Včera tě budu milovat – Cristin Terrillová [RECENZE]

6 Srp

vcera-te-budu-milovatAutor: Cristin Terrill(ová)
Název: Včera tě budu milovat
Série: All Our Yesterdays
Díl: #1
Originální název: All Our Yesterdays
Nakladatelství: Egmont
Překlad: Hana Březáková
Rok vydání: 2014
Vazba: brožovaná
Počet stran: 304
Žánr: scifi, YA, cestování v čase, romantika
Mé hodnocení: 4,5/5

Anotace

Marina má vše: peníze, přátele i skvělou budoucnost. Navíc se už od dětství důvěrně zná s pohledným chlapcem od vedle, který je matematický genius a pochází z jedné z nejslavnějších rodin v zemi.
Em nemá nic: je uvězněna v malé cele uprostřed vojenského komplexu. Zbývá jí jen hlas chlapce z vedlejší cely a seznam úkolů, který najde v odtokovém kanálku.
Přesto mají Marina a Em společnou jednu důležitou věc: jsou jedna a tatáž dívka. Em nyní musí cestovat v čase o čtyři roky zpátky, aby zabránila děsivé budoucnosti, před kterou prchá. Je jen jeden způsob, jak to udělat: Em musí zabít člověka, který vynalezl stroj času – svého nejlepšího kamaráda z dětství a chlapce, kterého celé roky tajně miluje. Ale Marina se ho nevzdá bez boje a je odhodlaná ho chránit za každou cenu, i kdyby to mělo znamenat, že sama přijde o život. Ocitne se tak spolu s Em v závodě s časem, který však může vyhrát jen jedna z nich.

* * *

Kniha All Our Yesterdays mi byla doporučena jednou zahraniční blogerkou. Já jsem věděla, že se chystá české vydání, takže jsem si rovnou počkala na něj, i když se musím přiznat, že anglický název i obálka se mi líbí o trošičku víc. Český název má také něco do sebe a obálka taky není úplně špatná, ale slibuje trošku něco jiného a osobně preferuji obálky bez obličejů. Chválím ale překlad, který se mi zdál hodně zdařilý.

Děj knihy nás zavede do nepříliš vzdálené budoucnosti. Nahlédneme nejdříve do vězeňské cely, kde přežívá dívka Em. Jejím společníkem ve vedlejší cele za neprůhlednou zdí je chlapec Finn, kterého miluje a jeho hlas je na dlouhou dobu to jediné, co ji ještě udržuje při životě. Em občas navštěvuje (prozatím) tajemný doktor, nechává ji mučit a snaží se dostat k jistým dokumentům. Em mu ale nehodlá nic prozradit. Neustále ji přitahuje pohled na odtokový kanálek uprostřed betonové podlahy její cely. Když se jí za velmi komplikovaných podmínek podaří dostat do kanálku ruku, nachází v něm schovaný papír v sáčku. Na papíře nalezne seznam psaný její vlastní rukou. Protože ona ale seznam v životě neviděla, dochází jí, že ho sepsalo čtrnáct verzí jí samotné. Téměř všechny položky seznamu jsou již přeškrtané, na ni zbývá poslední úkol a ten zní: „Musíš ho zabít“.

Em s Finnem musejí utéct ze svého vězení v přísně utajovaném komplexu, za pomocí Cassandry se vrátit v čase a pokusit se změnit budoucnost. Budou úspěšní v přepisování historie? Podaří se jim včas splnit úkol a zabránit tak vynalezení stroje času? Zabijí chladnokrevně  zatím nevinného chlapce, kterého kdysi tak dobře znali nebo dovolí citům, aby jim komplikovaly či dokonce zhatily jejich poslání? A co když se potkají se svými mladšími já? Co se stane?

V příběhu sledujeme hned několik časových linek. Seznamujeme se také s šestnáctiletou Marinou Marchettiovou, o čtyři roky mladší verzí Em, jejíž jedinou starostí je probírat s kamarádkami holčičí věci a netrpělivě čekat na návrat svého souseda a nejlepšího kamaráda Jamese. Marina je do něj beznadějně zamilovaná a po minulém školním plese se zdálo, že i James k ní chová vřelé city. Proč se jí ale neozval z cesty, na kterou se vydal se svým starším bratrem Natem, kongresmanem? A proč ji pozval „na rande“ zrovna na dobročinou akci národního výboru demokratů, kde bude mít Nate proslov? A proč s sebou musí tahat i toho svého otravného kámoše?

Nemůžu prozradit z děje už nic dalšího, protože byste přišli o všechna ta zajímavá překvapení, šokující odhalení a nečekaná propojení, kterých si v této knize opravdu užijete spoustu. Některé záležitosti tak nějak předem tušíte, ale při jiných vám určitě padne brada, tak jako se to stalo i mně. Některé věci jsou opravdu nečekané a o to větší dopad na mě měly. Kniha pro mě byla příjemným překvapením, protože jsem čekala naprosto něco jiného. Dostala jsem ale velmi silný příběh plný akce a napětí, zrady, přátelství, lásky, rozdílného vnímání dobra a zla v širším kontextu, cestování v čase a tak nečekaného konce, který mě doslova dostal do kolen.

V knize je i tentokrát u některých tolik neoblíbené střídání pohledů, ale vězte, že tentokrát je to opravdu nutné a na místě. Potřebujeme sledovat nejen časovou linii Em a její pohled na věc, ale taktéž je důležitý pohled její naivnější a mladší verze coby Mariny. Dalo by se vlastně říct, že to není ani několik pohledů různých postav, ale různé pohledy jedné postavy, jen s časovým odstupem.

Nevím jak vás, ale mě vždycky fascinovalo vše kolem cestování v čase, ať už filmy, knížky (fikce i ty vědecké) či různé pořady. Neříkám, že všemu rozumím, to vůbec, občas mám pocit, že mi ze všech těch domýšlení paradoxů exploduje hlava :D Ale neustále mě zajímá vše okolo urychlovače částic a hltám každou zprávu, kterou vědci zveřejní. Na jednu stranu by bylo úžasné, kdyby se člověk mohl vrátit v čase a něco špatného změnit. Na stranu druhou, kdyby se stroj času dostal do špatných rukou… Možná i díky tomu mě z tohoto příběhu tak mrazilo. Přitom zde byl původní záměr chvályhodný. A upřímně, byli byste schopní třeba zabít nějaké nevinné a bezbranné dítě, i když byste věděli, že časem z něj vyroste třeba druhý Adolf Hitler? Já si nejsem jistá…

Co se jednotlivých postav týče, tak nejvíce sympatický mi byl Finn a to jak jeho starší, tak i mladší verze. Tuto postavu prostě nemůžete nemít rádi. Em mi taky sedla do vkusu, ale její mladší verze mě hlavně ze začátku značně iritovala. Její chování a smýšlení se ovšem dá omluvit jejím věkem a poměry, z kterých pochází. James ve své mladší verzi byl v pohodě, ale občas až příliš pohlcený sám sebou a svými myšlenkami a občas jsem ho nechápala, ale to je asi normální :) K jeho verzi z budoucnosti se nebudu vyjadřovat…

Každopádně mě kniha velice nadchla a jsem zvědavá na pokračování, protože si  tak úplně nedokážu představit, kterým směrem autorka příběh povede dál. No, nechám se překvapit.

Včera tě budu milovat bych doporučila všem nadšencům do YA literatury, kteří si oblíbili různé dystopické a vědeckofantastické příběhy, ale zaujmout by mohla i ostatní fanoušky scifi a někomu by se zas mohla zamlouvat ta romantická linka. Kniha prostě stojí za přečtení, takže neváhejte.

komentářů 6 na “Včera tě budu milovat – Cristin Terrillová [RECENZE]”

  1. Míša 6.8.2014 v 21:20 #

    Skvela recenze, tuhle knizku bych si taky rada precetla :) ma krasnou obalku!

  2. Suzanne 6.8.2014 v 21:46 #

    Povedená recenze, knížku mám doma půjčenou z knihovny, ale pořád se do ní nějak nemůžu pustit. Ale dost jsi mě navnadila, takže už na ni taky brzy dojde řada:)

  3. Ava 10.8.2014 v 09:20 #

    Já upřímně taky preferuju obálky bez obličejů, ale tahle není tak špatná… hezká recenze :)

    • Wolf Draven 16.8.2014 v 15:02 #

      Díky :)
      Máš pravdu, takhle obálka není špatná :) Navíc se mi moc líbí ten nafialovělý odstín :)

Zanechat komentář