Sirotčinec slečny Peregrinové: Podivné město – Ransom Riggs [RECENZE]

5 Zář

Podivne-mestoAutor: Ransom Riggs
Název: Podivné město
Série: Sirotčinec slečny Peregrinové
Díl: #2
Originální název: Hollow City (Miss Peregrine’s Home for Peculiar Children II.)
Nakladatelství: Jota
Překlad: Bronislava Grygová
Rok vydání: 2014
Vazba: vázaná
Počet stran: 424
Žánr: YA, fantasy, paranormálno
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Deset podivných dětí prchá před armádou obludných monster.

A pomoci jim může jen jediný člověk – jenže ten je uvězněn v těle ptáka.

Mimořádná pouť, která začala v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, pokračuje. Jacob Portman se vydává se svými novými přáteli na cestu do Londýna, podivného hlavního města celého světa. Doufají, že zde naleznou lék pro svou milovanou ředitelku, slečnu Peregrinovou. Jenže ve městě ničeném válkou číhají nečekaná překvapení na každém rohu. A než Jacob dovede podivné děti do bezpečí, musí učinit důležité rozhodnutí, které se týká jeho lásky k Emmě Bloomové.

Sirotčinec slečny Peregrinové vtáhne čtenáře do imaginárního světa telepatie a časových smyček, cirkusových triků a vlkodlaků – do světa obydleného „podivnými“ dospělými, vrahounskými stvůrami a bizarními druhy zázračných zvířat. Stejně jako v prvním díle v sobě i druhá část Podivných dětí spojuje napínavou fikci s dosud nepublikovanými dobovými fotografiemi a nabízí tak jedinečný čtenářský zážitek.

hc2

* * *

Na druhé pokračování knihy Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (recenze) s názvem Podivné město jsem se těšila v podstatě hned v okamžiku dočtení prvního dílu. Příslib dalšího skvěle vykonstruovaného, lehce hororového fantasy příběhu vytvořeného autorem kolem velmi pozoruhodných starých fotografií mě rozhodně nenechával chladnou. Takže hned jak se mi dostala tato kniha do ruky, ponořila jsem se do četby. A rozhodně jsem nebyla zklamaná.

Děj navazuje přesně na události první knihy. I nadále se pohybujeme v roce 1940. Jacob spolu s dalšími podivnými dětmi a slečnou Peregrinovou, která je nyní zaseklá ve své ptačí podobě, vyplouvají na několika loďkách na širé moře. Opouštějí ostrov, kde byli dříve v časové smyčce v bezpečí před netvory. Každý se svým vlastním způsobem s ostrovem loučí. I Jacob se loučí, je to místo, které ho navždy změnilo. Přijel sem, aby rozluštil tajemství svého dědečka, a přitom objevil své vlastní. Pozorovat mizející Cairnholm znamenalo sledovat, jak jediný zbývající klíč k záhadě mizí pod temnými vlnami. Toto místo bylo nerozlučně spjato s Jacobovým dědečkem a Jacob přemýšlí, zda teď, když jsou oba pryč, někdy pochopí, co se mu to přihodilo – čím se stal a čím se stával.

Nemohou se ale těmito neveselými myšlenkami na ostrov zaobírat příliš dlouho, je před nimi daleká cesta. Budou potřebovat všechny svoje síly, aby se dostali na pevninu dřív než vyjde slunce, jinak nebudou mít netvoři žádný problém je ihned objevit. Počasí se však začíná zhoršovat a děti se tak ocitají v dalším obrovském ohrožení života. V bezpečí ovšem nebudou ani na pevnině, všude po nich pátrají stvůry spolčené s Němci a jejich hladové nestvůry. Nejlépe by jim bylo v nějaké další časové smyčce, jenže tu dokáže vytvořit pouze ymbryna a jejich ymbryna – slečna Peregrinová je zraněná a navíc stále v ptačí podobě, takže nemá dostatečnou moc. Měli by najít nějakou jinou ymbrynu, která by jim i slečně Peregrinové dokázala pomoct, ale stvůry pořádají na ymbryny hon a u smyček číhají jejich nestvůry. Proto se děti vydají na cestu do Londýna, kde by se ještě mohla ukrývat jedna ymbryna, kterou stvůry nedostaly. Podaří se jim ji najít a zachránit slečnu Peregrinovou? To vše a mnohem více se dozvíte v knize Podivné město.

Stejně jako v předchozí knize nás dějem provází Jacob, který se čím dál tím víc seznamuje se svojí podivností a učí se ji ovládat. Také jeho vztah s Emmou Bloomovou, dívkou, která dokáže vytvořit oheň svýma rukama, se dostává do významnějších rovin. Ale také rozhodnutí, která na Jacoba čekají, jsou vážnějšího charakteru. Vývoj postav se dá tedy asi nejvíce sledovat právě v Jacobově případě.

Mezi dalšími již známými postavami nechybí ani neviditelný chlapec Millard, expert na mapy a knihy; chlapec Enoch, jenž dokáže nakrátko oživit mrtvé a vyzná se ve všem, co se týká armády; dívka Bronwyn s nesmírně obrovskou silou, u níž se vyvinul i silný mateřský pud a stará se o ostatní děti, jako by byly její vlastní; a naopak dívka lehčí než vzduch jménem Oliva; dále Horác – chlapec s varovnými vizemi a sny, který má tak trochu úchylku na elegantní oblečení nebo třeba Hugh, který ovládá včely, které žijí uvnitř jeho těla.
V tomto druhém pokračování se ale setkáváme i s některými novými postavami, z nichž někteří patří mezi stvůry a jiné se zase hlásí k táboru podivných. A tentokrát nejde jen o děti a o dospělé, ale dokonce i o pár jedinců ze zvířecí říše.

Jak už jsem zmínila výše, ani zde nechybí opět na obálce i uvnitř působivé a velmi zvláštní autentické staré fotografie, které (až na několik výjimek, kdy došlo k mírným úpravám) ani nebyly nijak pozměňovány. Čtenář je tak nucen přemýšlet nejen nad fiktivním příběhem, který si autor geniálně vymyslel, ale i nad fotografiemi samotnými. Za jakých okolností vznikly? Kdo na nich je? Proč působí takovým strašidelným a mysteriozním dojmem?

Tentokrát už jsem věděla „do čeho jdu“, takže jsem neměla problém se do příběhu okamžitě začíst a nechat se jím úplně pohltit. Jakoby těch několik měsíců, které od sebe vydání každé z knih dělí, ani neexistovalo. Okamžitě jsem se dokázala zorientovat kdo je kdo a před čím a proč prchají, či co se děje kolem nich. Děj se mi zdál ještě napínavější než v předchozím díle. Děti se ocitnou v nebezpečí hned po prvních pár stránkách a zběsilé tempo nepovoluje ani v následujících kapitolách. Pořád se něco děje, objevují se stále nová nebezpečí a většina z nich navíc naprosto nečekaně. Konec knihy mi doslova vyrazil dech. Několikrát! Celou dobu máte pocit, že přesně víte, kam příběh směřuje, ale autor vás šokovou terapií vyvede z omylu.

Nyní mi nezbývá než trpělivě čekat na další pokračování. Asi to bude ale těžké, nejraději bych se na něj vrhla okamžitě.

Pokud se vám líbil Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, tak tento další díl vám asi ani nemusím doporučovat, nejspíš jste ho již četli a nebo to máte v plánu. Pokud snad z nějakého podivného důvodu ještě váháte, tak přestaňte a vrhněte se na Podivné město okamžitě. A pokud vám ostatním snad nějakou záhadou tato série unikla a máte rádi fantastické a záhadné příběhy, tak tohle bude přesně to pravé pro vás.

Velice děkuji nakladatelství Jota za poskytnutí této úžasné knihy na recenzi.

hc3

komentáře 2 na “Sirotčinec slečny Peregrinové: Podivné město – Ransom Riggs [RECENZE]”

  1. Suzanne 5.9.2014 v 21:49 #

    Skvělá recenze. Na tuhle sérii se hodně těším, ale zatím mám doma právě jen druhý díl:) Musím si akutně opatřit ten první a pustit se do něj. Grafické zpracování opravdu nemá chybu.

    • Wolf Draven 6.9.2014 v 23:32 #

      Díky :)
      Tak to si určitě co nejdřív sežeň i ten první díl a dej se do čtení :) Stojí to za to :)

Zanechat komentář