Válka s mloky – Karel Čapek [RECENZE]

3 Led

valka-s-mlokyAutor: Karel Čapek
Název: Válka s mloky
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2013
Vazba: vázaná
Počet stran: 224
Žánr: česká klasika, sci-fi
Mé hodnocení: 4,5/5

Anotace

Slavná antiutopická sci-fi z roku 1936 pojednává o rase inteligentních mloků, kteří se napřed nechají využívat jako levná pracovní síla, ale po čase se jejich populace přemnoží a začne lidstvo ohrožovat. Jelikož mloci nemůžou žít na souši, postupně likvidují pevninu a rozšiřují své mořské teritorium. Lidé je přitom stále zásobí nástroji a zbraněmi, ačkoliv vědí, že je mloci plánují zničit. V rozpínavosti národa mloků lze vidět paralelu s politikou Třetí říše a jejich teorií o Lebensraumu. Autor ponechal v knize záměrně otevřený konec.

* * *

Kniha Válka s mloky pro mě byla opravdu velmi příjemným překvapením! Samozřejmě jsem o ní slyšela už mnohé, ale nikdy by mě nenapadlo, že je tak čtivá a chvílemi i velmi napínavá a zábavná. Navíc na tu úžasnou novou obálku edice Omega se nemůžu vynadívat.

Nejen díky tomuto dílu, které je považováno za jakousi alegorii, protifašistický román (ano, dá se to tam najít, když víte, kde a co hledat), se Karel Čapek zařadil mezi předchůdce sci-fi literatury. Já bych možná dokonce slovo předchůdce vynechala, protože tato kniha strčí mnoho jiných sci-fi děl do kapsy a lehce se otírá i o žánr fantasy.

Samotný román se dělí na tři části. První z nich – označená jako Kniha První nese název Andrias Scheuchzeri. Děj nás zavede na ostrůvek Tana Masa, kde se právě nachází loď Kandong Bandoeng s kapitánem van Tochem. Pátrá zde se svou posádkou po perlách, ale jak se zdá, je už vše vyloveno. Jediné perly se dají nalézt už jen v Devil Bay, ale tam se místní – Batakové – neodváží, tomu místu se vyhýbají, protože tam podle nich přebývají jakési bytosti, které nazývají mořští „čerti“ – Tapa. Jsou velcí asi jako desetileté dítě a naprosto holí, bez chlupů i vlasů, tmavé pleti. Mají ještěrkoidní ocas, jen čtyři prsty a mrkají spodními víčky.

Kapitán ale na čerty nevěří a vydá se spolu s dalšími členy posádky – Švédem Jensenem, Islanďanem Gudmundsonem, Finem Gillemainenem a dvěmi sinhálskými lovci perel – na člunu do Devil Bay. Zde se poprvé kapitán setká s mloky, kteří se mu tuze zalíbí a tím započne jeho podivínství, vezme si roční dovolenou a odstěhuje se na ostrov Tana Masa.

V další kapitole se setkáváme s redaktory novin, kteří se vydávají za panem Vantochem do Jevíčka, protože o něm někde něco zajímavého zaslechli a v okurkové sezóně se chytají každého stébla. Pan Vantoch, který občas mluví víc anglicky než česky, jim odmítá cokoliv prozradit, dokud nezaplatí loď a nevyplují s ním pro perly. Novináři nemají peníze, takže ho odkážou na jeho krajana z Jevíčka, pana Bondyho, prezidenta velké firmy.

Díky vrátnému Povondrovi se pan Vantoch dostane až k panu Bondymu, který se zájmem přijme ve své kanceláři kapitána J. van Tocha. I když je následně trošku zklamán, že má český a ne holandský původ, jak dle jména předpokládal. Pan Vantoch vypráví o „čertech“ – mlocích –, jak jim pomáhal otevírat škeble a nechával si perly, jak mloky naučil zacházet s nožem, aby se mohli bránit žralokům, jak mloci stavěli hráze a pořád se učili. Nakonec spolu uzavřou spolupráci a obchod s perlami a mloky, coby levné pracovní síle, jen vzkvétá. Po Vantochově smrti jsou mloci podrobováni různým nehumánním pokusům, jsou ve velkém množeni a využíváni a prodáváni jako otroci na všemožné, převážně těžké, práce po celém světě. Díky jejich schopnosti se učit, začnou mloci i mluvit. Jejich latinský název zní Andrias Scheuchzeri.

V knize druhé nazvané Po stupních civilizace se opět setkáváme s vrátným panem Povondrou, který začal sbírat výstřižky z novin se zmínkami o mlocích. Mnohé z nich jsou právě k vidění (a čtení) v této části. Některé z útržků jsou dokonce i jinou řečí. Podle těchto krátkých zpráv se dozvídáme o tom, co se s mloky – těmi teď již velmi inteligentními tvory – dále dělo, jak přibývalo jejich konfliktů s lidmi a proč vše vyústilo až ve válku s mloky, což je název nejen celého románu, ale i třetí knihy.

Velmi mě překvapil ten zvláštní otevřený konec, kde v poslední kapitole vede autor dialog sám se sebou a zamýšlí se nad lidstvem jako takovým. Ono ne nadarmo se říká, že největším nepřítelem lidí je člověk sám.

Karel Čapek právem patří mezi opěvované autory české klasiky. Jeho mistrovský um s jakým dokáže využít český jazyk a jeho obrovskou slovní zásobu i velmi neobvyklá slova je přímo dechberoucí. Velice mě zaujal i jeho značně osobitý humor, jímž jsou stránky knihy protkány od začátku až dokonce. Válka s mloky rozhodně zavdává spoustu materiálu k přemýšlení a zamyšlení se nad činy společnosti a lidstva.

Jediná věc, kterou bych knize vytkla, jsou někdy velmi zvláštně za sebou jdoucí novinové výstřižky, v jejichž návaznosti či pokračování na druhé straně jsem se trošku ztrácela, zvlášť když se do toho ještě přimíchaly poznámky a vysvětlivky pod čarou. Jinak jsem byla ale celkově spokojená a určitě doporučuji všem si tuto knihu přečíst. Nebojte se slov jako „česká klasika“ či „povinná četba“, berte tuto knihu jako takového dědečka všech těch dnešních tolik populárních dystopií a sci-fi či fantasy příběhů a přečtěte si ji, nebudete litovat.

Velice děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí této skvělé knihy na recenzi.

Zajímavost

V plánu je natáčení filmu Válka s mloky, ve kterém by se mělo objevit několik známých hollywoodských hvězd. Určitě si ho pak nenechám uniknout a jsem na něj opravdu zvědavá.

*

Alegorie – je text, jehož doslovné znění či zjevná podoba má vypovídat o něčem jiném, nezjevném. Je to tudíž dílo, jehož vlastní smysl je skryt a k porozumění vyžaduje nějaký klíč.
Alegorie jako literární stylistický útvar označuje text, jehož doslovný, první význam není podstatný (a nemusí být ani smysluplný), ale který skrývá význam druhý, hlubší a skrytý. Úkolem alegorie je většinou tento pravý význam skrýt tak, aby jej pochopili jen zasvěcení.

komentářů 7 na “Válka s mloky – Karel Čapek [RECENZE]”

  1. Dragita 3.1.2014 v 23:33 #

    četla jsem Čapka kdysi jako povinnou četbu, ale tahle mi unikla. Rozhodně napravím, vím, že Bílá nemoc a R.U.R mě bavily:)

    • Wolf Draven 3.1.2014 v 23:40 #

      Já teď čtu „Dramata“ a součástí je právě i R.U.R. a Bílá nemoc a taky to vypadá zajímavě, ale Válka s mloky mě fakt hodně překvapila, ze začátku jsem ji úplně hltala :)

  2. Owlie 4.1.2014 v 17:19 #

    Na Válku s mloky se také chystám, v souvislosti s maturitní četbou. Skvělá recenze, díky za popostrčení! :)

    • Wolf Draven 4.1.2014 v 17:21 #

      Tak snad se ti to taky bude líbit :)

  3. Spooky 13.1.2014 v 14:11 #

    To je fakt super obal!!! :)

Zanechat komentář