsem nic od Petrusové nečetla, ale podle recenzí si představuju (u této knihy) takový dívčí románek pro starší, takovou Lanczovou, takže mě to uplně aktuálně neláká (moc recenzí naráz), ale určitě přijde doba, kdy bude třeba sáhnout po oddechovce. O té nesrovnalosti už jsem taky četla a tohle nemám ráda, když to nesedí :-)

    • Wolf Draven 23.3.2014 v 16:27 #

      Jednou na to třeba dostaneš náladu ;) Není potřeba to hrotit ;)

  3. pravaknihomolka 22.3.2014 v 18:35 #

    Presne ako píšeš, S hlavou v oblacích je taká príjemná milá jednohubečka :) Nič hlbokomyseľného, ale niekedy má človek proste chuť na oddychovku, po ktorej sa bude priblblo spokojne usmievať, a to kniha presne spĺňa. :) A mimochodom, ja to mám zasa tak, že čím viac recenzií si o knihe (aj keď dobrej) prečítam, tým ma to paradoxne od čítania odrádza. Proste sa mi zdá, že už toho viem o nej strašne veľa a potrebujem čas na to, aby som na ňu dostala chuť. Teraz to mám so Zlodejkou kníh. Tá kniha ma okamžite zaujala, ale po asi šiestej pozitívnej recenzii už nemám také intenzívne nutkanie sa k nej dostať. :)

    • Wolf Draven 23.3.2014 v 16:39 #

      U mě to u některých knih taky tak funguje a s tou Zlodějkou knih je to přesně ten případ! :D Ale to právě ty knihy, které mě už zaujmou u anotace a pak když o nich slyším ze všech stran, tak se mi jakoby znechutí a do čtení se mi v ten moment nechce. A čekám až ten rozruch opadne.
      Tohle byl právě případ, že mě ta kniha původně vůbec nijak zvlášť nezaujala, ale když jsem na ni slyšela a četla jen samou chválu, tak jsem si říkala: „Tak na to se teda podívám, jestli je to tak dobré, jak všichni vykládají, když to zní tak nijak zvlášť zajímavě.“

  4. Anne Leyyd 22.3.2014 v 21:36 #

    knížka se mi taky líbila, i když musím říct, že u první půlky jsem spíš úpěla a vrtěla hlavou, zatímco u té druhé jsem se už konečně bavila a bylo to to, co jsem čekala a hledala :)

    jinak se určitě zkus začíst do série Bavettovi, která je podle mě mnohem lepší ;) jsem zvědavá, jak se ti bude líbit ;)

    • Wolf Draven 23.3.2014 v 16:41 #

      S tím začátkem jsem právě taky měla problém, než jsem se začetla a pak už to šlo :)
      Bavettovi mi všichni hrozně doporučují, takže je asi opravdu vyzkouším :) Také jsem zvědavá, jestli se mi to bude líbit.

  5. E_V_E 19.4.2014 v 15:34 #

    Autorku som ešte nečítala, ale nevyzerá to zle. Neviem či s ak tomu však niekedy dostanem, skôr k tej jej druhej sérii, tá ma zaujala trošku viac 8)

Zanechat komentář