Vesmír versus Alex Woods – Gavin Extence [RECENZE]

20 Úno

vesmír-vs-alex-woodsAutor: Gavin Extence
Název: Vesmír versus Alex Woods
Originální název: The Universe Versus Alex Woods
Nakladatelství: Argo
Překlad: Jitka Fialová a Petra Luňáková
Rok vydání: 2013
Vazba: vázaná
Počet stran: 350
Žánr: současná literatura, YA
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Alex Woods si uvědomuje, že jeho život nezačal zrovna konvenčním způsobem. Vyrůstá jen s matkou, která je navíc jasnovidka, a je mu naprosto jasné, že za to tu a tam schytá od kluků nakládačku. A ví taky, že se někdy můžou přihodit i ty nejnepravděpodobnější věci – má jizvu jako důkaz. Zatím ale ještě netuší, že ze setkání s mrzoutským samotářem, vdovcem panem Petersonem, vznikne nečekaně přátelství, v němž se naučí, že člověk v životě dostane jen jednu šanci. A že se musí rozhodnout co možná nejlíp.

* * *

Už když jsem se o této knize dočetla na Goodreads, tušila jsem, že by se mohla zařadit mezi mé oblíbené a měla jsem naprostou pravdu. Ovšem než jsem si stihla knihu objednat v angličtině z Bookdepository, náhodou jsem na netu zjistila, že vychází v několika málo dnech česky a tak jsem zanedlouho zamířila k Barvičovi a Novotnému vyzvednout si svou „objednávečku“ a ihned jsem se vrhla do čtení.

Jelikož nám hned na začátku autor tak nějak prozradí jisté záležitosti, víme v podstatě, jak kniha skončí, ale než se k tomu konci dostaneme, čeká nás ještě spousta zajímavého čtení. A vězte, že to rozhodně nebude ztráta času.

Dějem nás provází sedmnáctiletý Alexander Morgan Woods, kterému v deseti letech spadl na hlavu meteorit. Opravdu! Nedělám si srandu. Alex byl zrovna v koupelně, když jeho matka-samoživitelka, jasnovidka, kartářka a majitelka esoterického krámku slyšela ránu, jak meteorit proletěl střechou a zasáhl Alexe do hlavy. Pobyl si pak nějakou dobu v nemocnici, než se probral z komatu. Dodneška má na hlavě obrovskou jizvu a v jejím místě mu nerostou vlasy. Také se u něj začaly časem po té nehodě objevovat záchvaty, má epilepsii spánkového laloku.

Alex nám svůj příběh líčí pěkně celý a od začátku. Na nehodu s meteoritem si přímo sám osobně nevzpomíná, vše zná jen z vyprávění ostatních a z novin. Z paměti se mu ale vytratilo i čtrnáct dní před nehodou.
Během uzdravování se stal středem zájmu různých lékařů a vědců, ale také novinářů a reportérů. Samotný meteorit velikosti pomeranče si k prozkoumání odnesla doktorka astrofyziky se specializací na planetární vědy Monika Weirová, která Alexe několikrát navštíví, věnuje mu knihu a poskytne mu nemalé množství informací o meteorech, meteoritech i meteoroidech. Po čase mu meteorit odevzdá zpátky, aby s ním mohl dělat, co sám uzná za vhodné. Alex s ní udržuje písemný kontakt i nadále.

Kvůli nehodě a epileptickým záchvatům nemohl Alex dlouho chodit do školy, takže ho doučovala jedna prapodivná učitelka doma. On se ale raději vzdělával sám a hodně četl, hlavně knihy o mozku a jeho funkcích a také o astronomii. Po čase je rozhodnuto, že nastoupí do nižšího ročníku. Jenže něčím se lišit na střední je ten nejhorší zločin, který lze spáchat. A tak si Alex „užívá“ šikanování.

Při jednom úprku před šikanujícími spolužáky se ukryje v kůlně na nářadí v zahradě jednoho válečného veterána a vdovce. Kluci ve vzteku poničí skleník a Alex prodělá další ze svých záchvatů, takže nestihne utéct dřív, než ho najde pan Peterson a obviní ho z vandalství. Jelikož nechce prozradit pravé viníky, donutí ho maminka vynahradit nabručenému starci škodu tím, že mu bude dělat společnost a pomáhat s drobnými pracemi. Ani jeden z nich není zpočátku tímto nápadem nadšen, ale brzy mezi nimi vznikne jakési zvláštní přátelství, které je sem tam zkoušeno jistými ranami osudu.

Tohle byla fantastická kniha a úžasný čtecí zážitek, který si hodlám zase brzy zopakovat, ale vím, že už to nebude takové jako poprvé. Kniha je nejen o dospívání, hledání sebe sama, ale dotýká se také složitých témat, jako je smrt a eutanazie.

Alexe je velmi těžké si nezamilovat. Neměl to v životě vůbec lehké, ale nijak si přehnaně nestěžuje a dává do všeho své srdce. Na jednu stranu je velmi chytrý a sečtělý, ale na druhou stranu v něm někdy převládá taková dětská naivita a nevinnost. Nejen meteorit, ale i setkání a následné přátelství s panem Petersonem změní Alexovi život a nasměruje ho na zvláštní spletitou cestu.

Při čtení jsem se nejednou smála na celé kolo některým Alexovým vtipným i upřímným popisům a lehce ironickým komentářům, ale také jsem si nejednou poplakala při dojemných scénách a konec mě emočně srazil na kolena, i když jsem předem věděla, jakým směrem se bude příběh ubírat.
Je to veselé i smutné čtení, přesně takový jako je život sám. Jedinou vadou knihy bylo to, že po 350 stranách skončila a já se musela s Alexem rozloučit.

Doporučuji naprosto úplně všem bez rozdílu si Alexův příběh vychutnat. Takhle kniha toho má spoustu co říct celé škále čtenářů.

komentářů 6 na “Vesmír versus Alex Woods – Gavin Extence [RECENZE]”

  1. Bastera 20.2.2014 v 19:51 #

    Tahle kniha.vypadá velmi zajímavě, taková by se mi také mohla líbit! :)

  2. Wolf Draven 21.2.2014 v 10:08 #

    Nějak se mi nepodařilo u této recenze přesně vyjádřit všechny myšlenky a pocity… Ale líbit se bude určitě všem :)

  3. Madeleine 21.2.2014 v 20:04 #

    Podle tvé recenze to vypadá opravdu zajímavě a já bych se do knížky konečně mohla pustit, když ji mám od června doma… :D :)

    • Wolf Draven 23.2.2014 v 17:40 #

      To se určitě pusť, je fakt super :)

  4. Myanmar 22.2.2014 v 15:21 #

    Tuhle knížku jsem měla půjčenou z knihovny, ale než jsem se do ní stihla začíst, musela jsem ji vrátit. Ani nevíš, jak mě to teď mrzí! Super recenze :)

    • Wolf Draven 23.2.2014 v 17:41 #

      Tak zkus si ji vypůjčit znova a nebo rovnou koupit, fakt za to stojí :)

Zanechat komentář