Zapomnění – Cat Patricková [RECENZE]

24 Úno

zapomneniAutor: Cat Patrick
Název: Zapomnění
Originální název: Forgotten
Nakladatelství: Argo
Překlad: Lucie Simerová
Rok vydání: 2012
Vazba: paperback
Počet stran: 262
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

„Jmenuji se London Laneová. Až na pár týpků si o mně všichni myslí, že jsem normální, obyčejná holka. Moc o sobě nemluvím a pečlivě se schovávám za svou masku. Lidi by totiž asi stěží pochopili, že si nevzpomínám na nic, co se kdy v minulosti stalo. Zato ale znám budoucnost – svoji i všech okolo mě. Od té doby, co znám Lukea, lépe řečeno – co se s ním každý den znovu seznamuju –, vidím ve svých vizích pohřeb. Jenže nedokážu zjistit, kdo umřel. A mám strach, aby to nějak nesouviselo s Lukem.“

Každé ráno v 4:33 se Londonin mozek restartuje a všechny její vzpomínky na uplynulých 24 hodin nenávratně zmizí. Hrdinka si proto den co den píše poznámky, aby např. věděla, co měla včera na sobě, co se stalo, co probírali ve škole. Občas se jí taky náramně hodí, že může využít svoje znalosti o budoucnosti. Zkrátka: London si události pamatuje tak dlouho, dokud se nestanou… A jediný, koho ve svých budoucích vzpomínkách nevidí, je její kluk Luke.

* * *

Tato kniha pro mě byla velkým překvapením! A to hned několikrát. Nejdřív mě překvapil fakt, že už existuje české vydání, na které jsem narazila úplnou náhodou a poté jsem byla téměř šokována, jak se mi kniha dostala pod kůži a za žádnou cenu jsem nebyla schopná přestat číst a to ani nemluvím o zajímavém a originálním námětu.

Děj se točí kolem dívky jménem London Lane, která sice na první pohled vypadá docela obyčejně, ale zdání někdy klame. London má takový „maličký“ problém. Každou noc zapomene vše, co se událo předešlý den. Ve 4:33 se jí doslova „vyresetuje“ mozek. Další zvláštností je, že si pamatuje to, co se teprve stane.

Její každý den začíná tím, že si podrobně projde své poznámky z minulého večera, aby aspoň jakžtakž mohla normálně fungovat. Pokud si něco zapomene poznamenat, tak o tom neví, jako by se to nestalo.

I dnešní ráno hned po probuzení prochází své poznámky. Až na poslední chvíli si všimne, že má vybitý mobil, ale už nemá čas ho nabít, musí běžet do školy. Na hodině tělocviku zjistí, že si zapomněla vzít čisté tričko (poznámka o tom je zřejmě v připomínkách v mobilu) a musí si půjčit náhradní od spolužačky Page. Ta jí přihraje jakousi žlutou hrůzu s obrovskou kočkou. Ale jelikož London nemá na výběr, vezme si triko na sebe a utěšuje se tím, že ji v něm uvidí pouze 12 dalších dívek v její skupině hodiny tělocviku.

Jenže jako na potvoru se zrovna v ten moment spustí školní požární alarm. Celá škola se musí seřadit před budovou a počkat dokud nebude poplach odvolán. Všichni se na London výsměšně dívají a neskrývaně se pochichtávají. Navíc je i docela zima a tak se London snaží co nejvíce zakrýt svými pažemi. V tom k ní přistoupí neznámý kluk a půjčí jí svoji mikinu. Jmenuje se Luke Henry a je na škole nový. Docela pěkně si popovídají. London se diví, jak to, že si o tomto dnešním rozhovoru neudělala včera poznámku.

Jediný, kdo o jejím tajemství s nahlížením do budoucnosti ví, je její nejlepší kamarádka Jamie. Je to trošku rebelka a chce si něco začít se svým čtyřiadvacetiletým učitelem, který je sice ženatý a má malé dítě, ale na Jamie dělá oči.  London ji od toho stále odrazuje, protože ví, jak to dopadne. Jamie ale nechce nic slyšet a dokonce se s London kvůli tomu přestane bavit.

London je z toho zničená, ale to není jediný problém, který ji trápí. Téměř každou noc se jí zdá noční můra – „vzpomínka“ na něčí pohřeb. Stále nemůže přijít na to, kdo je v rakvi. Navíc jí dělá starosti i fakt, že si z budoucnosti nepamatuje Luka. Jak je to možné? A kde je její otec? A jaké rodinné tajemství před ní maminka skrývá?

Příběh sledujeme z pohledu London i skrze její myšlenky, zápisky, „vzpomínky“. Její postava mi byla neskutečně sympatická a klaním se před její schopností vést vcelku normální život i přes veškeré obtížnosti, které jí její stav navozoval. Musím se přiznat, že si nedovedu představit zažívat každý den něco podobného. Přesto jsem se s ní dokázala lehce ztotožnit. London má můj obdiv a držím jí pěsti i do budoucna. Doufám, že si o ní ještě někdy budu moci něco přečíst.

Stejně tak jsem si oblíbila postavu Luka, který by se dal popsat asi jako sen většiny dívek. Z jeho chování je jasné, že London opravdu hluboce miluje. I když ani on není úplně bezchybný. (Ale kdo je?)

V některých momentech jsem se přistihla, že zírám na stránky knihy s otevřenou pusou a naprosto bez dechu. Hlavně ke konci je zde několik zvratů, které jsem ani v nejmenším nečekala.

Knihu doporučuji naprosto všem, kteří mají rádi neobyčejné příběhy. Tento příběh vás chytne a nepustí. A ještě dlouho po dočtení nad ním budete přemýšlet.
Při čtení jsem si vzpomněla na film „50x a stále poprvé“, ve kterém hlavní hrdinka také zapomíná na vše, co dělala předešlý den. Ale tato kniha jde ještě dál. A právě se zařadila mezi mé oblíbené knihy, ke kterým se vždy ráda vracím. Kromě fantasy prvků tu najdete i spoustu romantiky, tajemna a také nějaké to drama. Jedním jsem si naprosto jistá – tato kniha rozhodně neupadne v zapomnění!

komentářů 6 na “Zapomnění – Cat Patricková [RECENZE]”

  1. Martina 25.2.2013 v 18:48 #

    Hm, velice zajímavá kniha. Taky mě hned napadl film 50x a stále poprvé. Kde se k takovým knihám dá přijít? V dospěláckém oddělení nebo v sekci pro mládež? Asi pořád čtu ten nesprávný žánr :-)

    • Wolf Draven 25.2.2013 v 18:51 #

      Tohle bude spíš v sekci pro mládež :) Ale myslím si, že i spoustě dospělých se tento druh knih líbí. Osobně jich pár znám :)

  2. Lili.en 26.2.2013 v 10:52 #

    Strašně si jí chci koupit, snad brzy :)..

    • Wolf Draven 9.3.2013 v 16:44 #

      Určitě kup, stojí za to :)

  3. Spooky 5.3.2013 v 09:01 #

    Něco pro mě!!!

Zanechat komentář