Temnější odstíny Švédska – John-Henri Holmberg (editor) [RECENZE]

17 Led

temnejsi-odstiny-svedskaEditor: John-Henri Holmberg
Autoři: Tove Alsterdal, Rolf a Cilla Börjlindovi, Åke Edvardson, Inger Frimansson, Eva Gabrielsson, Anna Jansson, Åsa Larsson, Stieg Larsson, Henning Mankell & Håkan Nesser, Magnus Montelius, Dag Öhrlund, Malin Persson Giolito, Maj Sjöwall & Per Wahlöö, Sara Stridsberg, Johan Theorin, Veronica Von Schenck, Katarina Wennstam
Název: Temnější odstíny Švédska
Originální název: A Darker Shade of Sweden
Nakladatelství: Host
Překlad: Azita Haidarová
Rok vydání: 2014
Vazba: vázaná
Počet stran: 383
Žánr: severská detektivka, thriller
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Od chvíle, kdy Stieg Larsson svou slavnou bestsellerovou trilogií Milénium odhalil genialitu švédské kriminální literatury, začali čtenáři na celém světě hltat knihy největších mistrů tohoto žánru.

Do tohoto unikátního souboru přispěli nejvýznamnější a nejoblíbenější švédští autoři detektivek.

Temnější odstíny Švédska osvětlují tuto okouzlující zemi a její obyvatele jako nikdy předtím. Kniha obsahuje sedmnáct povídek, mezi nimiž jsou příběhy z pera takových švédských literárních velikánů, jako je Stieg Larsson, Henning Mankell, Åsa Larssonová, Johan Theorin či Håkan Nesser.

* * *

Severská detektivní krimi literatura zažívá v posledních letech značný „boom“, jak u nás, tak po celém světě. Miliony fanoušků detektivek hltají všechny knihy autorů jako je Stieg Larsson, Jo Nesbø, Henning Mankell, Johan Theorin, Jussi Adler-Olsen, Håkan Nesser, Lars Kepler, Åsa Larssonová, Yrsa Sigurdardóttir, Mons Kallentoft, Erik Axl Sund, Anders De La Motte a mnoho dalších.
Kniha Temnější odstíny Švédska představuje to nejlepší ze švédských autorů krimi na 383 stranách v celkem sedmnácti povídkách s detektivním nádechem.

Já v knize narazila na skvělé povídky mých již několik let oblíbených autorů (Johan Theorin, Åsa Larssonová, Stieg Larsson), dále autorů, s jejichž dílem jsem se seznámila teprve nedávno (Henning Mankell, Håkan Nesser), jakožto i autorů, kteří pro mě do této chvíle byli velkou neznámou (např. Inger Frimanssonová, Dag Öhrlund, Veronica Von Schenck, Katarina Wennstamová).

Z těch neznámých autorů mě asi nejvíce zaujala povídka Inger Frimanssonové nazvaná Tehdy v domě temném pro svůj psychologický podtext, i když samozřejmě všechny povídky měly něco do sebe a každou jsem velmi lačně „hltala“ od první do poslední stránky.

Ona zmiňovaná povídka Tehdy v domě temném vypráví o šestatřicetileté Jannike, která skončila bez práce, bez přítele i bez bydlení. Byla nucena vrátit se na nějaký čas k matce, ale nedělalo to dobrotu. Začaly si brzy lézt na nervy. Matka jí vyčítala, že se ani ve svých letech nedokáže postavit na vlastní nohy, i když se jí v hloubi duše ulevilo, že se její dcera už nestýká s tím muslimem (navíc to byl černoch).

Přítel Artur vyhodil Jannike z bytu, když přišla o práci a on později, po jisté ostudě, zjistil, že dle slov jejích kolegyň byla Jannike z práce „odejita“ kvůli její zálibě v pití alkoholu v pracovní době. Jannike má za to, že je nevinná, že se proti ní kolegyně spikly.
Najde si byt a v sousedství získá i novou kamarádku, asi padesátiletou hlučnou a prostořekou ženu se zlatým srdcem jménem Inga-Lisa. Ta jí jednou vypráví o svém starém doktorovi Rosbergovi, který jí vždy na její „babské“ neduhy předepíše vše, co chce. Naposledy jí předepsal nějaký „dryák“, jenž by prý porazil i vola, kdyby si člověk nedával pozor.

Když o tom Jannike později přemýšlela, začal se jí pomaloučku polehoučku v hlavě rodit nápad. Navštívila doktora Rosberga, vylíčila mu své „problémy“ a nechala si předepsat nějaký lék. Doktor se dle jejích popsaných problémů rozhodl pro dextromordifen, hodně silný preparát, který se nesmí kombinovat s alkoholem. I pouhý hlt požitý společně s touto tabletkou může způsobit zástavu dechu, jenž ovšem nastává až tak za půl hodiny, kdy už je na nějakou pomoc pozdě. Ten lék je stejně záludný jako jedovaté houby. Jenže rychlejší, mnohem rychlejší. Navíc mají prášky příjemnou chuť, takže se musí dávat velký pozor, aby se k nim nedostaly například děti.

Doma Jannike vyzkouší, jak dobře se prášky rozpouštějí ve vodě a v alkoholu. Od kamarádky Ingy-Lisy má spoustu drobných věcí, kterých se ona chtěla zbavit a Jannike přišlo líto, že by měly skončit v popelnici. Jsou tam samé pěkné svícínky, figurky skřítků či slámové hvězdičky. Všechny je hezky zabalí jako dárečky. Každý opatří jmenovkou a připojí přání veselých Vánoc. Potom připraví glögg (teplý, alkoholický nápoj, něco jako naše svařené víno, který se pije na Severu např. při příležitosti vánočních večírků) a spolu s dárečky ho dopraví do své bývalé práce…

Tuto přehlednou a v angličtině poprvé vydanou antologii švédských detektivních povídek, která byla následně přeložená i do dalších jazyků, má na svědomí John-Henri Holmberg, spisovatel, překladatel, editor antologií, časopisecký a knižní redaktor i vydavatel, jenž byl blízkým přítelem Stiega Larssona. Ve svém úvodu zajímavě popisuje celou historii detektivního žánru ve Švédsku. Pokusil se v něm nastínit a vysvětlit specifické jevy, jež utvářely dnešní podobu švédské kriminální literatury.

Snažil se též sestavit co nejširší a nejpestřejší reprezentativní vzorek próz i autorů, aby si na jeho základě čtenář mohl vytvořit ucelenou představu o mnohostrannosti současné švédské kriminální literatury. Škála stylů i námětů je skutečně bohatá. Čtenář se setkává s tradičním odhalováním zločinu, policejním vyšetřováním, regionálním vyprávěním, příběhy se sociální či politickou tematikou či povídkami určenými především k pobavení. Naleznete zde i jednu povídku odehrávající se v minulosti a jednu z budoucnosti.

Mnohé z příběhů obsahují odkazy na národní obyčeje a zvyklosti, místa či jiné zvláštnosti, jež jsou domácímu (švédskému) publiku obvykle známé. Aby si vyprávění mohli vychutnat do nejmenších detailů i čtenáři neznalí švédských poměrů, opatřil editor každou povídku úvodem obsahujícím stručné vysvětlení. Po povídce ještě následuje krátký medailonek o autorovi či autorech dané povídky.

Kniha je ideální třeba pro někoho, kdo si zatím k detektivkám či k severské literatuře nenašel cestu a váhá, kterým autorem začít. Zde si může vybrat, čí styl mu sedne nejlépe.
Antologie se samozřejmě bude také zamlouvat všem, kteří jsou již ostřílení „severkáři“ a jen si chtějí doplnit sbírku, popřípadě se seznámit s nějakým novým autorem či se více zajímají o vývoj  švédské kriminální literatury.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji internetovému knihkupectví  KNIHCENTRUM.cz.

 

komentářů 7 na “Temnější odstíny Švédska – John-Henri Holmberg (editor) [RECENZE]”

  1. Orvokki 19.1.2015 v 17:57 #

    Tá poviedka, ktorú si vybrala, vyzerá dosť desivo, ale viem si predstaviť, ako taká situácia dopadne. A neviem prečo, trochu mi pripomenula poviedky Temné vody od Kodži Suzuki, ktoré som čítala strašne moc rokov dozadu.

    • Wolf Draven 25.1.2015 v 18:57 #

      Máš pravdu, má to takovou podobnou atmosféru :)

  2. Ilona D. 20.1.2015 v 19:18 #

    Severské detektivky mám dost ráda, takže si určitě doplním sbírku i o tuto knihu, i když jsem od autora nic nečetla. Což ale vůbec nevadí, protože jsem zvědavá na jeho styl. Krásná recenze :)

    • Wolf Draven 25.1.2015 v 18:59 #

      Tady je těch autorů trošičku víc ;)

  3. Anna Elizabeth Potter 23.1.2015 v 19:41 #

    Knihu jsem dostala k Vánocům, tak doufám, že se mi bude líbit :)

    • Wolf Draven 25.1.2015 v 18:58 #

      Tak snad tě nezklame! Ale jestli máš ráda severské detektivky, tak ani nemůže ;)

  4. Spooky 30.1.2015 v 10:08 #

    Mám ji už doma a těším se na ni :)

Zanechat komentář