Ve stínu černých ptáků – Cat Wintersová [RECENZE]

24 Kvě

VestinucernychptakuAutor: Cat Winters(ová)
Název: Ve stínu černých ptáků
Originální název: In the Shadows of Blackbirds
Nakladatelství: Jota
Překlad: Libuše Čižmárová
Rok vydání: 2014
Forma: e-kniha
Počet stran: 352
Žánr: Young Adult, paranormální, historie
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

V roce 1918 si v kalifornském San Diegu vybírají svou daň smrtící chřipka a první světová válka. Šestnáctiletá Mary Shelley Blacková, pojmenovaná po slavné autorce románu o Frankensteinovi, dívka s přírodovědným nadáním, která se ocitla bez rodičů, odjíždí ke své tetě z Portlandu v Oregonu do San Diega.
Zděšeně sleduje, jak se zde zoufalí pozůstalí hrnou na seance a k fotografům duchů, kde hledají útěchu. Jedním z takových fotografů je i bratr jejího milého Stephena Emberse Julius, jehož Mary Shelley považuje za podvodníka.

Po Stephenově smrti na válečné frontě ve Francii se Mary Shelley vystaví v bouři bleskům, je zasažena a nakrátko umírá. Když se vrátí mezi živé, má zvláštní schopnost – cítit chuť emocí. Stephenův duch se k ní v noci vrací a prosí ji o pomoc – nemůže odpočívat v pokoji, protože ho mučí tajemní obrovští černí ptáci.
Uvěří Mary Shelley v existenci duchů? A podaří se jí odhalit důvod Stephenova utrpení a pomoci mu?

* * *

Kniha Ve stínu černých ptáků mě zaujala hned z několika hledisek. Za prvé svým názvem, který ve mně vyvolával představy nějakého mrazivého příběhu, protože v mytologii bývají černí ptáci (tzn. většinou krkavcovití, mezi něž patří třeba havran, vrána, krkavec či kavka) spojováni se smrtelností, úmrtím či válkou. Třeba i indiáni je považovali za symbol smrti nebo zlé znamení. Někdy jsou pokládáni za průvodce, kteří vám ukáží cestu do záhrobí nebo jsou zatracováni jako mrchožrouti hodující na mrtvých tělech padlých.
Za druhé svou obálkou, která tuto představu značně podtrhuje a myslím si, že se opravdu povedla. A za třetí anotací, jenž tuto představu navíc i potvrzuje. Čtení jsem si dokonale užila dle mého očekávání.

Spojení fiktivního duchařského příběhu a reálné epidemie smrtící „španělské“ chřipky v historickém období první světové války je opravdu působivá nevšední záležitost. Výsledkem je velmi poutavý a neobvyklý, po všech stránkách děsivý příběh. Ovšem nejsem si tak úplně jistá, jestli čtenáře víc mrazí z toho vymyšleného hororového příběhu nebo reálného popisu hrůz války či bezmocnosti se chránit před nebezpečnými a zákeřnými viry, které nenápadně útočí ze všech stran a je jim jedno, jestli jste bohatý nebo chudý, mladý nebo starý či slavný nebo úplně obyčejný člověk.

Hlavní postavou knihy je šestnáctiletá dívka Mary Shelley, kterou zastihneme v momentě, kdy se vydává na cestu vlakem přes chřipkou sužovanou zem. Její tatínek jí dal přesné instrukce, jak se zachovat v případě, že by ho zatkli za protiválečné aktivity. Což se také přesně stalo. Maminku nemá, umřela při porodu, takže jediná její žijící příbuzná je teta Eva (maminčina sestra). Tato šestadvacetiletá svérázná stavitelka lodí ji vřele přijme ve svém domě, ale většinu času tráví v docích, takže se Mary Shelley cítí často dosti osaměle. Alespoň nějakou útěchu jí poskytují dopisy od nejmilejšího kamaráda a později i její velké životní lásky Stephena, který se před časem dobrovolně přidal k armádě a momentálně bojuje někde ve Francii.

Shell (jak ji Stephen oslovoval) společně se svou tetou navštíví dům Stephenovy rodiny. Stephenův bratr Julius, fotograf, si zde zřídil živnost. Vydělává focením rodin, kteří ztratili někoho milovaného. Duchové jejich blízkých se následně objevují na vyvolaných snímcích. Mary Shelley je skálopevně přesvědčená, že jde o podfuk, ale jen do té doby, než se sama nechá vyfotit a na obrázku se objeví Stephenova tvář. Když se posléze dozvídá, že Stephen padl v boji, zoufalství nad ztrátou milovaného ji přivede až na pokraj smrti. Otřese to nejen její vírou, ale od základů  se vše mění, včetně jejího pohledu na posmrtný život.

Duch Stephena ji pravidelně navštěvuje, ale zdá se, že si neuvědomuje, že je mrtvý a navíc ho sužují nenechaví černí ptáci. Bude mu Shell schopná pomoci nalézt klid? Vyřeší záhadu hrozivých opeřenců? Podaří se jí opět přelstít smrt nebo si ji chřipka pěkně vychutná? Odpovědi na tyto otázky i mnohem více naleznete v této neobvyklé knize.

Mary Shelley je velmi netypická postava na svoji dobu. Je značně pokroková, miluje vědu a těší ji přicházet na kloub všem záhadným věcem. Sama se dobrovolně neustále vzdělává ve všech možných oblastech, rmoutí ji, že školy jsou kvůli epidemii zavřené. Snaží se vždy zjistit, jak přesně věci fungují, takže věčně něco rozebírá. (A to doslova i v přeneseném významu.) I přes zármutek ze ztráty Stephena je rozhodnuta pomoci jeho duši získat klid a to i za cenu, že už se s ním nikdy neuvidí. Neváhá ani riskovat svůj život, aby zachránila své milované.

Kromě duchařského příběhu kniha nabízí také pohled na tehdejší reálie, vykresluje válečnou náladu a nastiňuje nám někdy ne příliš úspěšný boj se zákeřnou epidemií. Některé ze zaručených receptů proti chřipce z dnešního pohledu vyvolávají na tváři čtenářů úsměv, ale když si uvědomíme, že i v dnešní době, kdy víme již zase o něco víc, a přesto i tak umírá několik lidí denně na zmutované formy chřipky, úsměv pomalu mizí.
Na cibuli se ale jistě budu od teďdívat naprosto odlišným pohledem a asi si hodně dlouho nedám cibulovou polévku.

Při čtení vám bude naskakovat husí kůže, ucítíte příjemné mrazení v zádech. Kniha má nezapomenutelnou atmosféru a je navíc doplněna působivými a dechberoucími fotografiemi, které v papírové formě musejí být ještě více impozantní.

Knihu doporučuji nejen příznivcům Young Adult literatury, ale i milovníkům strašidelných hororových a duchařských příběhů, a také všem, kteří si rádi přečtou fikci zasazenou do reálného historického období.

Za recenzní výtisk v elektronické podobě velice děkuji brněnskému nakladatelství Jota.

 

Zajímavost

Španělská chřipka je označení celosvětové chřipkové pandemie, která probíhala v letech 1918-1920. Smrtnost pandemie je odhadována na více než 2,5 %, počet obětí se udává mezi 20 a 100 miliony, odpovídající 10 až 20 % z celkově nakažených lidí.

Dnešní výzkum řadí mezi příčiny vysoké úmrtnosti a neobvyklého věkového profilu obětí efekt „cytokinové bouře“ – virus zhoršil příznaky, zvýšil úmrtnost a způsobil přehnanou reakci imunitního systému. Tudíž více umírali lidé se silnějším imunitním systémem, především dospělí mezi 20 a 40 lety.

Výzkumy vedly také k závěru, že španělská chřipka vznikla přenosem z ptáků, stejně jako H5N1 – podtyp viru ptačí chřipky, jehož rozšíření ve světových ptačích populacích je známo od 30. let 20. století.

zdroj: wikipedie

 

Protože mě téma o španělské chřipce dost zaujalo, hledala jsem více informací na internetu. Přikládám odkazy na nějaké české články, kdyby jste měli také chuť se dozvědět více.

Proč byla španělská chřipka tak smrtící?

Dědictví španělské chřipky

Španělská chřipka zabíjela, protože narazila na bezbrannou generaci

komentářů 6 na “Ve stínu černých ptáků – Cat Wintersová [RECENZE]”

  1. Anne Leyyd 26.5.2014 v 19:12 #

    působivě napsaná recenze, navíc doplněná o zajímavá fakta – bezvadné! :-) na knihu se moc těším, už jsem ji držela v ruce a ta obálka, grafické zpracování i fotografie jsou opravdu působivé a i jen na to „podívání“ z toho sálá ta nezaměnitelná atmosféra :-)

    • Wolf Draven 6.7.2014 v 21:22 #

      Díky moc :)
      Téhle knize se atmosféra opravdu nedá upřít :)

  2. Jana 27.5.2014 v 10:09 #

    Na tuhle knihu se moc těším, už aby se mi dostala do spárů :-)

    • Wolf Draven 6.7.2014 v 21:23 #

      Tak pak dej vědět, jak se líbila tobě :)

  3. Bastera 27.5.2014 v 21:27 #

    Moc pěkná recenze, měla jsem na knihu podobný názor :)

    • Wolf Draven 6.7.2014 v 21:22 #

      To mě nepřekvapuje ;)

Zanechat komentář