Stalker – Lars Kepler [RECENZE]

17 Čvc

Autor: Lars Keplerstalker-kepler
Název:
 Stalker
Série: Joona Linna
Díl: #5
Originální název: Stalker
Nakladatelství: Host
Překlad: Azita Haidarová
Rok vydání: 2015
Vazba: vázaná
Počet stran: 573
Žánr: thriller
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Bez Joony Linny je policie bezmocná.

Policii někdo pošle krátké video, natočené přes okno, na kterém si neznámá žena obléká punčocháče. Následujícího dne je žena nalezena mrtvá. Brutalita vrahova útoku dovede vyšetřovatele k pastorovi Rockymu Kyrklundovi, který byl před devíti lety odsouzen za násilnou vraždu k nařízené psychiatrické péči. Sám si ovšem z události nic nepamatuje — při autonehod utrpěl vážné poškození mozku, projevující se silnými výpadky paměti.

Zatímco však Rocky dosud pobývá na uzavřeném psychiatrickém oddělení, policii přijde další videonahrávka. Nikdo nerozumí tomu, co se děje, ovšem komisařka Margot Silvermanová je přesvědčená, že se jedná o sériového vraha. A Joona Linna před rokem zmizel. Skoro všichni si myslí, že je mrtvý. Skoro všichni.

* * *

Hned v úvodu musím upozornit, že kdo nečetl předchozí knihu s názvem Písečný muž (čtvrtý díl ze série s komisařem Joonou Linnou v hlavní roli), mohl by v této recenzi (i v knize samotné) narazit na několik nechtěných spoilerů.
Ano, kniha Stalker se dá číst i samostatně, ale přišli byste tím o spoustu skvělého a napínavého čtení, takže doporučuji dohnat případné resty a přečíst si nejlépe celou sérii hezky popořadě.

Ti z vás, kteří Písečného muže četli, mají jistě ještě v živé paměti, jak kniha skončila (či neskončila). Příběh, jenž se určitými náznaky vine přes celou sérii, dosahuje vrcholu. Špičkový a svérázný komisař Joona Linna stíhá brutálního zločince Jurka Waltera, jenž mu udělal ze života peklo a kvůli kterému se musel vzdát toho nejdůležitějšího v jeho životě – své manželky a malé dcerky.
Oba dva na konci knihy beze stopy mizí, jako by se po nich slehla zem.
Asi nejen já jsem netrpělivě vyčkávala na další knihu ze série, abych zjistila, co se bude dít dál…

Už je to nějaký ten pátek, co policie minutou ticha uctila památku pohřešovaného Joony Linny a uvolnila jeho kancelář pro novou odbornici na sériové vraždy, vraždy podle předlohy a stalking – kriminální komisařku Margot Silvermanovou a jejího kolegu Adama Júsufa.

Když se v elektronické poště kriminální policie objeví strohý odkaz na kratičké video na Youtube, ve kterém někdo tajně natáčí oknem do ložnice asi třicetiletou ženu, kterak si obléká černé silonky, nikdo tomu nevěnuje velkou pozornost. Ovšem pouze do doby než se ženino brutálně znetvořené tělo najde v řadovém domku na ostrově Lidingö u Stockholmu.

Případu se ujímá Margot Silvermanová, ačkoliv je ve vysokém stupni těhotenství. Zanedlouho policie obdrží nové, velmi podobné video s jinou neznámou ženou a nález znetvořené mrtvoly na sebe nenechá dlouho čekat. Policie je bezradná, tentokrát jim ovšem ještě ztěžuje práci fakt, že manžel druhé zavražděné v šoku hýbal s tělem a důkladně vydrhnul celý dům a zničil tak i veškeré stopy, které by mohly vést k nalezení vraha. Na nic si ovšem nevzpomíná.

Zde do příběhu vstupuje „starý známý“ z prvního dílu série (Hypnotizér) – Erik Maria Bark, psychiatr a terapeut, který se specializuje na psychotraumatologii a medicínu katastrof. Pravidelně spolupracuje s policií a státním zastupitelstvím při náročných výsleších obětí zločinu.
Nyní má za úkol zhypnotizovat Björna Kerna (manžela druhé oběti) a zjistit co nejvíce informací, než vrah opět udeří. Jenže Erik dojde k šokujícímu zjištění, že je díky svým činům v minulosti sám do případu zapleten více, než by si přál.

Setkáváme se znovu i s překrásnou Sagou Bauerovou, která už více jak rok neúnavně pátrá po ostatcích brutálního vraha Jurka Waltera. Je si jistá, že ho několikrát trefila, než jí tehdy zmizel z očí. Zdá se, že konečně narazila na jistou stopu a že Jurek Walter je opravdu definitivně mrtev. Potřebuje se se svým poznatkem podělit s Joonou Linou. Jako jedna z mála totiž nevěří, že Joona opravdu spáchal sebevraždu a vydává se ho hledat. Bude úspěšná? Je možné, že se Joona někde ukrývá a vyčkává?

Nemůžu a ani nechci prozrazovat více, protože bych vás připravila o spoustu nečekaných zvratů a strhujících záležitostí. Hezky se pusťte do čtení a vychutnejte si tento díl sami. Ale vězte, že vás opět čeká nervydrásající příběh se stupňujícím se napětím, který ubíhá velmi svižným tempem, přestože má téměř 600 stran. Mohou za to také ty krátké kapitoly, které jsou pro příběhy s Joonou Linou tak typické a díky nimž se kniha opravdu dobře čte.
A taky se můžete připravit na šokující odhalení a opět docela nečekaný konec. Nebo pro mě alespoň velmi nečekaný byl. Stejně tak jsem celou dobu vůbec netušila, kdo je oním pachatelem. A to právě na krimi příbězích a detektivkách miluju, to tajemství, které graduje celým příběhem, aby pak mohlo udeřit šokující odhalení s o to větší silou.

Už teď se nemůžu dočkat dalšího pokračování. Mám takové tušení, že v budoucnu se možná ještě jméno Jurek Walter objeví, nezdá se mi, že by to bylo až tak jednoduché. No necháme se překvapit, co si pro nás manželské duo, píšící pod pseudonymem Lars Kepler, ještě v budoucnu připraví za překvápka.

Knihu bych doporučila v prvé řadě všem skalním fanouškům Larse Keplera (ale ti určitě mají knihu dávno koupenou a přečtenou) a již klasicky všem milovníkům napínavých detektivních thrillerů či severské literatury.

Jednu věc vám můžu garantovat – po přečtení Stalkera už nebudete nechávat roztáhnuté závěsy!

Za poskytnutí knihy na recenzi velice děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz.

komentáře 2 na “Stalker – Lars Kepler [RECENZE]”

  1. Crowley 20.7.2015 v 08:03 #

    Joona Linna je nejlepší borec!

Zanechat komentář