Waiting For The Magic – Patricia MacLachlan [RECENZE]

11 Úno

Waiting-for-the-Magic-MacLachlan-PatriciaAutor: Patricia MacLachlan
Název: Waiting For The Magic
Nakladatelství: Atheneum Books for Young Readers
Rok vydání: 2011
Vazba: paperback
Počet stran: 143
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

People may drift apart But love can hold them together.
Sometimes we find that love through magic –
Sometimes that magic is all around us.
This is a story about all of these things.
But it’s also a story about how four dogs and one cat help one boy and his sister save their family.

* * *

Tato roztomilá knížečka mě uchvátila už svým nádherným obalem s ilustrací čtyř pejsků, kočičky a dvou dětí, kterou má na svědomí Amy June Bates. Stejně tak jsou její ilustrace i uvnitř knihy a nejsou o nic míň povedené.
Je sice uváděno, že je kniha určena převážně dětem od 8 do 12 let, ale myslím si, že i ostatním věkovým skupinám by se mohla líbit. Já osobně jsem z ní byla více než nadšená, převážně proto, že miluju zvířátka, hlavně psy.

Děj a jeho pozadí má určitou hloubku a rozhodně stojí za přečtení a zamyšlení.
Kniha začíná jedním sobotním ránem, kdy se tatínek s maminkou náhle přestanou hádat, a tatínek odejde. Nikomu nic neřekne, jen za sebou tiše zavře venkovní dveře. Jeho dvě děti – starší William (který je z počátku hlavním vypravěčem tohoto neobyčejného příběhu) a čtyřletá Elinor – později najdou vzkaz, který jim tatínek každému napsal. Prý odjíždí, aby se věnoval psaní a hledání magie, ale brzo jim zavolá. Moc se jim omlouvá a moc je miluje. Odešel už několikrát, ale nikdy jim nezanechal vzkaz. Will tuší, že tentokrát je to vážné.

Maminka děti nažene do auta a jedou si do útulku vybrat pejska. Po cestě nenápadně pláče a Will je na otce velmi nazlobený, že způsobil mamince tolik bolesti.
V malém útulku jsou momentálně čtyři pejskové – vůdce Bryn, malý živý teriér Bitty, chrt Grace a obrovský a chlupatý pyrenejský pastevecký pes Neo. Rozhodnou se vzít si je všechny a navrch ještě kočičku Lulu pro Elinor.

Tatínek jim sice chybí, ale ve zvířátkách našli tak trochu náhradu. Elinor si s nimi povídá a Will má někdy pocit jakoby jí oni odpovídali. A je to tak, protože Elinor stále věří v kouzla a pořád tvrdí, že to je magie.
Postupně i ostatní členové rodiny z nějakého důvodu začnou rozumět tomu, co zvířátka povídají. A pak jim maminka oznámí, že čeká miminko. Bude to pro tatínka dostatečný důvod, aby se vrátil a našel společně se svou rodinou kouzlo i magii, kterou hledá na špatných místech?

Tento dojemný příběh mě opravdu dostal a měla jsem ho přečtený asi za hodinku. Nemohla jsem se od něj odtrhnout a navíc jsem si neustále musela prohlížet ty překrásné ilustrace. Když jsem byla malá, tak jsem si vždycky strašně přála mít spoustu psů (ne čtyři, ale rovnou dvanáct!) a koček. A kdyby navíc mluvili, tak to by byl takový pěkný bonus navíc.

Doporučila bych knihu všem milovníkům psů a zvířat i těm, kteří mají rádi neobyčejné příběhy plné zvláštních kouzel, a které pohladí po duši. Někdy není potřeba čarodějů, víl a jiných nadpřirozených bytostí, stačí „obyčejný“ pes. A nejsou psi vlastně takoví kouzelní tvorové? Všichni pejskaři mi jistě dají zapravdu. A ani nepotřebují slova, aby s námi mohli mluvit.

komentáře 2 na “Waiting For The Magic – Patricia MacLachlan [RECENZE]”

  1. Spooky 12.2.2013 v 11:18 #

    To je roztomilý obrázek :)

    • Wolf Draven 2.4.2013 v 21:30 #

      A také roztomilá knížka :)

Zanechat komentář